4 Nd 109/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci o soudní úschovu částky 2.368,50 Kč složitele: G. , a. s. , ve prospěch neznámého příjemce (dědice B. C. , vedeno u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 102/2009, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. t a k t o :
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8.
Městský soud v Brně předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení § 88 písm. k) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení.
Podle ustanovení § 185b o. s. ř. je účastníkem řízení o soudní úschově složitel; po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze určeny a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.
Z předloženého spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl podán u Městského soudu v Brně. Městský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 100 Sd 102/2009 (č. l. 5) vyslovil podle § 105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Z listin obsažených ve spise plynou následující skutečnosti.
Složitel v návrhu uvedl, že provedl jako dražebník na návrh navrhovatele dražby společnosti I. , a. s. veřejnou dražbu cenných papírů - akcií, jež náležely B. C. , která si je nevyzvedla a proto byly prodány ve veřejné dražbě. Složitel se pokusil o doručení výtěžku dražby. Složiteli bylo doručovatelem sděleno, že B. C. zemřela. Složiteli není znám dědic zůstavitelky B. C. a nebylo dohodnuto místo plnění mezi zůstavitelkou a navrhovatelem dražby.
Podle obchodního zákoníku § 337 odst. 1 plní peněžitý závazek dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele.
Z výše uváděného vyplývá, že není možné určit místní příslušnost soudu podle § 88 písm. k) o. s. ř., neboť složitel nezná svého věřitele (příjemce) a tudíž mu není známo ani jeho sídlo, místo podnikání či bydliště.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Pravomoc soudů ČR k rozhodnutí v uvedené věci vyplývá z ustanovení § 2 a § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Jak vyplývá z návrhu na zahájení řízení, peněžitý předmět úschovy má v dispozici složitel, který má sídlo v P. Podle § 185b o. s. ř. je účastníkem řízení složitel. Lze tak vyslovit, že předmět úschovy – majetek příjemce se nalézá na území P. , tj. v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8.
Za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek. S ohledem na tyto skutečnosti proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c