Na řízení vyjmenovaná v $ 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, se nevztahuje úpra- va $ 71 odst. 1 a 3 správního řádu z roku 2004 o lhůtách pro vydání rozhodnutí, nýbrž $ 27 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Vzhledem k tomu, že $ 27 citovaného zá- kona stanoví toliko lhůtu, do kdy nejpozději je správní orgán povinen ve věci roz- hodnout, jediným kritériem pro určení okamžiku, kdy lze v řízení o udělení mezi- národní ochrany nejdříve rozhodnout, je zjištění skutkového stavu v rozsahu 2x4 potřebném pro posouzení žádosti ($ 3 správního řádu z roku 2004).
(©) K námitce žalobce, že řízení před správním orgánem neproběhlo zcela v soula- du se správním řádem, neboť žalovaný vydal rozhodnutí již třetí den po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, soud předně uvádí, že podle $ 9 zákona o azylu na řízení o udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se použije správní řád s výjimkou ustanovení v $ 9 zákona o azylu taxativně vypočtených. Podle označeného ustanovení zákona o azylu se na výše uvedená řízení nepoužije (mimo jiné) ustanovení správního řádu o lhůtách pro vý- dání rozhodnutí.
Lhůty pro vydání rozhodnu- tí ve shora označených řízeních se tak řídí ni- koli $ 71 odst. 1 a 3 správního řádu, nýbrž $ 27 zákona o azylu. Podle uvedeného usta- novení zákona o azylu rozhodnutí ve věci vy- dá ministerstvo degislativní zkratka pro Mi- nisterstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, tj. žalovaného) do 90 dnů ode dne zahájení řízení (řízení je zahájeno podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, $ 10 odst. 1 zákona o azylu). Z právě citovaných ustanovení zákona o azylu vyplývá, že žalova- 33 1748 ný je vázán toliko lhůtou, do kdy „nejpozději“ je povinen ve věci rozhodnout (vydat roz- hodnutí).
Lhůtu, kdy „nejdříve“ může ve věci rozhodnout, zákon o azylu nestanoví. Za této právní situace je jediným kritériem pro urče- ní okamžiku, kdy lze o věci uvedené v $ 9 zá- kona o azylu rozhodnout (zde žádost o uděle- ní mezinárodní ochrany), zjištění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro posouzení žá- dosti ($ 3 správního řádu). Vzhledem k tomu, že skutkový stav potřebný k posouzení žádos- ti žalobce o udělení mezinárodní ochrany byl s ohledem na tvrzení žalobce obsažená v žá- dosti a uvedená při pohovoru provedeném dne 2.
3. 2008 vyčerpávajícím způsobem zjiš- těn dne 5. 3. 2008 provedením doplňujícího pohovoru, nedošlo ze strany žalovaného k porušení žádného zákonného ustanovení, pokud žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou téhož dne 5. 3. 2008. Ostatně ze základní zá- sady činnosti správních orgánů zakotvené v $ 6 odst. 1 správního řádu, která se vztahu- je na veškerou činnost orgánů veřejné správy, vyplývá povinnost žalovaného vyřídit věc bez zbytečných průtahů. Tuto povinnost žalova- ný respektoval a bezezbytku splnil včasným provedením jednotlivých úkonů (pohovorů se žalobcem), včetně vydání rozhodnutí.
Při- pomenout je v této souvislosti třeba, že k za- mítnutí žádosti o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodné podle $ 16 odst. 1 písm. £) zákona o azylu postačuje, že žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vy- staven pronásledování z důvodů uvedených v $ 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle $ 142 zákona o azylu. Soud k tomu poznamenává, že žalobce nikterak netvrdil a ani správní orgán v jeho případě nezjistil, že by byl v zemi původu pronásledován za uplat- ňování politických práv a svobod, nebo že by měl odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, pří- slušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve smyslu $ 12 zákona o azylu.
Podle názoru sou- du žalovaný nepochybil, když žalobcem tvr- zené důvody, tedy skutečnost, že se podílel na organizovaném zločinu a později nechtěl nést následky svých činů, neshledal jako rele- vantní pro udělení azylu. Situace žalobce tak, jak ji správnímu orgánu vylíčil, nesvědčí o odů- vodněném strachu z pronásledování z důvodu uplatňování politických práv a svobod čí z dů- vodu rasy, náboženství, národnosti apod. Sku- tečným motivem odchodu žalobce z Turecka tak byla snaha vyhnout se trestněprávní odpo- vědnosti za spáchanou trestnou činnost.
Trest odnětí svobody byl žalobci uložen nikoliv pro jeho politické přesvědčení či názory, ale proto, že spolupracoval s organizovanou skupinou a podílel se na nezákonné činnosti nikterak ne- související s politickou situací v Turecku. (...) 1748 Mezinárodní ochrana: doručování rozhodnutí žadateli o azyl k $ 24 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České re- publiky, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. (zákon o azylu) k $ 24 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)** Ustanovení $ 24 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., představovalo speciální úpravu doručování písemností účastníku řízení, jež vylučo- vala použití 6 24 správního řádu z roku 1967.
x% xx
Gůrcan K. (Turecko) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany.