ňový řád“) Žalobci nelze vytýkat, že v daňovém řízení neunesl důkazní břemeno ve smyslu $ 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ohledně skutečností týkajících se daňové povinnosti jiného daňového sub- jektu.
ňový řád“) Žalobci nelze vytýkat, že v daňovém řízení neunesl důkazní břemeno ve smyslu $ 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ohledně skutečností týkajících se daňové povinnosti jiného daňového sub- jektu.
Prejudikatura: srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 1996, sp..zn. Pl. ÚS 38/95 (Sb. ÚS sv. 5, nález č. 33; str 271), č. 94/2004 Sb. NSS. Věc: Společnost s ručením omezeným L. v H..proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného. Finanční úřad v Rožnově pod Rad- hoštěm doměřil žalobci platebním vý- měrem ze dne 17. 1. 2001 za zdaňovací období roku 1998 daň z příjmů právnic- kých osob ve výši 1 270 850 Kč. Vyšel přitom ze závěrů daňové kontroly, v. rám- ci níž zjistil, že žalobce v průběhu roku 1998 na vrub daňových nákladů zúčtova- ných na účtu 501 zahrnul spotřebu kula- tiny a dřevní hmoty ve výši 3 631 197 Kč; částka byla zaúčtována na základě faktur vystavených panem Štefanem L. Žalobce však uskutečnění předmětných dodávek neprokázal. Finanční ředitelství v Brně rozhod- nutím ze dne 10. 1. 2002 odvolání za- mítlo. Žalobce neprokázal od koho, za jakou skutečnou pořizovací cenu a ja- kým způsobem dřevní hmotu nabyl. Faktury vystavené panem Štefanem L. (dodavatelem) neosvědčil žalovaný jako důkaz o tom, že výše jmenovaný mohl být skutečným dodavatelem; bylo nepo- chybně zjištěno, že dodavatel ve svém tvrzení lhal, když uvedl, že dřevo naku- poval výhradně od pana Marka V. Ten se dřevem nikdy neobchodoval; ve.výpově- di mimo jiné uvedl, že mu byl odcizen občanský průkaz, a rovněž bylo proká- záno, že na jeho jméno byl upraven živ- nostenský list i osvědčení o registraci, původně vystavené na jinou osobu, a to na pana Milana Ž., který nyní nepobývá v České republice. Dodávky dřeva tedy neproběhly tak, jak byly formálně dekla- rovány na fakturách; tyto faktury a veš- keré související účetní doklady založené v účetnictví žalobce neprokazují skuteč- ný průběh předmětných dodávek. Po- kud žalobce na základě takových dokla- dů účtoval, nelze na takové účetnictví pohlížet.jako na správné a průkazné, a proto nelze uznat ani deklarovaný vý- daj jako výdaj daňově uznatelný. Na zá- kladě svědecké výpovědi pana Marka V. a dále s odkazem na nepravdivou výpo- věď pana Štefana L. o původu dřeva uči- nil žalovaný závěr, že ve smyslu $ 31 odst. 8 daňového řádu prokázal existen- ci skutečností vyvracejících žalobcem předložené důkazy; naopak žalobce dle $ 31 odst. 9 cit. zákona důkazní břeme- no neunesl. 645 599 Krajský soud v Brně rozhodnutí fi- nančního ředitelství zrušil rozsudkem ze dne 13. 4. 2004 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud nepovažoval závěr ža- lovaného učiněný ohledně provedeného dokazování za dostatečně odůvodněný; v této souvislosti uvedl, že svědek, z jehož výpovědi odvolací orgán vycházel, se mo- hl vyjádřit jen ke vztahu mezi ním a pa- nem Štefanem L.; v žádném případě ne- mohl potvrdit, zda byla dřevní hmota žalobci dodána. Označená svědecká vý- pověď proto nemohla být skutečností vy- vracející věrohodnost důkazních pro- středků. Soud konstatoval, že za těchto okolností není zřejmé, že žalobce neunesl důkazní břemeno, a proto rozhodnutí pro vady řízení spočívající v nepřezkou- matelnosti pro nedostatek důvodů dle $ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil. Žalovaný (stěžovatel) napadl rozhod- nutí krajského soudu kasační stížností, v níž poukazoval na to, že soud zpochyb- nil závěr správce daně, že žalobce nepro- kázal od koho, za jakou skutečnou poři- zovací cenu a jakým způsobem surovinu nabyl, tím, že předložené důkazy označil za neprůkazné. Závěr, který stěžovatel učinil - že pan Štefan L. nebyl dodavate- lem dřevní hmoty - se podle soudu opí- rá pouze o výpověď pana Marka V., který popřel dodání dřeva jak pro pana Štefa- na L., tak přímo pro žalobce. Takový závěr dle soudu není dostatečně. odů- vodněn, neboť pan Marek V. se mohl vy- jádřit pouze ke vztahu mezi ním a pa- nem Štefanem L., nemohl však potvrdit, zda pan Štefan L. dřevo žalobci předal či nikoliv; svědecká výpověď pana Marka V. tedy nemůže být onou skutečností vy- vracející věrohodnost důkazních pro- středků. Stěžovatel namítal, že soud vy- členil z odůvodnění jeho rozhodnutí pouze část; pominul další stěžovatelem uvedené důkazy, z nichž vyplývá, že pan 646 | Štefan L. Ihal, když do protokolu ze dne 26. 7. 2000 uvedl, že dřevní hmotu získal od pana Marka V.; nebyl přitom schopen vysvětlit, od koho jiného dřevo nabyl. Důkazní prostředky vztahující se k oso- bě pana Štefana L. byly v důkazním říze- ní vedeném v souladu se zásadou volné- ho hodnocení důkazů a principy obecné logiky zpochybněny, a nébylo je proto možno osvědčit jako důkaz prokazující oprávněnost využití $ 24 zákona o da- ních z příjmů. V žalobou napadeném rozhodnutí stěžovatel odůvodnil dosta- tečně svůj postup tím, že prokázal, že pan Štefan L. dřevní hmotu prokazatelně nevlastnil, nezprostředkovával její pro- dej,'a tudíž ji nemohl žádným způsobem dodat. Žalobce neprokázal od koho, za jakou cenu a jakým způsobem zboží le- gálně nabyl s tím, že zaúčtování před- mětného nákladu bylo provedeno na zá- kladě: neprůkazných dokladů, které neosvědčovaly pravdivost toho, co na nich bylo uvedeno. Stěžovatel považuje za jednoznačné, že skutková zjištění do- ložená a vyhodnocená z provedených důkazů byla v daném případě zcela do- stačující, a stejně tak byla dostačujícím způsobem v napadeném rozhodnutí vy- jádřena. Z rozhodnutí je zcela zřejmé, že žalobce neunesl důkazní břemeno. Žalobce v písemném vyjádření ke ka- sační stížnosti nesouhlasil s námitkami stěžovatele, neboť svědecká výpověď pa- na Marka V. nemůže v žádném případě vý- vracet dodávky dřevní hmoty od pana Šte- fana L. Pan Marek V. nemůže prokazovat, že výše jmenovaný nebyl dodavatelem dřevní hmoty pro žalobce, neboť nebyl účastníkem tohoto právního vztahu; tak- též neuvádí, že byl přítomen při jakýchko- li jednáních mezi žalobcem a panem Šte- fanem L. Nelze souhlasit s tvrzením stěžovatele, že pan Štefan L. nevlastnil a nezprostředkoval dodávky dřeva, neboť skutečnost jeho dodání žalobce prokázal předložením řádných účetních dokladů; naopak stěžovatel žádným relevantním důkazem neprokázal, že pan Štefan L. ne- mohl dodat dřevní hmotu; dle žalobce se jedná pouze o subjektivní názor stěžovate- le, který se zcela vymyká zásadě volného hodnocení důkazů, neboť stěžovatel ne- hodnotil všechny důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech. . : : xx -Nejvyšší správní soud kasační stíž- nost jako nedůvodnou zamítl. Zodůvodnění: V projednávané věci není sporu o to, zda žalobce nakoupil dřevní hmotu, ani o to, že dřevo dodával pan Štefan L., je-. muž Finanční úřad v Havlíčkově Brodě vydal dne 20. 11. 1996 osvědčení o re- gistraci (tedy osoba existující). V rámci kontroly daně z příjmů, provedené tímto finančním úřadem, byla panu Štefanu L. z dosažených příjmů z prodeje dřeva za předmětné období doměřena daň z příj- mů fyzických -osob. Ze skutečnosti, že dodavatel žalobce uváděl nepravdivé in- formace o původu zboží, když označil osobu, od které výhradně nakupoval, přičemž tomu tak nebylo, nelze dovodit, že žalobce nenakoupil dřevo za deklaro- vanou cenu, tudíž že neunesl důkazní břemeno. Důkazní břemeno stíhá.daňo- vý. subjekt: pouze ohledně skutečností; které tvrdí a uvádí ve svém účetnictví. V daném případě tvrzení, tj. uskutečně- ní dodávky, resp. vynaložení nákladu ve smyslu $ 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, prokázal daňový subjekt exis- tencí dodavatele i existencí zboží a o těchto skutečnostech také účtoval na základě řádných dokladů. Má-li správce daně pochybnosti o dů- kazní hodnotě prostředků, jimiž daňový subjekt prokazuje ve smyslu $ 31 odst. 9 daňového řádu svá tvrzení, přenáší se dů- kazní břemeno z daňového subjektu na správce daně. Jeho povinností dle $ 31 odst. 8 cit. zákona je pak prokázat exi- stenci takových skutečností, které věro- hodnost, průkaznost, 'správnost či úplnost účetnictví, evidence či jiných záznamů zcela vyvracejí. Důkazní břeme- no nelze pojímat extenzivně a rozšiřovat je na prokazování všech, resp. jakýchkoli, skutečností, tedy i těch, ohledně kterých taková povinnost stíhá zcela jiný subjekt. Stěžovatel ostatně sám nepopírá, že k pl- nění došlo, pouze uvádí, že k němu ne- došlo tak, jak bylo popisováno. Nepo- chybně v řízení vyšlo najevo, že pan Štefan L. disponoval upraveným živno- stenským. oprávněním. a osvědčením o daňové registraci na jméno osoby, kte- rá dřevo nedodávala. Za této situace se stran prokazatelně uskutečněných výda- jů za nákup dřeva ocitá v důkazní nouzi „pan Štefan L. Stěžovatel neprokázal, že by žalobce fakturované částky nezaúčtoval a neuhradil, tedy že by nedošlo k usku- tečnění daňově uznatelného nákladu. "Nejvyšší správní soud se neztotožňu- je s tvrzením stěžovatele, který dovozuje prokázané vyvrácení žalobcem tvrze- ných skutečností' z výpovědi osoby, která s žalobcem rieobchodovala a vůči které nebylo uskutečnění nákladu účto- váno. Nepochybně by žalobce důkazní břemeno neunesl v případě, pokud by deklaroval účetní případ doklady, jimž by se po stránce formální nedalo ničeho vytknout, avšak osoba, která je údajně vystavila, by neexistovala. Tak tomu ale v daném případě nebylo: Není pochyb o existenci dodavatele - pana Štefana L.; zpochybněno bylo pouze to, od koho, ja- kým způsobem a za jakou cenu tento do- davatel zboží nabyl. Důkazní břemeno ohledně těchto skutečností, tj. prokázá- 647 600 ní vynaložených výdajů na nákup zboží, stíhá proto pouze jeho, nikoli však ža- lobce. Tvrdilli jmenovaný, že nakoupil zboží od konkrétní osoby, ačkoli bylo to- to tvrzení spolehlivě vyvráceno, má ta- kové zjištění význam pouze pro stanove- ní jeho vlastní daňové povinnosti. Stěžovatel nevyhodnotil veškeré důkaz- ní prostředky v souladu s $ 2 odst. 3 da- ňového řádu; není zřejmé, proč jako dů- kaz neosvědčil výpovědi- ostatních svědků. Přitom tvrzení v nich obsažená nebyla a ani nemohla být vyvrácena vý- povědí pana Marka V., neboť ta osvědčo- vala skutečnosti jiné. "Krajský soud tak posoudil spornou právní otázku, vztahující se k prokázání skutečností stěžovatelem ve smyslu $ 31 odst. 8 daňového řádu, v souladu se zá- konem. Žalobci nelze vytýkat, že neunesl důkazní břemeno ohledně skutečností týkajících se daňové povinnosti jiného daňového subjektu; důkazní břemeno ohledně jím tvrzených skutečností nao- pak neunesl stěžovatel. Svůj závěr o ne- splnění důkazního břemene žalobcem nepodložil dostatečnými důvody, a proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. (aty)
Společnost s ručením omezeným L. v H..proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.