4 Nd 403/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 19. prosince 2008 v senátě složeném z
předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího
Pácala ve věci péče o nezletilou P. V., zastoupenou opatrovníkem Městským
úřadem Humpolec, dítěte matky V. V. a otce P. V., vedené u Okresního soudu v
Pelhřimově pod sp. zn. 0 P 170/2002, o návrhu otce na přikázání věci Okresnímu
soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti dle ust. 12. odst. 2 o. s. ř. t a k t o :
Věc vedená u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 0 P 170/2002 s e n e
p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Hodoníně.
Ve věci vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 0 P 170/2002 podal
otec nezletilé P. V. návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně, a to
podáním označeným jako „Odvolání proti usnesení Okresního soudu v Pelhřimově,
předání celého spisu (veškeré dokumentace) Okresnímu soudu v Hodoníně k
rozhodnutí, z důvodu opětovného pochybení Okresního soudu v Pelhřimově“.
V tomto podání uvedl, že přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně navrhuje
jednak vzhledem k tomu, že v obvodu tohoto soudu má trvalý pobyt, jednak proto,
že o zákonnosti v procesním postupu Okresního soudu v Pelhřimově má pochybnosti.
K návrhu se podáním ze dne 20. 6. 2008 vyjádřila matka nezletilé V. V. a
vyslovila s tímto návrhem nesouhlas s tím, že „kvůli výmyslům P.V.“ nehodlá
někam dojíždět a že řízení ve věci se již tak dost protahuje.
Okresním soudem v Pelhřimově byl vyzván k vyjádření k návrhu i opatrovník
nezletilé – Městský úřad Humpolec, a to s tím, že pokud se k návrhu ve
stanovené lhůtě nevyjádří, bude se v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s.
ř. předpokládat, že proti návrhu nemá námitek. Městský úřad Humpolec se k
návrhu nevyjádřil a je tedy možno předpokládat, že k návrhu na přikázání věci
jinému soudu nemá námitek.
Vzhledem k tomu, že nejblíže společně nadřízeným soudem Okresního soudu v
Pelhřimově a Okresního soudu v Hodoníně je Nejvyšší soud České republiky, byl
tomuto soudu předložen předmětný návrh na delegaci dle § 2 odst. 2 o. s. ř. k
rozhodnutí.
Nejvyšší soud se zabýval okolnostmi podání návrhu a důvody, pro které byl návrh
podán a dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět.
Podle ust. § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož
stupně z důvodu vhodnosti.
Z důvodu vhodnosti lze věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu
zejména tehdy, nasvědčují-li okolnosti případu, a to ať již na straně účastníků
nebo vyplývající z okolností věci (předmětu řízení apod.), že jiný soud věc
projedná
a rozhodne rychleji a hospodárněji.
Důvody vedoucí k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu
musí být natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z ústavně zaručené zásady,
že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce
stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
V posuzovaném případě otec nezletilé odůvodňuje svůj návrh na přikázání věci
jednak svým trvalým bydlištěm, jednak svými pochybnostmi o správnosti postupu
Okresního soudu v Pelhřimově.
Tyto důvody nepovažuje Nejvyšší soud za dostatečně významné, aby na jejich
základě bylo návrhu vyhověno. Sama skutečnost trvalého bydliště některého z
účastníků řízení, aniž by k ní přistupovaly jiné závažné důvody, tento návrh
odůvodňovat nemůže, zejména v situaci, kdy řízení je vedeno u soudu místně
příslušného dle místa trvalého bydliště jiného účastníka či účastníků a
přikázání věci jinému soudu by tedy bylo na jejich úkor.
Pochybnosti otce nezletilé o správnosti dosavadního postupu Okresního soudu v
Pelhřimově, resp. jeho tvrzení o údajném pochybení jichž se tento soud vůči
němu dopustil, Nejvyšší soud nepovažuje za důvody, které by opravňovaly
přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž otec nezletilé spatřuje důvod pro
přikázání věci jinému soudu, dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět. Z návrhu
samotného je zjevné, že otec nezletilé se tímto návrhem pokouší dosáhnout
odejmutí věci soudu, s jehož dosavadním postupem není spokojen. Nespokojenost
účastníka s průběhem a výsledky řízení však Nejvyšší soud nemůže akceptovat
jako důvod k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. Tato otázka byla
ostatně již v průběhu řízení řešena, kdy Krajský soud v Českých Budějovicích-
pobočka v Táboře – svým usnesením ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 15 Nc 332/2008
nevyhověl námitce podjatosti soudkyně Okresního soudu v Pelhřimově JUDr. A. J.
a tuto soudkyni z projednávání a rozhodování v této věci nevyloučil. V poučení
obsaženém v písemném vyhotovení tohoto usnesení je jednoznačně uvedeno, že
proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. Nejvyšší soud k této skutečnosti
považuje za vhodné poznamenat, že nepřípustné dovolání nelze nahrazovat ani
jiným procesním prostředkem, jako je návrh na přikázání věci jinému soudu dle §
12 o. s. ř.
S ohledem na předmět řízení a jeho dosavadní průběh je zřejmé, že přikázání
věci Okresnímu soudu v Hodoníně by nemohlo přispět k rychlejšímu a
hospodárnějšímu rozhodování.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že věc vedená u Okresního soudu v
Pelhřimově pod sp. zn. 0 P 170/2002, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná