U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce Bc. L. R., proti žalovanému Kulturní dům TRISIA, a. s., se sídlem Nám. Svobody 526, 739 61 Třinec, zastoupenému JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlem 739 61 Třinec, Husova 401, o neplatnost výpovědi smlouvy o nájmu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006, s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Podáním ze dne 1. 3. 2011 doplněným dvěma podáními z 14. 3. 2011 a dalším podáním ze dne 3. 4. 2011 navrhl žalobce, aby shora označená věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu se v současné době zdržuje. Návrh odůvodnil „zdravotní, časovou i finanční náročností, ale i ekonomickou úsporou“.
V doplňujících podáních ze 14. 3. 2011 a 3. 4. 2011 žalobce popsal některé okolnosti týkající se změny jeho bydliště, jeho finanční situace, zdravotního stavu, přičemž současně v podání ze dne 14. 3. 2011 vznesl i námitku podjatosti soudkyně Okresního soudu ve Frýdku-Místku (o níž nepřísluší Nejvyššímu soudu rozhodovat).
Podáním ze dne 4. 5. 2011 sdělil žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně, že s navrhovaným přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasí, a to s tím, že důvody sdělené žalobce nemohou přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu a že na straně žalobce nejsou pro toto přikázání žádné důvody. Dále žalovaný uvedl, že v předmětném sporu již bylo nařízeno sedm ústních jednání, důvody odročení byly ve většině případů na straně žalobce, který svým jednáním řízení neúměrně protahuje. V případě rozhodnutí o přikázání věci soudu v Praze by žalovaný ze svých nákladů musel vynaložit prostředky na cesty k tomuto jednání, přičemž v případě úspěchu ve věci samé by se jen stěží domáhal po žalobci úhrady těchto nákladů.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 natolik pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení, aby to odůvodnilo výjimku z výše uvedeného ústavního principu. Důvody, kterými byl návrh žalobce odůvodněn, nemůže Nejvyšší soud považovat za zásadní, neboť lepší dopravní dostupnost soudu, v jehož obvodu se žalobce v současné době zdržuje, nemohou být samy o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Je nutno vzít do úvahy i skutečnost, že případnému přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 by na druhé straně zhoršilo dopravní dostupnost tohoto soudu z pohledu druhého účastníka řízení, tj. žalovaného a jeho právního zástupce. Nejvyšší soud rovněž nemohl přehlédnout, že se v dané věci jedná o spor vedený na základě žaloby ze 6. 10. 2006, kdy za současného stavu řízení by přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu nepochybně vedlo k dalším – již tak značným – průtahům v řízení a vyhovění takovému návrhu by bylo zcela proti smyslu citovaného ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2011
Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á