konů č. 70/1994 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 63/1999 Sb. (v textu též „zákon o loteriích“) PDK L. V případě „části výtěžku“ ($ 4 odst. 2 věta první zákona č. 202/1990 Sb., o lote- riích a jiných podobných hrách) se jedná o tu část příjmu z provozování loterií a ji- ných podobných her, která je vyhrazena veřejně prospěšným účelům, a je příjmem té obce, která k jejich provozování vydala povolení. Výše odvodu části výtěžku se sta- noví procentem uvedeným v tabulce z rozdílu mezi příjmem provozovatele tvoře- ným všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her podle $ 2 a $ 50 odst. 3 tohoto zákona, které podléhají vyúčtování, na straně jedné a výhrami vypla- cenými sázejícím, správními a místními poplatky včetně nákladů státního dozoru na straně druhé.
1500 II. Vlastní náklady provozovatele přímo související s provozováním výherních hracích přístrojů nemají ani nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro odvod obci, a není je proto možno mezi odpočitatelné položky zahrnovat. Tyto lze uplatnit pouze ve smyslu $ 4 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných po- dobných hrách, pro účely daňové.
Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se zá- věrem krajského soudu stran věcné i místní příslušnosti správního orgánu, který ve věci rozhodoval. Dospěl ke shodnému závěru, a to, že bylo postupováno v souladu s$5,$6a67 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) a v souladu s $ 18 odst. 1 a $ 20 odst. 1 zákona o loteriích. Povolení k provozování výherních pří- strojů vydává obecní úřad pro svůj územní obvod, a to v přenesené působnosti, což je v daném případě Městský úřad Sokolov. Také v $ 18 odst. 4 zákona o loteriích je stanoveno, že část výtěžku je příjmem obce, která vydá povolení k jejich provozování.
Toto ustanove- ní vychází z obecně platného $ 4 odst. 2 zá- kona o loteriích. Podle tohoto ustanovení je vydané povolení vázáno i na to, že na veřejně prospěšný účel bude použito části výtěžku ve stanovené výši. Vzhledem k tomu, že vydané povolení, které je oprávněn v souladu s $ 18 odst. 1 zákona o loteriích vydat Městský úřad Sokolov, souvisí s použitím části výtěžku na veřejně prospěšný účel, za což odpovídá ten- to správní orgán, na nějž byla pravomoc vy- dávat povolení přenesena, je zcela logický zá- věr, že i tento orgán rozhoduje o správné výši této části výtěžku.
Tomu nasvědčuje i veřej- noprávní charakter takového plnění, tedy platby ve prospěch rozpočtu obce, stejně ja- ko je tomu ve věci uložení pokuty či správní- ho deliktu podle zákona o loteriích. Nejvyšší správní soud dále odkazuje na $ 47 odst. 1 zákona o loteriích, podle kterého orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, je povinen jej i kontrolovat. Orgán vykonávající státní do- zor se může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry se provozují za pod- mínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy.
Námitku stěžovatele ohledně posouzení výtěžku a části výtěžku dle $ 4 odst. 2 a 3 zá- kona o loteriích Nejvyšší správní soud rovněž neshledal důvodnou. ZX V případě „části výtěžku“ ($ 4 odst. 2 věta první zákona o loteriích) se jedná o tu část příjmu z provozování loterií a jiných podob- ných her, která je vyhrazena veřejně prospěš- ným účelům, a je příjmem té obce, která k jejich provozování vydala povolení. Výše odvodu části výtěžku se stanoví procentem uvedeným v tabulce z rozdílu mezi příjmem provozovatele tvořeným všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her po- dle $ 2 a $ 50 odst. 3 tohoto zákona, které podléhají vyúčtování, na straně jedné a výhra- mi vyplacenými sázejícím, správními a míst- ními poplatky včetně nákladů státního dozo- ru na straně druhé.
Ustanovení $ 4 odst. 2 cit. zákona in fine rovněž stanoví, že odvod části výtěžku v určené výši na veřejně prospěšné » Publikován pod č. 24/2001 Sb. ÚS. účely splňuje podmínku stanovenou zvlášt- ním předpisem; odkazuje přitom na $ 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o da- ních z příjmů. Dle uvedeného ustanovení da- ňového zákona je pouze tato část výtěžku (dle $ 4 odst. 2 zákona o loteriích) osvoboze- na od daně z příjmů. Z uvedeného vyplývá, že pro výpočet čás- ti výtěžku (na kterou se vztahovalo daňové osvobození) se neodčítají vlastní náklady provozovatele.
S pojmem vlastní náklady pro- vozovatele pracuje až $ 4 v odst. 3 zákona o lo- teriích. Tyto jsou tak již relevantní položkou pro účely zdanění, nikoli však pro výpočet té části příjmu provozovatele, která je určena k povinnému odvodu k veřejně prospěšným účelům. Z toho vyplývá, že vlastní náklady provozovatele nemají ani nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro od- vod obci. V žádném případě se nejedná o dva konkurenční výklady jednoho pojmu - „výtě- žek“ a „část výtěžku“, ale o výklad dvou po- jmů, které jsou odvislé od jiných zákonem sta- novených podmínek.
Ustanovení $ 4 odst. 2 zákona o loteriích a $ 4 odst. 3 tohoto zákona jsou k sobě v poměru speciality (srov. roz- hodnutí Ústavního soudu ze dne 4. 7. 2001 - sp. zn. II. ÚS 285/01, www.judikatura.cz). xxí A Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného konstatuje, že vymezení hypotézy právní normy obsažené v $ 4 odst. 2 zákona o loteriích je natolik přesné a určité, že nedá- vá prostor k jinému výkladu než adekvátnímu (doslovnému). Nejde proto o situaci, kdy by ze zákona bylo možno dovodit dva konku- renční výklady, z nichž by měl mít přednost výklad pro stěžovatele příznivější.
263 1501 1501 Správní trestání: provozování her a loterií k $ 24 a $ 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb. (v textu též „zákon o loteriích“)
I. Pro porušení povinnosti vyplývající z $ 24 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách - odevzdat oprávnění vydané osobě pověřené přijímat sázky - nelze provozovateli uložit pokutu podle $ 48 odst. 1 písm. e) tohoto zákona, protože toto ustanovení se vztahuje jen na ztrátu oprávnění vydaného podle $ 24 té- hož zákona.
II. Z $ 24 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, kte- rý upravuje náležitosti, jež musí oprávnění k přijímání sázek obsahovat (jméno, rodné číslo a fotografii osoby pověřené přijímat sázky, číslo oprávnění, označení provozovatele, datum vydání a razítko a podpis orgánu státního dozoru), a který sta- noví, že oprávnění je platné pouze pro územní obvod orgánu státního dozoru, který je vydal, je třeba dovodit, že nebylo úmyslem zákonodárce omezit platnost oprávně- ní jen na konkrétní provozovnu. Pokud tak orgán státního dozoru v rozporu se zá- konem učinil, nelze k omezení platnosti přihlížet.
III. Ukončilli provozovatel provoz jen jedné ze svých provozoven nacházejících se v územním obvodu orgánu státního dozoru, který osobě pověřené přijímat sázky oprávnění k přijímání sázek vydal, nevzniká mu podle $ 24 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, povinnost odevzdat oprávně- ní vydané osobě pověřené přijímat sázky, jejíž pracovní poměr nebo jiný obdobný poměr k provozovateli trvá.
Společnost s ručením omezeným V. proti Krajskému úřadu Karlovarského kraje o odvod