4 Nd 211/2010 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: V. K., zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, se sídlem Bolzanova 1, Praha, proti žalovaným: 1) Allianz pojišťovna, a. s. se sídlem Na Štvanici 3, Praha 8, 2) D. P., zastoupené JUDr. Karlou Návedlovou, advokátkou se sídlem Wolkerova 2, Bílovec, 3) J. P., zastoupeného JUDr. Karlou Návedlovou, advokátkou se sídlem Wolkerova 2, Bílovec, o zaplacení částky 273 274,- Kč s příslušenstvím, vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 9/2010, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o :
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 9/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Novém Jičíně.
Žalobce podal v lednu 2010 u Obvodního soudu pro Prahu 8 žalobu o náhradu škody z dopravní nehody. Ve věci neproběhlo doposud před soudem žádné jednání. Obvodní soud pro Prahu 8 vyzval účastníky, aby se do 10 dnů vyjádřili k postupu soudu spočívajícímu v předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o delegaci vhodné, a to k Okresnímu soudu v Novém Jičíně.
Uvedený návrh na delegaci vhodnou obvodní soud zdůvodnil tím, že žalobce, druhý a třetí žalovaný, svědci D. H., D. H. i R. K. bydlí v Suchdole nad Odrou, další svědek R. O. bydlí v Jakubčicích nad Odrou, lékaři žalobce jsou z nemocnice v Novém Jičíně a Městské nemocnice v Odrách, FN Ostrava, Slezské nemocnice v Opavě, zaměstnavatel žalobce sídlí v Suchdole nad Odrou, kde se stala i předmětná dopravní nehoda, ke které bude pravděpodobně třeba provádět i místní šetření za účelem vypracování znaleckého posudku. Navíc ohledání místa dopravní nehody a zajištění důkazů prováděli příslušníci dopravního inspektorátu v Novém Jičíně, kde byla dopravní nehoda i vyšetřována. Lze tudíž podle obvodního soudu konstatovat, že příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 je dána jen formálně sídlem žalované pojišťovny. Proto je zcela neúčelné a nehospodárné vést řízení v Praze, když celé dokazování je vázáno na osoby a místa v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně. Žalobce se k návrhu soudu vyjádřil nesouhlasně a zdůvodnil to tím, že přikázání věci Okresnímu soudu v Novém Jičíně by bylo neekonomické, když právní zástupce žalobce a první žalovaný mají sídlo v Praze a tyto osoby se musí zúčastnit soudního jednání vždy, kdežto svědci, znalci a případní účastníci většinou pouze jednou a navíc druhý a třetí žalovaný mají společnou právní zástupkyni, a tudíž její náklady budou nižší než náklady zástupce první žalované a žalobce. Ohledně možnosti vypracování znaleckých posudků je na soudu, které znalce zvolí. Navíc šetření na místě dopravní nehody by s ohledem na dobu, která od nehody uplynula, bylo nesmyslné. Vyšetřovací spis policie k předmětné dopravní nehodě pak lze vyžádat a připojit k soudnímu spisu. Právní zástupkyně žalobce uvedený spis policie k dopravní nehodě prostudovala na policejní služebně v Praze, kam byl bez problémů zapůjčen. Stejně tak znalci z oboru zdravotnictví mohou být jmenováni z obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8, což se s ohledem na danou věc jeví dokonce jako vhodné.
První žalovaná se k návrhu soudu na delegaci věci k Okresnímu soudu v Novém Jičíně vyjádřila souhlasně, u druhé žalované a třetího žalovaného se souhlas s delegací věci předpokládá ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený oběma soudům, a to Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Okresnímu soudu v Novém Jičíně, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 8 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Novém Jičíně odůvodňuje z hlediska § 12 odst. 2 o. s. ř. argumenty uvedenými výše. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však skutečnosti uváděné obvodním soudem není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. V případě, že by místně příslušný soud sám považoval bydliště případných svědků za podstatnou okolnost ovlivňující rychlost a hospodárnost řízení, nestojí zajisté nic v cestě případnému dožádání o provedení takového výslechu u soudu, v jehož obvodu uvedení svědci toto bydliště mají. Průběh nehodového děje je pak zachycen ve vyšetřovacím spise Policie ČR, který je možno k řízení zapůjčit. Zde je nutno podotknout, že se jedná o žalobou o náhradu škody způsobené dopravní nehodou, kde měl žalobce místní příslušnost soudu danou na výběr ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Žalobce pak zvolil Obvodní soud pro Prahu 8 jako obecný soud první žalované. Navíc musí být zohledněno, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Novém Jičíně zásadně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobce nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Novém Jičíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2010
Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c