Nejvyšší soud občanské

4 Nd 153/2001

ze dne 2001-06-12
ECLI:CZ:NS:2001:4.ND.153.2001.1

4 Nd 153/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala, jako soud

nadřízený podle § 12 odst. 3 o. s. ř., v právní věci žalobce Ing. arch. L. Š.,

proti žalovanému České republice - VS v O., o ochranu osobnosti a náhradu

škody, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 76/2000 a u Vrchního

soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 39/2001, rozhodl o přikázání věci podle § 12

odst. 1 o. s. ř. t a k t o :

Věc se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze.

soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a z tohoto

důvodu byla věc předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

Spis v předmětné věci byl vzápětí předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o

delegaci nutné ve smyslu § 12 odst. 1, 3 o. s. ř., přičemž bylo poukázáno na

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1997, sp. zn. Non 20/97, jímž bylo

rozhodnuto, že soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. je z projednávání a

rozhodnutí věci v řízení před tímto soudem vyloučen. Věc nemůže být podle

rozvrhu práce přidělena ani senátu v jiném složení, protože usnesením

Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 1998, sp. zn. 7 Nd 244/98 bylo z projednávání

věci vyloučeno dalších 16 soudců Vrchního soudu v Olomouci rozhodujících věci

podle občanského soudního řádu. Protože jiný než Vrchní soud v Praze v rámci

soudní soustavy nepřichází v úvahu a návrh je činěn pouze z důvodu podle § 12

odst. 1 o. s. ř., nebyli účastníci řízení dotazováni na jejich stanoviska.

Po vrácení spisu Vrchnímu soudu v Olomouci k doplnění údajů nezbytných k

posouzení zda jsou splněny podmínky pro delegaci nutnou podle § 12 odst. 1 o.

s. ř., byl spis dne 29. 5. 2001 předložen opětovně Nejvyššímu soudu k

rozhodnutí.

Nejvyšší soud, který je podle § 12 odst. 3 o. s. ř. nejblíže společně

nadřízeným příslušného soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, nejprve

přezkoumal, zda je ve věci splněna podmínka, že příslušný soud (Vrchní soud v

Olomouci) o ní nemůže jednat, protože jsou jeho soudci vyloučeni.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a

rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo

k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Soudcův poměr k účastníkům řízení může být založen mj. i vztahem ekonomické

závislosti, kdy lze mít důvodnou pochybnost, že nebude schopen ve věci

nepodjatě rozhodnout. V konkrétním případě jde o věc, v níž byl za žalovaného

označen Český stát zastoupený Vrchním soudem v Olomouci. V tomto stadiu řízení,

kdy se věc nachází u Nejvyššího soudu, nelze řešit otázku, zda je takovéto

označení žalovaného správné. Nezbývá než vycházet z toho označení účastníků,

jak vyplývá z obsahu předloženého spisu. Odvolání žalobce, jímž napadl usnesení

Krajského soudu v Ostravě, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních

poplatků, by tedy za tohoto stavu musel projednat senát složený ze soudců,

kteří jsou k výkonu své funkce přiděleni k soudu, jenž vystupuje v postavení

účastníka řízení. V takovéto situaci, kdy jsou všichni soudci Vrchního soudu v

Olomouci vůči tomuto soudu - účastníku řízení, v postavení obdobném vztahu

zaměstnaneckému či služebnímu, lze tuto skutečnost pokládat za důvod k jejich

vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř.

Na základě výše uvedených úvah a závěrů Nejvyšší soud rozhodl podle § 12 odst.

1 o. s. ř. tak, že se předmětná věc přikazuje Vrchnímu soudu v Praze.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. června 2001

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec