č. 255/1994 Sb. a č. 367/2000 Sb. (v textu též „daňový řád“) k 670 písm. b) soudního řádu správního Rozhodnutí 0 zřízení zástavního práva k zajištění daňové pohledávky dle $ 72 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je rozhodnu- tím předběžné povahy, neboť se jedná pouze o dočasné opatření, jehož platnost je zákonem omezena do splatnosti daňové pohledávky, a proto je ve smyslu $ 70 písm. b) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeno.
č. 255/1994 Sb. a č. 367/2000 Sb. (v textu též „daňový řád“) k 670 písm. b) soudního řádu správního Rozhodnutí 0 zřízení zástavního práva k zajištění daňové pohledávky dle $ 72 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je rozhodnu- tím předběžné povahy, neboť se jedná pouze o dočasné opatření, jehož platnost je zákonem omezena do splatnosti daňové pohledávky, a proto je ve smyslu $ 70 písm. b) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeno.
Nejvyšší správní soud se nejprve mu- sel zabývat povahou napadeného roz- hodnutí, zejména, zda se nejedná o roz- hodnutí předběžné povahy, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. Věc, o kterou se v předmětném řízení jedná, je zřízení zástavního práva dle $ 72 daňového řádu. Soudu proto nepřísluší v tomto řízení posuzovat okolnosti týka- jící se skutečností rozhodných pro závě- ry učiněné správcem daně v rozhodnutí o registraci žalobce ke spotřební dani z tabákových výrobků. Tyto skutečnosti jsou předmětem samostatných rozhod- nutí, o kterých bylo vedeno samostatné řízení. Krajský soud tak pochybil, když v řízení ve věci zástavního práva posuzo- val skutečnosti týkající se jiného řízení, byť tyto skutečnosti mohou být pro roz- hodnutí ve věci významné. Dále pochy- bil, když z faktu, že rozhodnutí stěžova- tele ze dne 3. 5. 2004 (které bylo podkladem pro napadené rozhodnutí o zřízení zástavního práva) bylo zruše- no, dovodil, že rozhodnutí o zřízení zá- stavního práva je bezpředmětné a zá- stavní právo nelze zřídit. Zástavní právo je věcné právo k věci cizí, které zvyšuje věřitelovu jistotu, že jeho pohledávka bude uspokojena. V da- ňovém řízení lze na rozdíl od řízení ob- čanskoprávního zřídit pouze zákonné zástavní právo, a to právě na základě $ 72 daňového řádu. Zástavou může být pouze věc způsobilá být předmětem vlastnictví, která je současně volně pře- voditelná na jiného. Zástavní právo plní funkci jednak zajišťovací tím, že zajišťuje daňovou pohledávku v době, kdy-pohle- dávka není ještě splatná, jednak funkci uhrazovací, která vytváří správci daně podpůrný zdroj uspokojení daňového nároku v případě, že jím evidovanou, stanovenou a zástavním právem zajiště- nou daňovou pohledávku daňový sub- jekt řádně a včas nesplní: správce daně tak může daňovou pohledávku uspoko- PAPVANA jit z výtěžku prodeje věci, která je před- mětem jím vymezeného zástavního prá- va. Na rozdíl od smluvního zástavního práva zákonné daňové zástavní právo pouze umožňuje, aby věřitel měl zasta- venou movitou věc u sebe, předání věci není nutnou podmínkou pro jeho vznik. Zajišťovací funkce končí splatností po- hledávky; má tedy motivovat dlužníka, aby dobrovolně pohledávku splnil, a vě- řiteli poskytovat jistotu, že se bude moci uspokojit ze zástavy, nebude-li jeho po- hledávka řádně a včas splněna. Smyslem rozhodnutí vydaného dle $ 72 daňového řádu k zajištění daňové pohledávky je včas zajistit v tomto stadiu řízení ve prospěch správce daně finanč- ní částku k provedení budoucího koneč- ného rozhodnutí. Jedná se tak o rozhod- nutí předběžné povahy, které je pouze prozatímním dočasným opatřením a je- hož platnost je zákonem omezena do úhrady daňové pohledávky. Vydáním rozhodnutí o zřízení zástav- ního práva, v němž stěžovatel vymezil, na které věci se zástavní právo uplatní, nedošlo k žádným změnám z hlediska práva hmotného, tj. stanovené výše da- ňové povinnosti. Existence takového rozhodnutí je zcela závislá na splnění da- ňové povinnosti ze strany žalobce a jeho vydáním nedošlo ke stanovení žádné dal- ší povinnosti. Vnímá-li to žalobce - s ohledem na veřejnou přístupnost záz- namu o zřízení zástavního práva v ka- tastru nemovitostí - nepříznivě, vyplývá takový dopad ze samotného veřejno- právního charakteru katastru nemovi- tostí a nelze z této skutečnosti dovozovať zásah do žalobcových veřejných subjek- tivních práv. (aty)
Erik M. v B. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o zřízení zá- stavního práva k zajištění daňové pohledávky, o kasační stížnosti žalovaného.