liky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 222/2003 Sb. a č. 501/2004 Sb. Opustilli žadatel o udělení azylu zemi původu před nabytím plné způsobilosti k právním úkonům, svědčí mu kromě jeho vlastních důvodů rovněž důvody pro udělení azylu uplatněné jeho zákonnými zástupci, a to i tehdy, dosáhl-li žadatel zle- tilosti před podáním žádosti o udělení azylu. V případě rozporů mezi výpověďmi těchto osob musí žalovaný vycházet z těch tvrzení, která jsou pro původně nezletilé- sv ho žadatele nejpříznivější.
liky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 222/2003 Sb. a č. 501/2004 Sb. Opustilli žadatel o udělení azylu zemi původu před nabytím plné způsobilosti k právním úkonům, svědčí mu kromě jeho vlastních důvodů rovněž důvody pro udělení azylu uplatněné jeho zákonnými zástupci, a to i tehdy, dosáhl-li žadatel zle- tilosti před podáním žádosti o udělení azylu. V případě rozporů mezi výpověďmi těchto osob musí žalovaný vycházet z těch tvrzení, která jsou pro původně nezletilé- sv ho žadatele nejpříznivější.
C...) Nejvyšší správní soud nejprve posu- zoval námitku, že žalovaný nezjistil úplně a přesně skutkový stav. Z odůvodnění roz- hodnutí žalovaného vyplývá, že žalovaný po- rovnával výpovědi stěžovatele s výpověďmi, které v řízení o udělení azylu učinila matka stěžovatele, paní Lyudmila K., a zaměřil se na rozpory, jež mezi tvrzeními stěžovatele a jeho matky vyvstaly. "Tento postup považuje Nejvyšší správní soud za nesprávný, neboť stěžovatel byl v do- bě, kdy pobýval v Kazachstánu a kdy nastaly jím popisované problémy, nezletilý. Zemi pů- vodu stěžovatel opustil spolu s matkou před osmnáctým rokem věku, tzn. před nabytím plné způsobilosti k právním úkonům. Veške- rou komunikaci s kazašskými státními orgány proto musela obstarávat matka stěžovatele, což logicky znamená, že stěžovatel nemusel být, a často ani nemohl být přítomen, když se obracela na policii či prokuraturu. Není po- chyb o tom, že řada tvrzení stěžovatele vychá- zí z údajů, jež získal zprostředkovaně od své matky, některé informace dokonce stěžovatel nemusí vůbec znát. Za této situace je podle názoru Nejvyšší- ho správního soudu nemyslitelné vykládat skutečnost, že stěžovatel není schopen repro- dukovat zprostředkované údaje shodně s oso- bou, ve vztahu k níž jde o přímé prožitky, v ne- prospěch či k tíži stěžovatele. Stěžovateli nemůže být na újmu, že pro svůj věk nemohl v zemi původu sám účinně hájit svá práva. Stěžovatel podle názoru © Nejvyššího správního soudu nemohl zvrátit rozhodnutí své matky opustit Kazachstán, proto je třeba zhodnotit důvody, které matku stěžovatele k odchodu ze země původu vedly, rovněž ve prospěch stěžovatele. <x4 Nejvyšší správní soud má za to, že opustili žadatel o udělení azylu zemi původu před na- bytím plné způsobilosti k právním úkonům, svědčí mu kromě jeho vlastních důvodů rov- něž důvody pro udělení azylu uplatněné jeho zákonnými zástupci, a to i tehdy, dosáhl-li zle- tilosti před podáním žádosti o udělení azylu. V případě rozporů mezi výpověďmi těchto osob musí žalovaný vycházet z těch tvrzení, která jsou pro původně nezletilého žadatele nejpříznivější. V posuzovaném případě tedy žalovaný zá- sadním způsobem pochybil, když konfronto- val skutečnosti uváděné stěžovatelem v jeho žádosti a při pohovoru ve správním řízení s tvrzeními, která přednesla jeho matka, a ze zjištěných rozporů dovodil nevěrohodnost výpovědi stěžovatele. V důsledku tohoto ne- správného postupu nemohl žalovaný úplně a přesně zjistit skutečný stav věci, čímž poru- šil ustanovení $ 3 odst. 4, $ 32 odst. 1 a $ 46 správního řádu. Žalovaný současně závažně porušil usta- novení $ 3 odst. 2 správního řádu, podle kte- rého jsou správní orgány povinny postupo- vat v řízení v úzké součinnosti s občany a organizacemi a dát jim vždy příležitost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit, zejména se vyjádřit k podkladu rozhodnutí, a uplatnit své návrhy. Občanům a organizacím musí správní orgány poskytovat pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutr- pěli v řízení újmu. Nejvyšší správní soud ani při důkladném studiu správního spisu nenašel žádný doklad o tom, že žalovaný stěžovatele informoval, že jako podklad pro své rozhodnutí použije pro- tokol o pohovoru k důvodům návrhu na zahá- jení řízení o udělení azylu, vedeném s matkou stěžovatele. Žalovaný tedy podle dostupných informací neposkytl stěžovateli možnost vy- jádřit se tomuto podkladu pro rozhodnutí, dokonce se ani nepokusil o odstranění zjiště- ných rozporů dotazem na stěžovatele. Této povinnosti žalovaného nezbavovalo ani usta- novení $ 9 zákona o azylu, ve znění účinném ke dni vydání správního rozhodnutí, jež vylu- čovalo použití $ 33 odst. 2 správního řádu, ni- koli však $ 3 odst. 2 tohoto zákona. 1424 Mezinárodní ochrana: správní poplatek za udělení víza za účelem strpění pobytu Řízení před soudem: rozporná judikatura na úrovni krajských soudů k $ 34 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České re- publiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) I. Rozdílné rozhodování různých senátů či samosoudců krajských soudů v ob- dobných věcech je potud nežádoucí, pokud se ten senát či samosoudce krajského soudu, který rozhoduje později, argumentačně nevypořádá s dříve vysloveným právním názorem jiného senátu nebo samosoudce, třebaže je mu takový názor znám či mu být znám měl a mohl. II. Ustanovení $ 34 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 31. 1. 2002, je generálním osvobozením cizince, jenž podal návrh na zahájení řízení o udě- lení azylu, od všech správních poplatků, které by měly být po dobu jeho pobytu na území ČR, včetně pobytu v průběhu soudního řízení ve věci přezkumu zamítavého správního rozhodnutí o jeho žádosti o azyl, od něho požadovány za účelem zajiště- ní zákonnosti tohoto pobytu podle předpisů cizineckého práva.
Maxim K. (Kazašská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stíž- nosti žalobce.