Nejvyšší správní soud usnesení spravni Zelená sbírka

45 Az 20/2010

ze dne 2010-09-15

I. Žaloba proti rozhodnutí podle $ 16 odst. 1 písm. d) a e) a $ 25 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemá ze zákona odkladný účinek ($ 32 odst. 3 tohoto zákona). To však ne- znamená, že jej k žádosti žalobce nelze ani přiznat podle obecné právní úpravy ob- sažené v $ 73 odst.2až3s.ř.s.

II. Přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle $ 25 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v situaci, kdy žalobce byl opakovaně soudně i správně vy- hoštěn, by bylo v rozporu s veřejným zájmem, jímž je povinnost žalobce (adresáta individuálního správního aktu) respektovat pravomocná rozhodnutí správního orgánu a soudu ($ 73 odst. 2 s. ř. s.).

Podle $ 32 odst. 3 zákona o azylu má po- dání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany odkladný účinek s výjimkou žaloby proti rozhodnutí o zastave- ní řízení podle $ 25 uvedeného zákona a ža- loby proti rozhodnutí podle $ 16 odst. 1 písm. d) a e) téhož zákona. Tedy žaloby proti rozhodnutím vydaným podle posledně uve- dených ustanovení odkladný účinek ze záko- na nemají a pro jeho případné přiznání platí obecná právní úprava, tj. $ 73 odst. 2 až 3 s. ř. s. Shora uvedené ustanovení zákona o azylu to- tiž nelze vykládat tak, že vylučuje i možnost takové žalobě odkladný účinek přiznat podle $ 73 s.

ř. s. Toto ustanovení zákona o azylu je sice vůči soudnímu řádu správnímu ustano- vením speciálním, nicméně pouze v tom roz- sahu, že na rozdíl od obecné právní úpravy žalobám proti určitým rozhodnutím odklad- ný účinek přiznává ze zákona. Tedy tato spe- cialita se vztahuje toliko k $ 73 odst. 1 s. ř. s., které ostatně takovou právní úpravu samo předpokládá, neboť stanoví, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo 644 zvláštní zákon nestanoví jinak. Specialita se však již nevztahuje k dalším odstavcům $ 73 s.

ř. s., tj. k možnosti přiznat odkladný účinek žalobě za splnění zákonem stanovených pod- mínek usnesením soudu. Z výše uvedeného vyplývá, že cizinci, je- jichž řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno [potažmo jejichž žádost o udě- lení mezinárodní ochrany byla zamítnuta po- dle $ 16 odst. 1 písm. d) a e) zákona o azylu), jsou v řízení o žalobě proti takovému rozhod- nutí oprávněni o odkladný účinek žaloby po- žádat dle $ 73 odst. 2 s. ř. s. a soud je pak po- vinen takovou žádost posoudit pohledem zákonných podmínek uvedených v citova- ném ustanovení, tj. hodnotí, zda by výkon ne- bo jiné právní následky rozhodnutí znamena- ly pro žalobce nenahraditelnou újmu, zda se přiznání odkladného účinku nedotkne nepři- měřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zá- jmem.

(...) Ze správního spisu, konkrétně z rozhod- nutí Policie České republiky, oblastního ředi- telství služby cizinecké policie Praha, ze dne 14. 12. 2009, kterým bylo žalobci uloženo správní vyhoštění na dobu deseti let, vyplývá, že žalobci bylo v roce 2007 uloženo správní vyhoštění na dobu dvou let. Jelikož žalobce nevycestoval, byl dále trestním příkazem Ob- vodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 4. 2009 odsouzen pro maření výkonu úředního rozhodnutí dle $ 171 odst. 1 písm. b) trestní- ho zákona z roku 1961 a byl mu uložen trest vyhoštění ve výměře dvou let.

Ani na základě tohoto dalšího rozhodnutí o správním vyhoš- tění žalobce z České republiky neodcestoval a namísto toho podal shora uvedenou třetí žá- dost o udělení mezinárodní ochrany. S ohledem na uvedené dospěl soud k zá- věru, že v případě žalobce nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě. Z obsahu žádosti o udělení meziná- rodní ochrany nemohl soud učinit závěr, že by výkon napadeného rozhodnutí nebo jeho následky mohly znamenat pro žalobce nena- hraditelnou újmu, zejména pokud žalobci skutečnosti, které uvedl v třetí žádosti o udě- lení mezinárodní ochrany (ze země původu odjel v roce 2006 a volby, při kterých se za- dlužil, se konaly v roce 2000; o potížích s part- nerem své bývalé ženy pak hovořil již v první žádosti), musely být známy již v době podání první žádosti o udělení azylu (rok 2007).

Stej- ně tak mu musela být známa povinnost opus- tit Českou republiku na základě prvního správního vyhoštění a neúspěchu v žalobním řízení, které následovalo po rozhodnutí o ne- udělení mezinárodní ochrany v roce 2007. a soudu. Žalobce přitom veškerá rozhodnutí hostitelského státu zcela ignoruje. Českou re- publiku neopustil ani na základě prvního správního vyhoštění a neúspěchu v žalobním řízení, které následovalo po rozhodnutí o první žádosti o udělení mezinárodní ochra- ny v roce 2007, ani na základě druhého správ- ního vyhoštění v roce 2009 v situaci, kdy jeho žalobě proti rozhodnutí o druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebyl při- znán odkladný účinek.

Krom toho byl také pravomocně odsouzen pro maření výkonu úředního rozhodnutí dle $ 171 odst. 1 písm. b) trestního zákona z roku 1961 a byl mu uložen trest vyhoštění ve výměře dvou let. (...) S ohledem na shora uvedené dospěl soud také k závěru, že přiznání odkladného účin- ku žalobě by bylo v rozporu s veřejným zá- jmem, jímž je povinnost účastníka (adresáta individuálního správního aktu) respektovat pravomocná rozhodnutí správního orgánu 2326 Katastr nemovitostí: výmaz údaje o zástavním právu; oprava chyb v katastrálním operátu k $ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katast- rální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. k $ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovi- tostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. k $ 36 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zá- kona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.» L.

Zda se jednalo o zřejmý omyl při vedení katastru ve smyslu $ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, spočívající ve výma- zu zástavního práva záznamem na podkladě listin, které zřejmě neměly být podkla- dem pro takový postup katastrálního úřadu, je třeba posoudit s ohledem na přísluš- ná ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a prováděcí vyhlášky účinné v době, kdy katastrální úřad výmaz zá- stavního práva provedl.

Pravomocná rozhodnutí soudů o neplatnosti zástavní smlouvy nejsou listinami ve smyslu $ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., neboť nepo- tvrzují ani neosvědčují právní vztahy, tedy nepotvrzují ani neosvědčují samotné zá- stavní právo. 2 II. Pokud katastrální úřad provedl výmaz údaje o zástavním právu na základě lis- tin, které nesplňují požadavky stanovené 6 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlast- © S účinností od 1. 3. 2007 nahrazena vyhláškou č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších před- pisů (katastrální vyhláška).

645 nických a jiných věcných práv k nemovitostem, je možné zápis údaje o zástavním právu obnovit cestou opravy chyb v katastrálním operátu dle $ 8 odst. 1 písm. a) zá- kona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky.

III. Opravu údaje o zástavním právu postupem dle $ 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, lze učinit pouze u stále existující nemovi- tosti zapsané v katastru nemovitostí.

Amarmend B. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany.