K řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je ve smyslu ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. výlučně místně příslušný soud, v jehož obvodu se byt nachází.
K řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je ve smyslu ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. výlučně místně příslušný soud, v jehož obvodu se byt nachází.
ní neplatnosti
výpovědi z nájmu bytu v domě č. p. 310 v obci L., dané žalobcem dne 22. 6.
2006.
O k r e s n í s o u d v Bruntále, pobočka v Krnově, usnesením ze
dne 14. 12. 2006 námitku místní nepříslušnosti soudu vznesenou žalovaným
zamítl, když dovodil, že v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu se
řídí místní příslušnost soudu ustanovením § 88 písm. g) o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě podal odvolání žalovaný. V podaném
odvolání poukazoval na ustanovení § 119 odst. 2 obč. zák., dle kterého nelze
byt považovat za nemovitost žalobce, jako nájemce, není vlastníkem dispozičního
práva k předmětnému bytu a není vlastníkem práva bráti z předmětného bytu
užitek, což jsou základní atributy práva vlastnického. Tvrzený nájemní vztah
pak nemůže založit žalobcům vlastnického právo k předmětnému bytu v atributech
disponovati se svým majetkem a bráti z něho užitek. Odvolatel má za to, že
proto ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. na daný případ nedopadá a z těchto
důvodů navrhoval, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně.
Z podnětu podaného odvolání přezkoumal K r a j s k ý s o u d v
Ostravě napadené rozhodnutí včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že
odvolání není důvodné. Proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Z o d ů v o d n ě n í :
V posuzovaném případě se žalobkyně žalobou domáhá určení, že výpověď z
nájmu bytu, datovaná dnem 22. 6. 2006, je neplatná.
Dle § 88 písm. g) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto
soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je
nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle
písmene b).
Ustálená judikatura k tomuto ustanovení dovodila, že soud polohy
nemovitosti je místně příslušným nejen tehdy, jestliže v řízení jde o práva
věcná, ale i v případě práv závazkových, týkají-li se přímo práva k
nemovitosti, jak správně dovodil soud prvního stupně. Za práva k nemovitosti
pak soudní praxe považuje i právo nájemní. Má-li být výlučná příslušnost dle §
88 písm. g) o. s. ř., musí se v řízení jednat o samotnou existenci práva k
nemovitosti, jeho vznik, trvání a zánik.
Byť předmětem řízení je určení neplatnosti jednostranného právního
úkonu, výpovědi z nájmu, bude se soud v řízení zabývat a posuzovat samotnou
podstatu nájemního vztahu, jehož předmětem je nemovitost a jeho rozhodnutí bude
mít právní následky pro existenci nájemního vztahu k nemovitosti.
Ze všech těchto důvodů odvolací soud dovodil, že v řízení o určení
neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je místně příslušný soud dle ustanovení § 88
písm. g) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219
o. s. ř. potvrdil.
Pro úplnost zbývá dodat, že ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 obč.
zák. se byty jako reálně a prostorově vymezené části (neboli jednotky) považují
za samostatné věci v právním smyslu a tím i za samostatné předměty
občanskoprávních vztahů, a protože se jedná o věci nepřemístitelné, jsou
považovány za nemovitosti.
Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu v domě č. p. 310 v obci L., dané žalobcem dne 22. 6. 2006.
O k r e s n í s o u d v Bruntále, pobočka v Krnově, usnesením ze dne 14. 12. 2006 námitku místní nepříslušnosti soudu vznesenou žalovaným zamítl, když dovodil, že v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu se řídí místní příslušnost soudu ustanovením § 88 písm. g) o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě podal odvolání žalovaný. V podaném odvolání poukazoval na ustanovení § 119 odst. 2 obč. zák., dle kterého nelze byt považovat za nemovitost žalobce, jako nájemce, není vlastníkem dispozičního práva k předmětnému bytu a není vlastníkem práva bráti z předmětného bytu užitek, což jsou základní atributy práva vlastnického. Tvrzený nájemní vztah pak nemůže založit žalobcům vlastnického právo k předmětnému bytu v atributech disponovati se svým majetkem a bráti z něho užitek. Odvolatel má za to, že proto ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. na daný případ nedopadá a z těchto důvodů navrhoval, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně.
Z podnětu podaného odvolání přezkoumal K r a j s k ý s o u d v Ostravě napadené rozhodnutí včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
V posuzovaném případě se žalobkyně žalobou domáhá určení, že výpověď z nájmu bytu, datovaná dnem 22. 6. 2006, je neplatná.
Dle § 88 písm. g) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene b).
Ustálená judikatura k tomuto ustanovení dovodila, že soud polohy nemovitosti je místně příslušným nejen tehdy, jestliže v řízení jde o práva věcná, ale i v případě práv závazkových, týkají-li se přímo práva k nemovitosti, jak správně dovodil soud prvního stupně. Za práva k nemovitosti pak soudní praxe považuje i právo nájemní. Má-li být výlučná příslušnost dle § 88 písm. g) o. s. ř., musí se v řízení jednat o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho vznik, trvání a zánik.
Byť předmětem řízení je určení neplatnosti jednostranného právního úkonu, výpovědi z nájmu, bude se soud v řízení zabývat a posuzovat samotnou podstatu nájemního vztahu, jehož předmětem je nemovitost a jeho rozhodnutí bude mít právní následky pro existenci nájemního vztahu k nemovitosti.
Ze všech těchto důvodů odvolací soud dovodil, že v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je místně příslušný soud dle ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
Pro úplnost zbývá dodat, že ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 obč. zák. se byty jako reálně a prostorově vymezené části (neboli jednotky) považují za samostatné věci v právním smyslu a tím i za samostatné předměty občanskoprávních vztahů, a protože se jedná o věci nepřemístitelné, jsou považovány za nemovitosti.