4 Nd 185/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. května 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce A. Ž., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, o náhradu škody v částce 16.950,- Kč s příslušenstvím, vedené
u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 31/2008, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. t a k t o :
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 31/2008 s e n e p ř i k a z u j e Okresnímu soudu v Šumperku.
Žalobce podal dne 31. 1. 2008 u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem a zaplacení částky 16.950,- Kč.
Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobce a žalovanou, aby se vyjádřili k názoru rozhodujícího soudu, o vhodnosti přikázat tuto věc Okresnímu soudu v Šumperku, neboť žalobce je t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici M., která se nachází v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Jelikož žalobce trvá na své osobní účasti u soudního jednání, byla by jeho eskorta k uvedenému soudu jednodušší z hlediska časového, finančního i bezpečnostního.
Žalovaná s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku souhlasila. Žalobce však s přikázáním věci vyjádřil zásadní nesouhlas s odůvodněním, že trvá na projednání a rozhodnutí předmětné věci místně i věcně příslušným soudem s poukazem na ústavně zakotvenou zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma soudům – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Šumperku – dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje výhradně tím, že eskortování žalobce k jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 bude časově, finančně i z hlediska bezpečnostního náročnější, než by tomu bylo u Okresního soudu v Šumperku, v jehož okrese se nachází věznice, kde žalovaný v současné době vykonává trest odnětí svobody. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí a svůj nesouhlas také řádně odůvodnil.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. května 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á