platků, ve znění zákonů č. 323/1996 Sb. a č. 29/2000 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) I. Pojem „daňové kontroly“ ($ 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nelze ztotožnit s pojmem „daňové řízení“. Podle svého systematického zařazení v zákoně o správě daní a poplatků není daňová kontrola samostatným řízením, ale dílčím procesním postupem v jeho rámci, který je před správcem daně zahájen zpravidla sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly a projednáním výsledků a podepsáním zprávy o daňové kontrole před správcem daně také ukončen. II. Plná moc zmocňující zástupce daňového subjektu ke všem úkonům týkajícím se daňové kontroly není neomezenou plnou mocí pro celé da- ňové řízení ($ 10 odst. 3 a $ 17 odst. 7 věta prvá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Písemnosti vztahující se k daňové kontrole, resp. i k dodatečnému platebnímu výměru, proto správce daně doručuje daňové- mu subjektu i jeho zástupci ($ 17 odst. 7 věta druhá téhož zákona); dodržení lhůty k podání žaloby stanovené v $ 250b odst. 1 0. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002 (nyní v $ 72 odst. 1 s. ř. s.), proti rozhodnutí o zamítnutí žalob- cova odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru se však posoudí od jeho doručení daňovému subjektu.
platků, ve znění zákonů č. 323/1996 Sb. a č. 29/2000 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) I. Pojem „daňové kontroly“ ($ 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nelze ztotožnit s pojmem „daňové řízení“. Podle svého systematického zařazení v zákoně o správě daní a poplatků není daňová kontrola samostatným řízením, ale dílčím procesním postupem v jeho rámci, který je před správcem daně zahájen zpravidla sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly a projednáním výsledků a podepsáním zprávy o daňové kontrole před správcem daně také ukončen. II. Plná moc zmocňující zástupce daňového subjektu ke všem úkonům týkajícím se daňové kontroly není neomezenou plnou mocí pro celé da- ňové řízení ($ 10 odst. 3 a $ 17 odst. 7 věta prvá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Písemnosti vztahující se k daňové kontrole, resp. i k dodatečnému platebnímu výměru, proto správce daně doručuje daňové- mu subjektu i jeho zástupci ($ 17 odst. 7 věta druhá téhož zákona); dodržení lhůty k podání žaloby stanovené v $ 250b odst. 1 0. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002 (nyní v $ 72 odst. 1 s. ř. s.), proti rozhodnutí o zamítnutí žalob- cova odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru se však posoudí od jeho doručení daňovému subjektu.
Městský soud v Praze pochybil, po- kud žalobu odmítl pro opožděnost a běh lhůty pro podání žaloby odvíjel od oka- mžiku doručení napadeného rozhodnu- tí žalovaného zplnomocněnému zástup- ci, tj. ode dne 10. 1. 2001. V prvé řadě bylo nutno zkoumat roz- sah plné moci. Právní vztah u dobrovol- ného zastoupení vzniká mezi zastoupe- ným a zástupcem na základě smlouvy (často nepřesně označované jako doho- da o plné moci), k jehož obsahu patří 58 právo zástupce zastupovat zastoupeného v dohodnutém rozsahu. Plná moc je jed- nostranný právní úkon zastoupeného, jenž je adresován třetím osobám. Těm se dává na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat. Je tedy plná moc osvědčením existence práva určité osoby zastupovat osobu jinou. Právní teorie i praxe rozlišují různé druhy plné moci, resp. obsahu a rozsahu zástupcova oprávnění, podle různých kritérií. Jde např. o všeobecnou (gene- rální) plnou moc, která opravňuje zmoc- něnce ke všem právním úkonům, nebo zvláštní (speciální) plnou moc omezující se pouze na některé právní úkony, popř. některý druh právních úkonů či pouze jediný právní úkon. V posuzovaném případě jde o apli- kaci právního předpisu upravujícího speciálně postup při doručování písem- ností a rozhodnutí správního orgánu ve věcech daní a poplatků v návaznosti na rozsah plné moci. Doručování je pro účely správy daní a poplatků upraveno v ustanovení $ 17 odst. 7 d. ř.: „Má-li pří- Jjemce zástupce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Pokud má zástupce příjemce plnou moc omezenou na určité úkony, doručuje se písemnost vztahující se k takovým úkonům příjemci i jeho zástupci. Má-li příjemce osobně v daňovém řízení něco vykonat, doručuje se písemnost jemu i jeho zástupci.“ Rozhodnutí, event. další písemnosti, lze doručit pouze zástupci s neomeze- nou plnou mocí pro celé daňové řízení. Stěžovatel na základě plné moci ze dne 8. 6. 1999 zmocnil daňového porad- ce Jana H. k zastupování při jednáních se správcem daně. Z dovětku plné moci, V němž stěžovatel v souladu s daňovým řádem redukoval rozsah výše uvedeného zmocnění na všechny úkony ve všech věcech týkajících se otázek, které obsa- huje zpráva o daňové kontrole, lze vy- vodit závěr, že zástupce byl oprávněn za stěžovatele projednat toliko skutečnosti uvedené ve zprávě o daňové kontrole. K výzvě správce daně, aby stěžovatel upřesnil rozsah plné moci, stěžovatel dne 19. 10. 1999 správci daně sdělil, že zástupce je oprávněn za něj jednat v roz- sahu plné moci ze dne 8. 6. 1999, tedy jej zastupovat při jednání se správcem daně ve všech věcech souvisejících s daňovou kontrolou, včetně podání odvolání. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozsah udělené plné moci byl věcně omezen. Je evidentní, že šlo o plnou moc speciální, omezenou na otázky vyplývající ze zprá- vy o daňové kontrole. Daňovou kontrolu - tak, aby bylo možné na daný případ aplikovat ustano- vení $ 17 odst. 7 věty první d. ř. - nelze považovat za celé daňové řízení. Není, jak taktéž nasvědčuje její systematické zařazení v daňovém řádu, samostatným řízením, ale představuje procesní úkon či procesní postup, který je před správ- cem daně zahájen (sepsáním protoko- lu o zahájení daňové kontroly) a před správcem daně také ukončen, a to pro- jednáním kontrolních výsledků a pode- psáním zprávy o daňové kontrole. V daném případě nebyl naplněn předpoklad potřebný k aplikaci ustano- vení $ 17 odst. 7 věty první d. ř., ale bylo na místě doručit rozhodnutí o odvolá- ní nejen stěžovateli, ale i jeho zástupci. Byla-li plná moc co do rozsahu úkonů omezena na otázky týkající se zprávy o daňové kontrole, nemůže být pochyb o tom, že se o neomezenou plnou moc pro celé daňové řízení nejednalo a že ža- lovaný v souladu s právní úpravou správ- ně doručoval jak stěžovateli, tak jeho zástupci. V projednávané věci bylo na místě aplikovat ustanovení $ 17 odst. 7 větu druhou d. ř., což žalovaný učinil, a rozhodný pro počátek lhůty pro podá- ní žaloby je den doručení stěžovateli, tj. 24. 1. 2001. Pokud stěžovatel podal ža- lobu dne 13. 3. 2001, učinil tak ve lhůtě stanovené v $ 250b odst. 1 o. s. ř. a soud měl žalobu meritorně projednat. Na podporu argumentu, že předmět- ná plná moc je omezenou plnou mo- cí, lze poukázat rovněž na $ 10 odst. 3 d. ř., podle něhož jen v případě, že není rozsah zmocnění vymezen nebo není vymezen přesně, platí, že plná moc pro daňové řízení je neomezená. V souzené věci tak tomu ale není, je-li naopak z do- větku plné moci zcela evidentní, že roz- sah zplnomocnění byl oméězen na otázky související s daňovou kontrolou. Jestliže prvý soud hodnotil tuto pl- nou moc jako plnou moc pro celé daňo- vé řízení, dospěl k právnímu hodnocení, které je v nesouladu se skutkovým zjiš- těním. (ale)
JUDr. Zdeněk A. v T. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobce.