4 Azs 230/2005- 41 - text
č. j. 4 Azs 230/2005 - 41
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. M., zast. opatrovníkem R. Z., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2004, č. j. 24 Az 407/2004 – 22,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 12. 2004, č. j. 24 Az 407/2004 – 22, zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2004, č. j. OAM-2039/VL-10-03-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobkyni udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Současně žalovaný vyslovil, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Krajský soud dospěl v odůvodnění napadeného rozsudku k závěru, že žaloba žalobkyně ze dne 21. 6. 2004 není důvodná, a proto žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), zamítl. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) v zákonné lhůtě podání označené jako kasační stížnost, které však neobsahovalo veškeré náležitosti vyžadované pro kasační stížnost ustanovením § 106 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku dle § 107 s. ř. s. a současně žádala o udělení přiměřené lhůty k zajištění všech náležitostí kasační stížnosti. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 2. 2005, č. j. 24 Az 407/2004 – 31, vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody podání kasační stížnosti a doručila soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka byla zároveň poučena, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo stěžovatelce zasláno na adresu pobytu sdělenou Policií ČR, tj. H. K., F. 5. Písemnost se však krajskému soudu vrátila zpět, neboť stěžovatelka je na uvedené adrese neznámá. Ustanovení § 64 s. ř. s. umožňuje přiměřené použití ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), může předseda senátu ustanovit opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znám. Vzhledem k tomu, že místo pobytu stěžovatelky není známo, ustanovil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 3. 2005, č. j. 24 Az 407/2005 – 35, stěžovatelce opatrovníka pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, paní R. Z., pracovnici Krajského soudu v Ostravě. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2005, č. j. 24 Az 407/2004 – 31, bylo opatrovníkovi doručeno dne 26. 4. 2005. Lhůta pro doplnění kasační stížnosti a předložení plné moci advokátovi pro řízení o kasační stížnosti uplynula dne 26. 5. 2005. Stěžovatelka kasační stížnost ze dne 20. 1. 2005 na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila. Krajský soud v Ostravě pak předložil dne 10. 6. 2005 spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. V předkládací zprávě poukázal na skutečnost, že stěžovatelka není zastoupena advokátem a vady kasační stížnosti byly odstraňovány postupem podle § 106 odst. 3 s. ř. s., avšak na výzvu k odstranění vad nebylo reagováno. Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v § 106 odst. 1 s. ř. s. Pokud podání neobsahuje všechny náležitosti, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení soudu vyzývajícího k odstranění vad. V daném případě podání stěžovatelky zákonné náležitosti neobsahovalo, soud vyzval stěžovatelku k odstranění vad a stanovil lhůtu k odstranění vad odpovídající zákonu. Chybějící náležitosti (zejména rozsah a důvody podání kasační stížnosti) brání v pokračování v řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody. Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka právnické vzdělání nemá a přes výzvu soudu nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci rozhodl, nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat. Za popsané procesní situace je nutno uzavřít, že stěžovatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť na výzvu soudu obsaženou v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2005, č. j. 24 Az 407/2004 – 31, které bylo opatrovnici stěžovatelky doručeno dne 26. 4. 2005, nebylo nikterak reagováno. Protože pro nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, když vycházel z toho, že o následcích neodstranění nedostatku povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti byla stěžovatelka řádně poučena [§ 105 odst. 2, § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud pak nepokládal za potřebné odstraňovat nedostatky kasační stížnosti a nemohl se ani zabývat její věcnou důvodností. O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. října 2005
JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu