4 Nd 386/2011-451
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné ve věci žalobce
JUDr. L. P., zast. JUDr. Ing. Pavlem Novákem, Ph.D., advokátem se sídlem
Komunardů 36, 170 00 Praha 7, proti žalované UniCredit Bank Czech Republic,
a.s., IČ 64948242, se sídlem Na Příkopě 858/20, 111 21 Praha 1, zast. JUDr.
Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, o určení
vlastníka cenných papírů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm
24/2009 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 364/2011, podle
ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř., t a k t o :
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová,
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard,
JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr.
Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 364/2011.
Podáním ze dne 31. 8. 2011 (soudu doručeno dne 1. 9. 2011) podal
žalobce námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze (zejména
soudců senátů 5 Cmo, 6 Cmo, 8 Cmo, 9 Cmo a 12 Cmo) z projednávání a rozhodnutí
výše uvedené věci s odůvodněním, že vedoucí právního oddělení žalované a členka
její dozorčí rady JUDr. Ivana Burešová je manželkou místopředsedy Vrchního
soudu v Praze JUDr. Jaroslava Bureše, tj. osobou blízkou ve smyslu ustanovení §
116 obč. zákoníku. Tato skutečnost by dle názoru žalobce mola negativně
ovlivnit rozhodovací volnost zvoleného senátu a následnou nezávislost a
objektivitu jím vyneseného rozhodnutí.
Vrchní soud v Praze následně předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k
rozhodnutí o námitce podjatosti všech soudců senátu 5 Cmo, kterému byla daná
věc dle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí a zastupujících
senátů 6 Cmo a 9 Cmo – tj. JUDr. Zdeňka Kovaříka, Mgr. Mileny Filingerové,
JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava
Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Daniely
Menclové, JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Marie Grygarové. Současně Vrchní soud v
Praze připojil vyjádření dotčených soudců, ve kterých se jmenovaní soudci
shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah
(případně že mají k osobě JUDr. Jaroslava Bureše vztah kolegiální založený
pouze na výkonu funkce soudce s tím, že jeho rodinné poměry jim nejsou známy),
na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná jiná okolnost, pro
kterou by měly být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce
4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 15a odst. 1
o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří
mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem
poučeni.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě
(§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě
Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného
uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a
spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý,
který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který
není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon
konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného
takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se
jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na
vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity
soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho
nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat
o soudcově nepodjatosti.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na
druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní
pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán
objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně
intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha
reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a
nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na
projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem
řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by
mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak
mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci
poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal
skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo
k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu
obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním
případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také
přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou
publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v
předmětné věci nejedná.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné
dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců
Vrchního soudu v Praze. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich
zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný významný vztah z hlediska
ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř., který by mohl představovat důvod k jejich
vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takový vztah nelze dovodit ani z
údajů žalobce. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani
úvahy žalobce založené na skutečnosti, že vedoucí právního oddělení žalované a
členka její dozorčí rady JUDr. Ivana Burešová je manželkou místopředsedy
Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslava Bureše, neboť tato skutečnost sama o
sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci a
nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování.
Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce,
jehož podjatost namítá, a uvést, v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. §
15a odst. 3 o. s. ř.), totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně
namítat, že jsou vyloučeni „všichni (či téměř všichni) soudci” určitého soudu.
Vzhledem k tomu, že účastník řízení je povinen v námitce podjatosti označit
konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a rovněž v čem spatřuje důvod jeho
podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení všech soudců Vrchního
soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o
nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a
rozhodnout posuzovanou věc.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky proto
rozhodl tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena
Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr.
Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr.
Daniela Menclová, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5
Cmo 364/2011. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti
uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3, věta druhá, o.
s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. prosince 2011
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal