4 Azs 485/2004- 50 - text
č. j. 4 Azs 485/2004 - 50
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. S., zast. JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou, se sídlem Bubenská 25, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2004, č. j. 15 Az 350/2003 – 30,
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni stěžovatelky, JUDr. Ivě Čvandové, advokátce, se sídlem Praha 7, Bubenská 25, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1075 Kč a bude jí vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30ti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. 15 Az 350/2003 – 30 ze dne 26. 1. 2004 zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2002, č. j. OAM-3512/VL-11-C10-2002, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobkyni udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. V odůvodnění rozsudku dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Proti tomuto rozsudku podala včas kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“). Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 15 Az 350/2003 – 37 ze dne 2. 9. 2004 ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti advokátku, a to JUDr. Ivu Čvandovou, se sídlem Bubenská 25, Praha 7. Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Věc napadla u Nejvyššího správního soudu dne 18. 11. 2004. Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 6. 12. 2004 vrátil věc krajskému soudu bez rozhodnutí o kasační stížnosti. Vyslovil názor, že kasační stížnost tak, jak byla podána, neobsahuje náležitosti uvedené v ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. Zavázal proto krajský soud k tomu, aby vyzval zástupkyni stěžovatelky k doplnění kasační stížnosti podle § 106 odst. 3 s. ř. s. tak, aby z ní bylo patrno, z jakých důvodů (které musí být popsány ve vztahu k napadenému rozhodnutí) je rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2004, č. j. 15 Az 350/2003 – 30, napadán. Dále konstatoval, že bude třeba, aby výzva k odstranění nedostatku kasační stížnosti obsahovala poučení o tom, že nebude-li kasační stížnost ve lhůtě soudem stanovené doplněna, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 15 Az 350/2003 – 41 ze dne 4. 3. 2005 vyzval zástupkyni žalobkyně k doplnění kasační stížnosti ve smyslu přípisu Nejvyššího správního soudu. Podáním ze dne 15. 6. 2005, které bylo podáno osobně u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 16. 6. 2005, a které bylo označeno jako zpětvzetí kasační stížnosti, návrh na zastavení řízení, sdělila stěžovatelka, že prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem podala k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu č. j. 15 Az 350/2003 ve věci žaloby proti správnímu rozhodnutí o neudělení azylu. Uvedla dále, že tímto podáním bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět a navrhuje soudu, aby řízení ve věci zastavil. Spis byl poté předložen Nejvyššímu správnímu soudu v Brně s odkazem na zpětvzetí kasační stížnosti. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví. Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. (s. ř. s.), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 120 téhož zákona, řízení zastavil. Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo učiněno podáním stěžovatelky ze dne 15. 6. 2005, avšak již v době, kdy věc byla poprvé předložena Nejvyššímu správnímu soudu (18. 11. 2004). Za této situace proto o zpětvzetí návrhu rozhodoval Nejvyšší správní soud. Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku a nedostatkem náležitostí kasační stížnosti. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odměna zástupkyni stěžovatelky, advokátce JUDr. Ivě Čvandové, se sídlem Praha 7, Bubenská 25, která byla stěžovatelce k její žádosti ustanovena usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2004, č. j. 15 Az 350/2003 – 37, byla stanovena za jeden úkon po 1000 Kč (příprava a převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. b/ ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 písm. f/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrada hotových výdajů 75 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy 1075 Kč. Uvedená částka bude zástupkyni stěžovatelky vyplacena do 30ti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. září 2005
JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu