Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

4 Azs 328/2005

ze dne 2005-12-13
ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.328.2005.67

4 Azs 328/2005- 67 - text

č. j. 4 Azs 328/2005 – 67

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. K., zast. opatrovníkem, R. Z., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2004, č. j. 24 Az 433/2004 – 23,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 6. 2004, č. j. OAM-2151/VL-10-04-2004, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1,2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Stěžovatelka současně požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Z ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyplývá, že stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatelka podala kasační stížnost aniž byla zastoupena advokátem, avšak současně požádala soud o ustanovení advokáta. Krajský soud v Ostravě proto přípisem ze dne 31. 1. 2005 vyzval stěžovatelku k prokázání jejích osobních a majetkových poměrů. Tato výzva byla stěžovatelce doručována prostřednictvím poštovní přepravy na adresu, kterou stěžovatelka uvedla v kasační stížnosti. Zásilku se však stěžovatelce nepodařilo doručit a byla vrácena soudu zpět s tím, že stěžovatelka byla „nenalezena“. Krajský soud v Ostravě provedl prostřednictvím Policie ČR, oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, šetření ve věci ubytování stěžovatelky, přičemž bylo zjištěno, že stěžovatelka na předmětné adrese (U.

A., P. 14, P. 10 – Z.) bydlela od 25. 1. 2005 do 2. 2. 2005, a poté se odstěhovala neznámo kam.. Návazně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 4. 2005, č. j. 24 Az 433/2004 – 51, ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti opatrovníka – paní R. Z., pracovnici Krajského soudu v Ostravě, a to z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky.

Výzvou, doručenou opatrovníkovi stěžovatelky dne 29. 4. 2005, soud opakovaně požádal, aby stěžovatelka ve lhůtě 14 dnů doložila do spisu vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Poté, co na tuto výzvu nebylo nikterak reagováno, usnesením ze dne 25. 5. 2005, č. j. 24 Az 433/2004 – 55, Krajský soud v Ostravě rozhodl, že se stěžovatelce zástupce z řad advokátů neustanovuje, a toto doručil k rukám opatrovníka stěžovatelky. Dalším usnesením ze dne 18. 7. 2005, č. j. 24 Az 433/2004 – 59, Krajský soud v Ostravě vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila podanou kasační stížnost o to, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů rozhodnutí soudu napadá a zároveň, aby doručila soudu plnou moc udělenou advokátu pro řízení o kasační stížnosti.

Současně stěžovatelku poučil, že nebudou-li výše uvedené nedostatky přes výzvu soud odstraněny , kasační stížnost bude odmítnuta. Toto usnesení krajského soudu bylo doručeno dne 22. 7. 2005 k rukám opatrovníka stěžovatelky, avšak na jeho obsah nebylo ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, nijak reagováno.

Stěžovatelka ve stanovené lhůtě plnou moc udělenou advokátovi soudu nepředložila. V této souvislosti se potom v jistém smyslu jeví jako druhořadé, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě stejně tak nedoplnila kasační stížnost o chybějící údaje.

Protože nebyl v soudem stanovené lhůtě především odstraněn nedostatek povinného zastoupení advokátem, které je nezbytnou podmínkou, bez níž nelze řízení o kasační stížnosti vést, je, jak bylo již výše uvedeno s odkazem na ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. (a v podstatě již bez ohledu na to, že ve spojení s tím také nebyla v této lhůtě kasační stížnost doplněna), nebylo možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat. Neodstranění vad brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a), § 120 s. ř. s. odmítl. Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat ani návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. prosince 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu