NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 4 Nd 371/2011-13
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci oprávněného Města Břeclav, IČ 00283061, náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 02 Břeclav, zast. Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem Lidická 710/57, 602 00 Brno, proti povinné P. B., o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55 EXE 70/2011, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55 EXE 70/2011 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Dne 12. 1. 2011 byla ve výše uvedené věci podána u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření k provedení exekuce na majetek povinné.
Následně Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 55 EXE 70/2011, vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud ji projedná a rozhodne podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Citovaná ustanovení se s ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že povinná má trvalé bydliště na Slovensku a v Centrální evidenci obyvatel ČR není zapsána. Ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi nebylo o povinné nic zjištěno.
Z ustanovení § 252 odst. 2, věty první, o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Stejně tak, jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení § 45 odst. 2, věty druhé, zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek. Skutečnost, zda povinná má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti proto Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soudu v Břeclavi.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2011
JUDr. Jiří Pácal předseda senátu