U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci
žalobkyně V. C. , zast. PhDr. Miloslavou Jebavou, Janovského 15, Praha 7,
proti žalovaným 1) ČTYŘLÍSTEK ZAHRADNICKÉ SLUŽBY, s.r.o., se sídlem Bystrcká
40, 624 00 Brno, 2) ČTYŘLÍSTEK ZAHRADNÍ CENTRUM, s.r.o., se sídlem Bystrcká
40, 624 00 Brno, 3) Ing. J. J. , 4) Ing. P. K. , všem zast. JUDr. Jiřím
Helánem, advokátem se sídlem Brno, Komínská 12, o vydání bezdůvodného
obohacení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 307/2003, o návrhu
na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst.
2 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 307/2003 se nepřikazuje k
projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Výše uvedená věc byla podáním Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011
(doručeno dne 17. 3. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k
rozhodnutí o návrhu žalobkyně na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podle §
12 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně návrh na přikázání věci jinému soudu odůvodnila
tím, že předmětné řízení započalo již v roce 2003, že je řadu let v důchodu (má
88,5 roku), má malý finanční příjem, v posledních letech se jí velmi zhoršil
zdravotní stav a řízení u Městského soudu v Brně jí způsobuje větší náklady,
čímž je jí ztížen přístup k právu. Její obecná zmocněnkyně PhDr. Miloslava
Jebavá, která je rovněž již v důchodu, o žalobkyni celodenně pečuje a cesta
obecné zmocněnkyně k soudnímu jednání do Brna by byla na újmu žalobkyně. Dále
žalobkyně uvedla, že na straně žalovaných stojí dva bohatí brněnští podnikatelé
a dvě prosperující brněnské firmy, jejichž finanční situace jim ani jejich
právnímu zástupci nebrání dojíždět k soudnímu jednání do Prahy. Z uvedených
důvodů žalobkyně navrhla delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který je v
dosahu dostupném pro její obecnou zmocněnkyni. V doplňujícím podání žalobkyně k
návrhu na delegaci vhodnou poznamenala, že ztratila důvěru ve státní orgány v
Brně a žádá, aby spor byl delegován do Prahy, kde bude alespoň moci její obecná
zmocněnkyně nahlížet pravidelně do spisu a hlídat, aby nedošlo k podvodům.
Žalovaní s návrhem na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nesouhlasili a
dále uvedli, že důvodem značného časového rozdílu mezi podáním žaloby a jednání
ve věci je postup obecné zmocněnkyně žalobkyně, která podala k soudu velké
množství podání, se kterými se soud musel před tím, než nařídil jednání ve
věci, složitě vypořádávat. Pokud by žalobkyni zastupoval řádný a rozumný právní
zástupce, byla by dle názoru žalovaných věc již vyřízena, neboť by rozhodně
přistoupili na smírné vyřešení sporu. Podle žalovaných není k delegaci vhodné
důvod, neboť výslech žalobkyně je možno provést cestou dožádání, vzhledem k
věku a zdravotnímu stavu žalobkyně by delegace nevedla k rychlejšímu a
hospodárnějšímu projednání věci, navíc příslušný soud již provedl podstatnou
část dokazování, účastnické výslechy nejsou v dané fázi řízení zcela nezbytné a
bylo by na újmu žalovaných, kteří se opakovaně pokusili o smírné řešení sporu,
aby měli na své náklady dojíždět k jinému než příslušnému soudu.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu
téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s.
ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen
příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12
odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému
soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by
věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému
soudu (Městský soud v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, jemuž má být věc
přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 z
důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou
splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu
vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §
12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují
hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli,
že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou
základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z
této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud
přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro
takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo
zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce
stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v
závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde
však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že
jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K
přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze
výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému
soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně
odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom
výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k
němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i
z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v
poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, návrh na
delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 odůvodnila zejména svou tíživou finanční
situací, vysokým věkem a nepříznivým zdravotním stavem, který doložila
lékařskou zprávou s tím, že o ni pečuje její obecná zmocněnkyně a cesta obecné
zmocněnkyně k soudnímu jednání do Brna by byla na újmu žalobkyně. Dále
žalobkyně uvedla, že na straně žalovaných stojí dva bohatí brněnští podnikatelé
a dvě prosperující brněnské firmy, jejichž finanční situace jim ani jejich
právnímu zástupci nebrání dojíždět k soudnímu jednání do Prahy.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že
některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a
místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a
sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj
spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy,
jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci
jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o
delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo
na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o
přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 7, došlo by ke stavu, který by byl pro
žalované nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaní s
návrhem na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nesouhlasili.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České
republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti,
které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podle
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu žalobkyně na
přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc
podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. Jiří
Pácal