Nejvyšší soud Usnesení občanské

4 Nd 312/2008

ze dne 2008-10-27
ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.312.2008.1

4 Nd 312/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 27. 10. 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce ve věci péče o zletilou M. R., zastoupeného JUDr. I. S., advokátkou, dceru P. R., zastoupené JUDr. I. S., advokátkou a M. R., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 234/2006, o návrhu otce na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 234/2006 s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné – pobočka Havířov.

Ve výše označené právní věci požádal M. R. o odnětí věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné - pobočka v Havířově. Žádost odůvodnil svou nepříznivou finanční situací, v důsledku které je pro něj obtížné a časově náročné dojíždět k soudu do P., dále tím, že pečuje o svoji matku, se kterou žije ve společné domácnosti. Poukázal na skutečnost, že obdobně odůvodněné žádosti v jeho trestní věci vedené pod sp. zn. 30 T 68/2007 Nejvyšší soud vyhověl a věc přikázal k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné.

Uvedené podání M. R. obsahuje kromě žádosti o delegaci věci též stížnost na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. I. B.

Na výzvu Obvodního soudu pro Prahu 5 učiněnou usnesením ze dne 20. 6. 2008 sp. zn. 50 Nc 234/2006 se k návrhu na delegaci vyjádřila P. R. (dříve R.). S návrhem vyjádřila nesouhlas. K tomuto vyjádření připojila listinné doklady za účelem doložení, že skutečnosti sdělené M. R. v jeho žádosti o delegaci věci se nezakládají na pravdě.

Vzhledem k tomu, že nejblíže společně nadřízeným soudem ve vztahu k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Okresního soudu v Karviné – pobočka Havířov, je Nejvyšší soud České republiky, byl tomuto soudu předložen předmětný návrh na delegaci dle § 12 odst. 2 o. s. ř. k rozhodnutí.

Nejvyšší soud se zabýval okolnostmi podání návrhu a důvody, pro které byl návrh podán a dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět.

Podle ust. § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Z důvodu vhodnosti lze věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu zejména tehdy, nasvědčují-li okolnosti případu, a to ať již na straně účastníků nebo vyplývající z okolností věci (předmětu řízení apod.), že jiný soud věc projedná

a rozhodne rychleji a hospodárněji.

Důvody vedoucí k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

V posuzované věci jsou skutečnosti sdělené M. R. jako důvody k delegaci jinému soudu rozporovány nesouhlasným vyjádřením P. R., která je označuje za nedoložené a neopodstatněné a navrhuje proto zamítnutí tohoto návrhu.

Není úkolem Nejvyššího soudu provádět detailní skutková zjištění k ověření skutečností, které uvádějí účastníci řízení, nýbrž nestranně posoudit skutečnosti tvrzené účastníky řízení a o věci rozhodnout tak, aby k případnému přikázání věci jinému než příslušnému soudu došlo jen na základě důvodů závažných jak z hlediska zájmů účastníků řízení, tak z hlediska požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení.

Nejvyšší soud nemohl přisvědčit názoru žadatele, že jeho žádost ve výše označené právní věci může být Nejvyšším soudem posouzena a vyřízena stejně jako v trestní věci vedené pod sp. zn. 30 T 68/2007, kdy bylo jeho žádosti vyhověno. V nyní vedeném civilním řízení se narozdíl od řízení trestního jedná o zcela odlišné řízení, s jiným předmětem řízení, řídící se jinými procesními pravidly a se zcela rozdílným postavením jeho účastníků. Jestliže Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 4. 2008 sp. zn. 11 Td 15/2008 posoudil jako relevantní důvody, které uvedl žadatel v trestní věci, neznamená to, že tyto důvody samy o sobě povedou k obdobnému rozhodnutí Nejvyššího soudu v řízení civilním. Nejvyšší soud totiž nemůže v předmětné civilní věci nepřihlédnout například k nesouhlasnému stanovisku P. R. a jejímu zdůvodnění.

Rovněž tak Nejvyšší soud nemůže přihlédnout k obsahu stížnosti na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. B., byť tato stížnost byla učiněna v jediném podání společně s návrhem na delegaci věci jinému soudu.

S ohledem na uvedené skutečnosti, na předmět řízení a s ohledem na požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení neshledal Nejvyšší soud v tomto řízení důvody uváděné navrhovatelem za natolik relevantní a závažné, aby v tomto případě odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Proto Nejvyšší soud rozhodl návrhu na delegaci k Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově nevyhovět.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2008

ředsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á