4 Nd 276/2011 - 159
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve
věci žalobce Bytové družstvo Balabenka, se sídlem 190 00 Praha 9, Sokolovská
230/1252, IČO 44849362, zastoupeného JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se
sídlem Medkova 913/48, 140 00 Praha 4 - Chodov, proti žalovanému JUDr. T. M.,
Ph. D., zastoupenému JUDr. Marií Pánkovou, advokátkou se sídlem Klimentská
1246/1, 110 00 Praha 1, o zaplacení částky 214.587,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 408/2008 a u Vrchního
soudu v Praze jako soudu nadřízenému soudu odvolacímu pod sp. zn. Nco 153/2011,
o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle § 16 odst. 1 o. s. ř. t a k t
o:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová,
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard,
JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr.
Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednávání a
rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 153/2011.
V označené věci žalovaný JUDr. T. M., Ph. D., vznesl
prostřednictvím své právní zástupkyně podáním ze dne 14. 10. 2011 námitku
podjatosti všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze a
Vrchního soudu v Praze, které doplnil svým dalším podáním ze dne 24. 3. 2011 o
soupis soudců zmíněných soudů dle seznamu zveřejněných na webových stránkách
české justice.
Námitku podjatosti žalovaný odůvodnil tím, že dne 4. 2. 2011
podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu účasti na
zločinném spolčení předsedkyně, místopředsedy a soudkyně Obvodního soudu pro
Prahu 8 a soudce Městského soudu v Praze a dne 9. 2. 2011 podal trestní
oznámení na předsedu a místopředsedu Městského soudu v Praze a soudce Vrchního
soudu v Praze, pro jejich činnost při vyřizování jeho sporu se žalobcem a má
tedy za to, že soudci těchto soudů budou tendenci se mu mstít. Žalovaný
vyslovil požadavek, aby jeho námitka podjatosti byla posuzována i s ohledem na
dosavadní průběh řízení, z něhož je dle jeho názoru zřejmé, že bylo domluvené.
Pro případ, že by jeho vznesené námitce podjatosti nebylo
vyhověno, žalovaný požádal, aby ze stejných důvodů bylo rozhodnuto o tzv.
delegaci vhodné, a to k soudu, který je podřízen některému ze soudů Vrchního
soudu v Brně (pozn. takovýto soud neexistuje).
Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti - pokud
jde o soudce Vrchního soudu v Praze - Nejvyššímu soudu spolu se spisem
Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 11 C 408/2008, a s písemným vyjádřením výše
jmenovaných soudců zařazených v rozhodujícím senátu 5 Cmo a zastupujících
senátů 6 Cmo a 9 Cmo.
Všichni výše uvedení soudci působící v těchto senátech se
shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či
jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by
bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je
soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený
soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož
soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést,
že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém
zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může
být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům
řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o
okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude
schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující
tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k
projednávané věci či k účastníkům. Žalobce neuvedl ve vztahu k soudcům Vrchního
soudu v Praze žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod
pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze.
Nadto Nejvyšší soud zdůrazňuje, že se zabýval vznesenou námitkou pouze ve
vztahu k soudcům, kteří by podle stanoveného rozvrhu práce pro Vrchní soud v
Praze na rok 2011 mohli ve věci skutečně rozhodovat. Obecně námitku podjatosti
ve vztahu ke všem soudcům určitého soudu podle ustálené judikatury Nejvyššího
soudu uplatnit nelze.
Ve výše uvedeném smyslu nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a
rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 153/2011 byli
vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto Nevyšší
soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto
rozhodnutí.
Pokud jde o požadavek žalovaného na rozhodnutí o tzv. delegaci vhodné, Nejvyšší
soud se tímto požadavkem nezabýval. Samotný návrh žalovaného v tomto směru je
zcela zmatečný, neboť odůvodnění tohoto požadavku neodpovídá důvodům pro tzv.
delegaci vhodnou, přičemž ani případná delegace nutná nepřichází v dané věci do
úvahy s ohledem na ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., dle něhož důvodem k
vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v
jiných věcech; právě takovými okolnostmi žalovaný svůj požadavek odůvodnil.
Návrh žalovaného na rozhodnutí o delegaci vhodné navíc není způsobilý k
projednání i z toho důvodu, že v něm není uveden konkrétní soud, kterému by
měla být věc delegována, přičemž žádný Vrchní soud v Brně neexistuje, jak je
uvedeno výše.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný
prostředek.
V Brně dne 21. září 2011
JUDr. Danuše N
o v o t n á
předsedkyně
senátu