4 Nd 52/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní
věci řízení o soudní úschově částky 2.368,50 Kč složitele G., a. s., ve
prospěch A. Š., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 107/2009, o
určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Věc, vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 107/2009, p r o j e d
n á a r o z h o d n e Městský soud v Brně.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 11. 1. 2010, sp. zn. 100 Sd 107/2009,
vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena
Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud je místně příslušný.
V předmětné věci se jedná o řízení o soudní úschově finanční částky ve výši
2.368,50 Kč jako výtěžku z prodeje akcií, na základě návrhu složitele ze dne
18. 2. 2009. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 100 Sd 107/2009 vyplývá,
že složitel poukázal příjemci A. Š. uvedenou částku poštovní poukázkou,
příjemce však nepředložil poštovní poukázku k výplatě. Složitel proto
prohlásil, že závazek nelze splnit, protože příjemce je v prodlení z důvodu
nepřijetí řádně nabízeného plnění, a dále prohlásil, že mezi navrhovatelem
dražby a příjemcem nebylo dohodnuto místo plnění.
Návrh na přijetí peněz do úschovy soudu podal složitel u Městského soudu v Brně
s odkazem na ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. a s odůvodněním, že v obvodu
tohoto soudu měl příjemce v době podání návrhu majetek, a to u navrhovatele
předmětné veřejné dražby, kterým byla společnost I., a. s.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 100 Sd 107/2009,
řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že věc nepatří do pravomoci soudů České
republiky, v čemž spatřoval takový nedostatek podmínky řízení, který nelze
odstranit.
Na základě odvolání složitele však Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 11.
2009, sp. zn. 18 Co 101/2009, toto usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu
v Brně k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že z návrhu
složitele vyplývá, že složitel formou soudní úschovy plní vůči příjemci
závazek, který se řídí obchodním zákoníkem. Jde tedy ve smyslu ustanovení § 7
odst. 1 o. s. ř. o jinou právní věc vyplývající z obchodněprávního vztahu mezi
složitelem, který je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, a
příjemcem, jehož bydliště je ve Slovenské republice.
Podle § 88 písm. j) o. s. ř. (ve znění účinném v době podání návrhu) je místně
příslušným soudem v řízení o úschově soud, v jehož obvodu je místo plnění.
Peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě
podnikání, popřípadě bydliště věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon
jinak (§ 337 odst. 1 obchod. zák.).
Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že jestliže přijetí peněz do soudní
úschovy navrhuje složitel, který má sídlo na území České republiky, ve prospěch
příjemce, s nímž neměl dohodu o místu plnění a tvrdí, že nemůže plnit přímo
příjemci, protože tento je v prodlení, pak samotná skutečnost, že příjemce má
bydliště ve Slovenské republice, a nelze proto stanovit místní příslušnost
soudu České republiky podle § 88 písm. j) o. s. ř., neznamená, že by nebyla
dána pravomoc soudu České republiky o daném návrhu na přijetí peněz do úschovy
rozhodnout. Chybějící podmínky místní příslušnosti soudu České republiky lze
nahradit rozhodnutím Nejvyššího soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
K tvrzení složitele, že místně příslušným soudem je s ohledem na ustanovení §
86 odst. 2 o. s. ř. Městský soud v Brně, Krajský soud v Brně uvedl, že aplikace
tohoto ustanovení není v daném případě na místě, neboť toto ustanovení stanoví
obecný soud účastníka řízení, který je občanem České republiky, což však v
řízení o úschovách neplatí a ustanovení § 88 stanoví speciální příslušnost
soudu – dle místa plnění.
Na základě tohoto usnesení Krajského soudu v Brně vyslovil Městský soud v Brně
usnesením ze dne 11. 1. 2010, sp. zn. 100 Sd 107/2009, svoji místní
nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc předložil k rozhodnutí podle
§ 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V posuzovaném případě se jedná o plnění povinnosti složitele vyplatit věřiteli
výtěžek z prodeje akcií podle § 214 odst. 4 obch. zákoníku, tedy o obchodní
závazkový vztah, kde místo plnění je třeba posuzovat podle § 337 odst. 1 obch.
zákoníku, dle kterého peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady
v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele. Bydliště věřitele
však není na území České republiky. Nelze tedy dle místa bydliště určit místní
příslušnost soudu.
V daném případě Krajský soud v Brně dospěl ke správnému závěru, že samotná
okolnost bydliště příjemce ve Slovenské republice neznamená, že by nebyla dána
pravomoc soudů České republiky. Neexistence okolností vylučujících pravomoc
soudů České republiky není v daném případě dána ani jinými okolnostmi (např.
dohodou stran apod.). Není tedy zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých
soudů a že jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř., při
určení místní příslušnosti.
S ohledem na požadavek hospodárnosti řízení Nejvyšší soud dospěl k závěru, že
není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u kterého byl podán
návrh na přijetí peněz do úschovy, tedy Městský soud v Brně. Proto podle
ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Městský soud v Brně soudem příslušným
pro projednání a rozhodnutí výše označené věci.
Poučení : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2010
JUDr. Danuše N o v o t n á
předsedkyně senátu