I ve správním soudnictví mají účastníci řízení právo být přítomni u prová- děného dokazování ($ 122 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s.). Vyslechl-li krajský soud svědka prostřednictvím dožádaného okresního soudu bez pří- tomnosti účastníků řízení, ačkoliv účastníci řízení k takovému postupu ne- dali souhlas, nemůže krajský soud z takto provedeného důkazu ve svém roz- hodnutí vycházet. Učinil-li tak, jde o vadu řízení, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
I ve správním soudnictví mají účastníci řízení právo být přítomni u prová- děného dokazování ($ 122 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s.). Vyslechl-li krajský soud svědka prostřednictvím dožádaného okresního soudu bez pří- tomnosti účastníků řízení, ačkoliv účastníci řízení k takovému postupu ne- dali souhlas, nemůže krajský soud z takto provedeného důkazu ve svém roz- hodnutí vycházet. Učinil-li tak, jde o vadu řízení, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
V kasační stížnosti žalobkyně (stěžova- telka) namítla, že zemřelému manželovi nebyla vůbec započtena doba pojištění od 8.6.1996 do 30. 1. 1999, kdy pracoval u Jana D. v K. jako ošetřovatel dobytka. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že podle výpovědi Jana D. pracovní poměr jejímu manželovi nevznikl. Svědek Jan D. byl vyslechnut dožádaným Okresním sou- dem v Chomutově, přičemž k jeho výsle- chu nebyla stěžovatelka předvolána ani o něm nebyla vyrozuměna. Pokud svědek tvrdil, že její manžel v uvedené době ne- byl u něj zaměstnán, dopustil se trestného činu křivého svědectví. Skutečnost, že manžel u něj pracoval, může potvrdit ne- jméně osm svědků, kteří se podepsali na manželovo čestné prohlášení ze dne 20. 7. 1998. Tyto podepsané osoby jsou ochotny potvrdit skutečnost, že Jan D. její- ho manžela od června 1996 do konce led- na 1999 nepřetržitě zaměstnával. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyš- ší správní soud zpravidla bez jednání G 109 odst. 1 věta prvá s. ř. s.). Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti i důvody kasační stížnosti ($ 109 odst. 2 věta před středníkem, odst. 3 věta před středníkem s. ř. s.). Stěžovatelka na- padla rozsudek krajského soudu v celém rozsahu (výrok o nákladech řízení je zá- vislý na výroku ve věci samé). Jako důvod kasační stížnosti uplatnila, že krajský soud ve svém rozhodnutí vycházel z vý- povědi svědka Jana D.,aniž jí umožnil pří- tomnost u jeho výslechu jako svědka, a že tedy učinil své právní závěry na základě důkazu, který nebyl proveden v souladu se zákonem. Krajský soud rovněž učinil své právní závěry na základě nedostateč- ně zjištěného skutkového stavu, protože skutečnost, že její manžel pracoval u Ja- na D., může potvrdit nejméně osm svěd- 25 55 ků. V kasační stížnosti tak žalobkyné uplatnila skutečnosti, které namítala již v průběhu řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem. Důvody kasační stíž- nosti žalobkyně lze podřadit pod $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle tohoto usta- novení lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo ne- dostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě V jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Krajský soud v Ústí nad Labem v na- padeném rozsudku vycházel i z výpovědi svědka Jana D., kterého žalobkyně ozna- čila jako zaměstnavatele svého manžela a jehož adresu Krajskému soudu také sděli- la. Krajský soud ve věci jednal dne 26. 3. 2002 a toto jednání odročil za účelem vý- slechu svědka Jana D. Protokol o jednání ze dne 26. 3. 2002 neobsahuje vyjádření účastníků řízení, resp. žalobkyně, zda sou- hlasí s výslechem svědka bez své účasti či nikoliv. Krajský soud v Ústí nad Labem požádal o výslech svědka Jana D. Okresní soud v Chomutově, přičemž tomuto sou- du nedal pokyn k tomu, aby o výslechu svědka uvědomil účastníky řízení, resp. žalobkyni. Okresní soud svědka vyslechl dne 29.5.2002 bez účasti účastníků říze- ní, které o výslechu svědka nevyrozuměl. Postupem krajského soudu při provádění důkazu výslechem svědka bylo porušeno právo účastníků na přítomnost u takto prováděného dokazování. Toto právo vy- plývající ze zásad spravedlivého procesu mají účastníci i ve správním soudnictví. V daném případě krajský soud prováděl výslech svědka před 1. 1.2003, tedy před účinností soudního řádu správního, a po- stupoval podle části páté občanského soudního řádu, ve znění k 31. 12. 2002, která obsahovala i $ 246c odkazující na přiměřené užití prvé a třetí části občan- ského soudního řádu, tedy i jeho $ 122 odst. 2 věty druhé, podle níž účastníci ma- jí právo být přítomni u prováděného do- kazování. Jestliže krajský soud neprovedl důkaz výslechem svědka zákonem sta- noveným způsobem, nemohl z takto provedeného důkazu ve svém rozhod- nutí vycházet. Jde přitom o dokazování o samotné podstatě sporu mezi účastní- ky, tedy zda manžel žalobkyně byl v době od 8.6.1996 do 31.1.1999 pojištěn. Podle $ 5 odst. 1 písm. a) a © zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojiště- ní, jsou pojištění při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni za- městnanci v pracovním poměru a Zá- městnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Podle $ 8 uvedené- ho zákona jsou tyto osoby účastny pojiš- tění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění (péče) podle zvláštních před- pisů, tzn. podle zákona č. 54/1956 Sb. Přihlédnout je třeba i k $ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem G 27 odst. 2 zákoníku práce). Ustanovení $ 32 odst. 1 věta prvá zákoníku práce uklá- dá zaměstnavateli povinnost uzavřít pra- covní smlouvu písemně; s nesplněním této povinnosti však zákoník práce ne- spojuje neplatnost právního úkonu, tak- že i pracovní smlouva neuzavřená píse- mně může být platná za předpokladu, že obsahuje nezbytné náležitosti o vzniku pracovní smlouvy uvedené v $ 29 odst. 1 zákoníku práce. Pokud by tyto náležitosti neobsahovala, nevznikla by. Takovými ná- ležitostmi jsou druh práce, na který je za- městnanec přijímán, místo výkonu práce Cobec a organizační jednotka nebo jinak určené místo) a den nástupu do práce. Pro přezkoumání rozhodnutí žalova- né z důvodu uplatněných žalobkyní je —— tedy rozhodující, zda a jaký pracovní vztah její zemřelý manžel uzavřel s Ja- nem D.- jinak řečeno, zda manžel žalob- kyně byl zaměstnancem Jana D. a zda v žalobkyní tvrzeném období od 8. 6. 1996 do 30. 1. 1999 byl pojištěn podle zák. č. 155/1995 Sb. Pro přezkoumání rozhodnutí žalované je zapotřebí vyslechnout svědka Jana D. za přítomnosti účastníků řízení (resp. účast- níci řízení mají právo být přítomni prová- děnému dokazování), přičemž na Kraj- ském soudu v Ústí nad Labem bude posoudit,jaké eventuální další dokazování bude třeba provést k zjištění skutkového stavu pro přezkoumání rozhodnutí žalo- vané. Dosavadní závěry krajského soudu byly učiněny i na základě důkazu prove- deného nezákonným způsobem, a tedy na základě nedostatečného zjištění skutkové- ho stavu; tato vada řízení měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ($ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.). Žalobkyně může k prokázání svých tvrzení navrhnout dů- kazy. Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné ($ 52 odst. 1 s.ř.s.). Nejvyšší správní soud z uvedených dů- vodů napadený rozsudek Krajského sou- du v Ústí nad Labem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ($ 110 odst. 1 s.ř.s.). (ale)
Marie P. v K. proti České správě so- chod a sirotčí důchod, o kasační ciálního zabezpečení o vdovský dů- stížnosti žalobkyně.