Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků nelze vycházet pouze z mechanického porovnání výše příjmu a částek stanovených naří- zením vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima, aniž by byly vzaty v potaz další skutečnosti, mezi nimi i reálná výše životních nákladů. Objektivní nedostatek finančních prostředků se nesmí stát pře- kážkou přístupu k soudu.
Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků nelze vycházet pouze z mechanického porovnání výše příjmu a částek stanovených naří- zením vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima, aniž by byly vzaty v potaz další skutečnosti, mezi nimi i reálná výše životních nákladů. Objektivní nedostatek finančních prostředků se nesmí stát pře- kážkou přístupu k soudu.
Vedle $ 35 odst. 7 s. ř. s., podle něhož účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplat- ků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustano- vit usnesením zástupce, jímž může být i advokát, se ve smyslu $ 64 s. ř. s. užije přiměřeně i $ 138 o. s. ř. S ohledem na zjištění, zda u účastníka jsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, jsou rozhodující hlediska uvedená v $ 138 o. s. ř. Ustanovením zástupce účastníku na jeho žádost soud plní povinnost zajis- tit účastníkům stejné možnosti k uplat- nění jejich práv dle čl. 37 odst. 2 Listiny, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od po- čátku řízení. Ustanovení zástupce proto nezávisí na úvaze soudu; jsou-li splněny předpoklady uvedené v odst. 1, je soud povinen takové žádosti účastníka řízení vyhovět. Žadatel je naproti tomu povi- nen soudu prokázat věrohodným způso- bem své majetkové a sociální poměry. Rozhodnutí o žádosti musí odpovídat to- mu, aby účastníku nebylo jen pro jeho majetkové a sociální poměry znemožně- no uplatňovat nebo bránit své právo. Objektivní nedostatek finančních pro- středků by tedy neměl způsobit nemož- nost dovolat se práva u soudu. Při hod- nocení majetkových poměrů je třeba přihlédnout nejen k výši příjmů a množ- ství disponibilních finančních prostřed- ků, ale též k možnosti si tyto prostředky opatřit. Soud také má přihlížet k výši » Kasační stížnost proti rozsudku je vedena pod sp. zn. 5 Ads 64/2003. Kasační stížnost po- daná proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků byla sice Nejvyššímu správnímu soudu předložena následovně, ale soud o ní jednal přednostně (f 56 odst. 1 s. ř. s.). 810 soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k po- vaze uplatněného nároku. Soud L stupně se v daném případě spokojil s informací týkající se příjmo- vých stránek žalobkyně, resp. jejího manžela. Závěr, který z toho však učinil, plně nevychází ze shora uvedených po- žadavků. Především mechanickou apli- kaci nařízení vlády o stanovení životního minima bez dalšího nelze považovat v da- ném případě za odůvodnění odpovídají- cí povaze a závažnosti dané věci. Je totiž zřejmé, že stěžovatelka nemá žádnou jinou možnost opatřit si další fi- nanční prostředky. Soudu je známo z je- ho rozhodovací činnosti, že s bezmoc- ností jsou spojeny zvýšené náklady. S ohledem na tyto skutečnosti, ale i na vývoj životních nákladů ve společnosti, koresponduje shora prokázaný příjem stěžovatelky té úrovni, která úvahu o po- třebnosti ve smyslu shora citovaných ustanovení zákona naplňuje. Nepřiznání osvobození od soudních poplatků by tak bylo schopno způsobit ve svých důsled- cích odepření možnosti dovolat se svého práva u soudu. Z uvedených důvodů proto usnesení soudu I stupně Nejvyšší správní soud zrušil, jak je ve výroku uvedeno. (ovo)
Berta H. v R. proti České správě sociálního zabezpečení o zvýšení důchodu pro bezmocnost, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků.