4 Azs 118/2025- 26 - text
4 Azs 118/2025 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudkyň Mgr. Petry Weissové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: D. I., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2024, č. j. OAM-538/ZA-ZA11-K12-2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2025, č. j. 20 Az 34/2024-34,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 10. 2024, č. j. OAM-538/ZA-ZA11-K12-2024, neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, §14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v účinném znění.
[2] Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 17. 4. 2025, č. j. 20 Az 34/2024-34, zamítl jako nedůvodnou.
[3] Kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto rozsudku obdržel Nejvyšší správní soud dne 6. 6. 2025, přičemž byla předána k zaslání držiteli poštovní licence dne 5. 6. 2025.
[4] Podle § 106 odst. 2 věty první a třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[5] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s., lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[6] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen dne 25. 4. 2025. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tak podle 40 odst. 1 s. ř. s. počala běžet v sobotu 26. 4. 2025 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a jejím posledním dnem byl pátek 9. 5. 2025 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Napadený rozsudek přitom obsahoval řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém bylo v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. uvedeno, že proti němu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.
[7] Podle § 40 odst. 4 s. ř. s., lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[8] K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti proto bylo zapotřebí, aby byla kasační stížnost podána způsobem uvedeným v citovaném ustanovení nejpozději dne 9. 5. 2025. Kasační stížnost však stěžovatel předal k zaslání držiteli poštovní licence až dne 5. 6. 2025, tedy opožděně.
[9] S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost pro opožděnost odmítl.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. srpna 2025
JUDr. Jiří Palla předseda senátu