licii České republiky (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Pokud žadatel o udělení azylu tvrdí, že byl v zemi původu (ve Vietnamu) diskriminován pro své katolické vyznání, nicméně neví, co je to Bible, ja- kožto základní pramen katolické věrouky, a nezná vůbec křesťanské svátky, je jeho tvrzení 0 diskriminovaném katolíkovi více než nedůvěryhodné. Při nedostatku jiných důkazních prostředků k ověření žadatelova tvrzení ne- lze pokládat otázky správního orgánu zaměřené na alespoň základní pově- domosti o katolickém náboženství za nemístné a odpovědi takto získané za nepoužitelné v řízení.
licii České republiky (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Pokud žadatel o udělení azylu tvrdí, že byl v zemi původu (ve Vietnamu) diskriminován pro své katolické vyznání, nicméně neví, co je to Bible, ja- kožto základní pramen katolické věrouky, a nezná vůbec křesťanské svátky, je jeho tvrzení 0 diskriminovaném katolíkovi více než nedůvěryhodné. Při nedostatku jiných důkazních prostředků k ověření žadatelova tvrzení ne- lze pokládat otázky správního orgánu zaměřené na alespoň základní pově- domosti o katolickém náboženství za nemístné a odpovědi takto získané za nepoužitelné v řízení.
Nejvyšší správní soud se plně ztotož- ňuje s právním posouzením věci žalova- ným i krajským soudem, neboť stěžova- tel neprokázal, že je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod nebo že má odůvodněný strach z proná- sledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých po- 657 904 litických názorů ve smyslu $ 12 písm. a) a b) zákona o azylu. Nejvyšší správní soud považuje stěžovatelův názor, že správní orgán nemůže nikdy hodnotit znalost žadatele v náboženství, neboť ne- ní odborně způsobilý k této činnosti a rovněž znalost každého člověka v ná- boženství je různá, za zcela nepřiléhavý. Úkolem správního orgánu při zjišťování skutkového stavu bylo nejen zjistit, jaké důvody stěžovatele vedly k odchodu ze země původu a k podání žádosti o azyl v ČR, ale i osvědčit pravdivost stěžovate- lových tvrzení. Pokud stěžovatel sice uvedl, že je katolického vyznání, nicmé- ně neví, co je to Bible, jakožto základní pramen katolické věrouky, a nezná vů- bec křesťanské svátky, tedy není vůbec jisté, zda svoji víru nějak praktikuje, je tvrzení stěžovatele o sobě jako katolíkovi více než nedůvěryhodné. Stěžovateli lze přisvědčit potud, že není možné stano- vit jakákoliv měřítka hodnocení subjek- tivních znalostí člověka o náboženství a jeho víry, nicméně pokud stěžovatel tvrdí, že byl pro svou víru diskrimino- ván, pak nepochybně musel svou víru před údajnými diskriminaci provádějící- mi subjekty projevit (víru praktikovat), což předpokládá alespoň minimální po- vědomost o náboženství, jak zcela logicky předpokládal i žalovaný, neboť při nedo- statku jiných důkazů bylo jedině touto cestou možno tvrzení stěžovatele ověřo- vat. Ostatně žalovaný ani nemusel jít do takové hloubky zjišťování základů stěžo- vatelovy víry, neboť dostatečným zjiště- ním z hlediska $ 12 zákona o azylu byla stěžovatelem tvrzená okolnost, že kvůli své víře problémy ve Vietnamu neměl. 904 Územní řízení: soulad stavby s územně plánovací dokumentací k $ 37 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (staveb- ní zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Pro rozhodnutí 0 návrhu na umístění stavby je rozhodný právní a skut- kový stav v době jeho vydání. Pokud došlo po podání návrhu na vydání roz- hodnutí o umístění stavby ke změně územně plánovací dokumentace, je podkladem pro vydání územního rozhodnutí ($ 37 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) již tato změněná územně plánovací dokumentace, nikoliv ta, která platila v době podání návrhu.
Van H. N. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udě- lení azylu, o kasační stížnosti žalobce.