4 Nd 374/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně
P. K. , bytem v Brně, Kachlíkova 890/13, zastoupené Mgr. A. V. , advokátem,
proti žalované U. B. C. r. , a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě
858/20, o určení neplatnosti odstoupení od smlouvy o poskytování služeb přímého
bankovnictví a zaplacení částky 566.848,10 EUR s příslušenstvím, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 64/2008, o návrhu na přikázání
věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 64/2008 se
nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Obvodní soud pro Prahu 1 předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyššímu soudu návrh žalobkyně, aby věc – o určení neplatnosti odstoupení od
smlouvy o poskytování služeb přímého bankovnictví a zaplacení částky 566.848,10
EUR s příslušenstvím, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 27 C 64/2008,
byla přikázána Městskému soudu v Brně.
Žalobkyně svůj návrh (č. l. 24) odůvodnila tím, že s ohledem na svou osobní
situaci nemůže dojíždět k soudním jednáním k 200 km vzdálenému soudu, tj. do P.
, když se jí jednoznačně nedostává finančních prostředků ani na základní
životní potřeby, a to vše za situace, kdy je její manžel z důvodů dlouhodobých,
velmi vážných zdravotních obtíží nucen pobývat toliko na lůžku, navíc od 13. 9.
2009 nastupuje opětovně k hospitalizaci. Žalobkyně též uvedla, že se současně
musí starat o malého syna.
Žalovaná s delegací věci k Městskému soudu v Brně vyslovila nesouhlas (č. l.
59). Uvedla, že žalobkyně je zastoupena advokátem, což dle jejího názoru
zajišťuje dostatečnou ochranu jejích práv a nikterak ji nenutí dojíždět z B.
do P. Ačkoli žalovaná respektuje procesní postavení žalobkyně s ohledem na
okolnosti dané věci podle ní nelze přehlédnout, že případná osobní účast
žalobkyně na ústních jednáních může být jen čistou formalitou.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu
téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s.
ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen
příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12
odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému
soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by
věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému
soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) a Městského soudu v Brně, jemuž má být věc
přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Městského soudu v Brně z důvodu
vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny
zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §
12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují
hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli,
že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou
základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z
této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud
přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro
takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo
zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce
stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v
závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde
však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že
jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K
přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze
výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému
soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně
odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom
výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k
němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i
z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v
poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Městskému
soudu v Brně odůvodňuje značnou vzdáleností mezi místem svého bydliště a sídlem
příslušného soudu, a též svou rodinnou situací, kdy je její manžel dlouhodobě
nemocen a žalobkyně se musí též starat o svého syna.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno
považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady
zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník
řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného
soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem
tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj
spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy (např. právě péče
o nezletilé dítě či nemocného člena rodiny), jsou spíše běžné a nemohou samy o
sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je zde nutno
přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v
Brně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou
nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci
Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12
odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. prosince 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata