Jestliže žádost o odročení jednání opatřená současně lékařským po- tvrzením o žalobcově pracovní neschopnosti byla soudu řádně doručena v dostatečném předstihu, avšak soud jednání neodročil a bez přítomnosti žalobce rozhodl ve věci samé, je takový postup vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nelze přitom přihlížet ke skutečnosti, že soudce, který rozhodl ve věci, se o důvodech pro odročení jednání dozvěděl až po jeho skončení.
Jestliže žádost o odročení jednání opatřená současně lékařským po- tvrzením o žalobcově pracovní neschopnosti byla soudu řádně doručena v dostatečném předstihu, avšak soud jednání neodročil a bez přítomnosti žalobce rozhodl ve věci samé, je takový postup vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nelze přitom přihlížet ke skutečnosti, že soudce, který rozhodl ve věci, se o důvodech pro odročení jednání dozvěděl až po jeho skončení.
Podle $ 49 odst. 1 s. ř. s. nařídí před- seda senátu k projednání věci samé jed- nání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli k přípravě alespoň deset pra- covních dnů. O jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení. Dle odst. 3 citova- ného ustanovení nebrání neúčast řád- ně předvolaných účastníků projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro od- ročení podle $ 50. Podle $ 50 s. ř. s. může být jednání z důležitých důvodů odročeno. Soud může odročit jednání též tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou. Nemoc stěžovatele, jež byla řádně a včas oznámena soudu spolu s žádostí o odročení nařízeného jednání, před- stavuje dle Nejvyššího správního sou- du bezpochyby omluvitelnou překážku pro jednání a je důležitým důvodem, pro nějž lze ve smyslu $ 50 s. ř. s. jednání od- ročit. Dle čl. 38 odst. 2 Listiny práv a svo- bod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných prů- tahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Nejvyšší správní soud si je vědom, že posouzení uplatňovaných důvodů k od- ročení jednání je plně v kompetenci sou- du, který ve věci jedná, avšak musí být brán zřetel na práva účastníků řízení, k nimž nepochybně právo na projedná- ní věci v jejich přítomnosti patří. Proto měl soud, který ve věci roz- hodoval, nařízené jednání odročit, a ni- koliv vydat rozhodnutí ve věci samé. Nelze v tomto případě přihlédnout ani k tomu, že se soudce, jenž jednání na- řídil, o důvodech pro odročení jednání dozvěděl až po jeho skončení, neboť tato skutečnost byla soudu známa v dostateč- ném předstihu, a nemůže jít proto k tíži stěžovatele. Nejvyšší správní soud tedy shledal důvodnou stěžovatelovu námitku týka- jící se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu pro vadu řízení před soudem, neboť tato vada mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Rozhod- nutí soudu je nezákonné pro vadu říze- ní; proto jej Nejvyšší správní soud dle $ 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc současně vrátil Městskému soudu v Praze k další- mu řízení. Caty) 446 Daňové řízení: obnova řízení k $ 54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Znalecký posudek, který byl vypracován po právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu potvrzujícího platnost dodatečného platebního výmě- ru a který posoudil identifikaci zboží podle účetního dokladu existujícího v době daňového řízení jako nedostatečnou, není novým důkazem, jímž by byla prokazována nová skutečnost, která nemohla být bez zavinění daňo- vého subjektu uplatněna již dříve v řízení [$ 54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. Znaleckým posudkem, jehož úko- 446 lem bylo odborně posoudit již existující soupis zboží z hlediska jeho řádné identifikace, nelze prokazovat, zda takové zboží existovalo či nikoliv.
Jozef N. v P. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o ka-