4 Nd 367/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce Ing. Miroslava Bartoně, správce konkursní podstaty úpadce GPR RÝMAŘOV, v.o.s., Rýmařov, 8. května 46, IČ 18953298, zastoupeného JUDr. Milanem Schwarzem, advokátem se sídlem Mánesova 6, 792 01 Bruntál, proti žalované Mgr. Renatě Jančové, správkyni konkursní podstaty úpadce PG Rýmařov Sanace s. r. o. v likvidaci, Rýmařov, 8. května 46, IČ 47668075, za účasti vedlejších účastníků na straně žalobce A) L. Z., B) RNDr. A. K. a C) M. M., o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 12 Cm 40/2003 a u Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího pod sp. zn. 10 Cmo 39/2008, o návrhu na delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2, 3 t a k t o :
Věc vedená u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 10 Cmo 39/2008, se nepřikazuje Vrchnímu soudu v Praze.
Ve shora označené právní věci podali vedlejší účastníci na straně žalobce M. M. svými podáními z 11. 5. 209 a 12. 10. 2009 a RNDr. A. K. podáním ze dne 2. 6. 2009 návrh, aby jejich odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 12 Cm 40/2003, bylo přikázáno k projednání Vrchnímu soudu v Praze, přičemž uvedli, že se jedná o návrh na delegaci věci z důvodu vhodnosti. V odůvodnění svého návrhu oba uvedli, že soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Filip Cileček má přejít na nové pracoviště jako soudce Vrchního soudu v Olomouci a proto může ovlivňovat rozhodování tohoto soudu o odvolání.
Výše uvedený návrh předložil Vrchní soud v Olomouci spolu se spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 12 Cm 40/2003, k rozhodnutí Nejvyššímu soudu České republiky. Vrchní soud v Olomouci připojil písemné vyjádření žalované ze dne 16. 12. 2009, která s delegací věci jinému soudu nesouhlasí a ve svém vyjádření uvedla, že přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Konkrétně poukázala na sídla, resp. bydliště účastníků řízení v obvodu Vrchního soudu v Olomouci s tím, že delegace věci Vrchnímu soudu v Praze by nedůvodně navýšila náklady účastníků na vedení sporu. Dle jejího názoru důvody pro přikázání věci jinému soudu nejsou dány.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
V posuzovaném případě je z obsahu návrhu obou účastníků řízení zjevné, že jediným důvodem jejich návrhu je ve skutečnosti obava z možného ovlivnění Vrchního soudu v Olomouci osobou Mgr. Cilečka.
Návrhem na delegaci vhodnou podle § 12 odst. 2 o. s. ř. se tak jmenovaní účastníci řízení domáhají téhož, čeho se domáhají ve stejném řízení vznesenou námitkou podjatosti s návrhem na tzv. delegaci nutnou podle § 12 odst. 1 o. s. ř., o které je Nejvyšším soudem rozhodování v jiném řízení.
Nejvyšší soud ani z obsahu spisu neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, tedy především okolnosti svědčícími o rychlejším a hospodárnějším projednání a rozhodnutí věci Vrchním soudem v Praze, tak aby tyto okolnosti odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Vrchnímu soudu v Praze nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. února 2011
JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu