Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

4 Azs 89/2014

ze dne 2014-05-29
ECLI:CZ:NSS:2014:4.AZS.89.2014.24

4 Azs 89/2014- 24 - text

4 Azs 89/2014 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: D. T. A., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2014, č. j. 30 A 72/2012-95,

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta, se sídlem Opletalova 25, Praha 1.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2014, č. j. 30 A 72/2012 - 95, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2012, č. j. MV-86544-3/SO-2012. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 6. 2012, č. j. OAM-16367-18/DP-2012, kterým jmenovaný správní orgán neprodloužil stěžovateli dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

V přípise ze dne 28. 5. 2014 doručeném Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím datové schránky stěžovatel uvedl: „Žalobce podal dne 28. 4. 2014 kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2014, č. j. 30 A 72/2012 - 95. Dnešního dne bere žalobce prostřednictvím svého právního zástupce tuto svou kasační stížnosti výslovně a v celém rozsahu zpět.“

Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. V takovém případě soud dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení usnesením zastaví.

Jelikož stěžovatel vzal svou kasační stížnost zcela zpět v souladu s § 37 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto dle § 47 písm. a) s. ř. s. použitým přiměřeně podle § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno, podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním“. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč. Stěžovatel totiž uhradil dne 14. 5. 2014 poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč v souladu se svojí poplatkovou povinností podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou jmenovaného zákona. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. května 2014

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu