NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
4 Nd 383/2011-96
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci
žalobce: DRUŽBA, stavební bytové družstvo, proti žalovanému: M. V., o
zaplacení 16.578,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4
pod sp. zn. 28 C 43/2011, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu
vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2, 3 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 43/2011 se
nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 4 ze
dne 5. 12. 2011 (doručeno dne 9. 12. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České
republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci Městskému soudu v Brně
podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Žalobce návrh na přikázání věci jinému soudu
odůvodnil tím, že zásadní otázkou v předmětné věci je určení členství ve
stavebním bytovém družstvu ohledně nemovitosti nacházející se v Brně, proto by
bylo dle jeho názoru z důvodu hospodárnosti řízení vhodné, aby věc byla
postoupena Městskému soudu v Brně.
Žalovaný však s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně nesouhlasil s
tím, že otázka členství ve stavebním bytovém družstvu není otázkou, která je
nezbytná pro daný spor, navíc žalovaný bydlí v Praze, proto ani z hlediska
hospodárnosti řízení není žádný důvod delegovat věc jinému soudu.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu
téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s.
ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen
příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12
odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému
soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by
věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému
soudu (Obvodní soudu pro Prahu 4) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc
přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu
vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny
zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §
12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují
hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli,
že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou
základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z
této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud
přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro
takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo
zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce
stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v
závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde
však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že
jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K
přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze
výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému
soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně
odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom
výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k
němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i
z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v
poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobce, jak již bylo uvedeno výše, návrh na
delegaci Městskému soudu v Brně odůvodnil tím, že zásadní otázkou v předmětné
věci je určení členství ve stavebním bytovém družstvu ohledně nemovitosti
nacházející se v Brně.
Uvedenou skutečnost však nelze považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu
dle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., navíc pokud by v dané věci bylo
rozhodnuto o přikázání Městskému soudu v Brně, došlo by ke stavu, který by byl
pro žalovaného nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnout ke skutečnosti, že
žalovaný s návrhem na delegaci věci Městskému soudu v Brně nesouhlasil.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České
republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti,
které by odůvodňovaly přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §
12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu žalobce na
přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. prosince 2011
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu