4 Azs 188/2022- 17 - text
4 Azs 188/2022 - 18 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. P. Y. K., zast. Mgr. Ing. Pavlem Sychrou, advokátem, se sídlem Kpt. Vajdy 3046/2, Ostrava, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2022, č. j. MV 176144
8/SO
2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2022, č. j. 25 A 36/2022 24,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám advokáta Mgr. Ing. Pavla Sychry do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 1. 2022, č. j. MV 176144 8/SO 2021, podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 9. 2021, č. j. OAM-27594-10/ZM-2021, kterým byla podle § 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty.
[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 5. 2022, č. j. 25 A 36/2022-24, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalované pro opožděnost odmítl, neboť byla podána po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené v § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.
[3] Proti tomuto usnesení sepsal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 24. 6. 2022 kasační stížnost, kterou však prostřednictvím datové schránky odeslal Nejvyššímu správnímu soudu až o dva dny později, jak vyplývá z listin založených na č. l. 1 až 3 spisu kasačního soudu. V ní uvedl, že mu bylo napadené usnesení doručeno dne 10. 6. 2022, což odpovídá i údaji obsaženému na doručence, která je založena u čl. 24 spisu krajského soudu.
[4] Podle § 106 odst. 2 věty první a třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[5] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s., lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[6] Jak již bylo výše uvedeno, usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno v pátek dne 10. 6. 2022. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v sobotu dne 11. 6. 2022 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pátek dne 24. 6. 2022 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Napadené usnesení přitom obsahovalo řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, ve kterém bylo v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. uvedeno, že proti němu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.
[7] Podle § 40 odst. 4 s. ř. s., lhůta je zachována, bylo li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví li tento zákon jinak.
[8] K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto zapotřebí, aby nejpozději dne 24. 6. 2022 byla kasační stížnost podána způsobem uvedeným v tomto ustanovení. Kasační stížnost však stěžovatel odeslal do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 26. 6. 2022, tedy opožděně.
[9] S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost pro opožděnost odmítl.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[11] Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl li návrh na zahájení řízení (zde kasační stížnost) před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. září 2022
JUDr. Jiří Palla předseda senátu