4 Nd 196/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: A. Ž., proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, ve věci o zaplacení
4 221,42 €, vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 29/2008, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 29/2008
s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Žalobce podal dne 17. 12. 2007 u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu
o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem o zaplacení tam specifikované peněžité částky a nákladů řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobce a žalovanou, aby se vyjádřili k názoru rozhodujícího soudu, o vhodnosti přikázat tuto věc Okresnímu soudu v Šumperku, neboť žalobce je t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici M., která se nachází v obvodu Okresního soudu v Šumperku a předmětem řízení je žaloba o náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení v jiné věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 84/2006. Předsedkyně senátu 21 C by zde rozhodovala
o věci, v níž rozhodovala její kolegyně, s níž má kolegiální a přátelský vztah.
Žalovaná se k návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobce s přikázáním věci vyjádřil zásadní nesouhlas s odůvodněním, že navrhuje projednání a rozhodnutí věci příslušným soudem s připomínkou ústavního principu zákonného soudce.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma soudům – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Šumperku – dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje z hlediska § 12 odst. 2 o. s. ř. tím, že žalobce se v současnosti nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Pokud předsedkyně senátu 21 C zmiňuje blízký vztah k soudkyni, která rozhodovala v uváděné věci sp. zn. 18 C 84/2006, nutno konstatovat, že je podáván návrh na delegaci vhodnou a že v případě, že by zde byl důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, je namístě postup podle § 14 a násl. o. s. ř. a nikoli postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. O případné námitce podjatosti by rozhodoval soud organizačně nadřízený (viz Stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996, Plsn. 1/96) a nikoli soud společně nejblíže nadřízený podle § 12 odst. 3 o. s. ř. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí a současně podotýká, že vzhledem k tomu, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, může být neustále převážen po věznicích v ČR, což by mohlo vést k opakované delegaci věci dalším soudům a tím ke znemožnění rozhodnutí.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. července 2008
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c