Prejudikatura: srov. č. 899/2006 Sb. NSS. Věc: Akciová společnost P. proti Úřadu průmyslového vlastnictví o výmaz ochranné známky. Do rejstříku ochranných známek byla dne 27. 1. 2003 zapsána kombinovaná ochranná známka ve znění „Lučanka“, jejímž vlastníkem je společnost s ručením omezeným L. Návrhem ze dne 21. 11. 2003 se žalobce domáhal výmazu této ochranné známky z rej- stříku podle $ 25 odst. 2 a odst. 3 tehdy plat- ného zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, a to s odůvodněním, že napadená ochranná známka je po všech stránkách za- měnitelná s jeho ochrannou známkou ve zně- ní „LUČINA“, která je známkou všeobecně známou v České republice ve smyslu článku 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a s jeho kombinovanou ochran- nou známkou ve znění „Lučina“ s dřívějším 650 právem přednosti, přičemž uvedené kolizní ochranné známky jsou ve třídě 29 meziná- rodního třídění výrobků a služeb zapsány pro výrobky shodné či podobné. Dne 30. 6. 2004 žalovaný zamítl návrh na prohlášení napadené ochranné známky „Lu- čanka“ za neplatnou (jako takový byl totiž ve smyslu přechodného ustanovení $ 52 odst. 4 zá- kona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, projednán návrh na výmaz ochranné známky) s odůvodněním, že přes shodné prvky se ochranné známky jako celek foneticky dosta- tečně liší, neboť s výjimkou první slabiky jsou tato slova tvořena foneticky odlišnými slabika- mi a v případě tříslabičných označení je rozdíl- nost dvou slabik postačující k odlišení těchto -+ — 1247 slov při sluchovém vjemu. Po vizuální stránce jsou tato označení vzhledem k rozdílným pís- menům a rozdílné délce a grafické úpravě rov- něž dostatečně odlišná. Konstatoval dále, že fo- neticky nejsou srovnávaná označení podobná, stejně tak i ve vizuální podobě je rozdíl mezi ni- mi patrný, a jejich celkový dojem na spotřebite- le je proto rozdílný. K významové stránce uvedl, že byť mohou obě označení spotřebiteli evoko- vat vzhledem ke shodnému začátku louku či lu- činu, nejedná se o tak významnou a silnou aso- ciaci, aby spotřebitel tato označení zaměnil. Proto je nutno konstatovat, že srovnávané ochranné známky nejsou podobné, a i v přípa- dě, že by jimi byly označovány shodné či po- dobné výrobky či služby, neexistuje na straně spotřebitele - veřejnosti pravděpodobnost je- jich záměny. Při posuzování podobnosti výrobků a služeb je dále třeba vzít v úvahu řadu aspektů včetně povahy výrobků a služeb, jejich určení, ob- vyklého původu a způsobu prodeje. Podobnost výrobků, popřípadě služeb, není nutně podmíně- na příslušností do téže známkové třídy, neboť me- zinárodní třídění bylo vytvořeno pro administ- rativní účely a při posuzování shodnosti a podobnosti výrobků má pouze pomocný vý- znam. Namítané ochranné známky jsou zapsá- ny pro sýry, což jsou mléčné výrobky stejně jako výrobky, pro něž je ve třídě 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb zapsána napadená ochranná známka. Jedná se tedy o výrobky shodné či podobné, Ostatní napadené výrobky a služby se od namítaných výrobků z hlediska podstaty a účelu liší a nelze je považovat za shodné ani podobné. Podobnost části výrobků však není důvodem pro prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou pro tyto shod- né nebo podobné výrobky, neboť tato ochran- ná známka není s namítanými ochrannými známkami podobná, a zásah do zákonem chrá- něných starších práv navrhovatele v důsledku toho, že na straně veřejnosti by mohlo docházet k jejich záměně, je tedy vyloučen. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalob- ce rozklad, který předseda žalovaného dne 16. 8. 2005 zamítl. Rozhodnutí předsedy žalovaného posléze žalobce napadl žalobou, ve které mimo jiné konstatoval, že žalovaný při rozhodování ne- správně posoudil otázku, zda existuje pravdě- podobnost záměny ochranné známky „Lučan- ka“ a ochranných známek „LUČINA“ a „Luči- na“, jichž je žalobce vlastníkem. Žalovaný byl povinen soudit pravděpodobnost záměny předmětných ochranných známek na straně veřejnosti, přičemž žalovaný nesprávně po- soudil otázku dobrého jména ochranných zná- mek žalobce, Pouze žalobce má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrob- ky nebo službami, pro něž je chráněna, a bez souhlasu vlastníka ochranné známky nikdo nesmí užívat označení, u něhož z důvodů jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrob- ků nebo služeb označených ochrannou znám- kou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpo- dobnosti asociace mezi označením a ochran- nou známkou. Ochranná známka je pokládána za schopnou vyvolat pravděpodobnost zámě- ny, jestliže je natolik podobná ochranné znám- ce s dřívějším právem přednosti, užívané pro označování stejných nebo podobných výrob- ků nebo služeb, že spotřebitel může být uvá- děn v omyl, pokud jde o původ těchto výrob- ků nebo služeb. Ochranné známky musejí být posuzovány z hlediska jejich jednotlivých prv- ků, ale zejména z hlediska jejich působení jako celku na průměrného spotřebitele. Při porov- návání ochranných známek je dále třeba posu- zovat i podobnost chráněných, resp. přihlašo- vaných, výrobků a služeb. Shodnost nebo podobnost ochranných známek nelze hodno- tit odděleně od shodnosti nebo podobnosti výrobků a služeb, které označují tyto ochran- né známky, ale ve vzájemné souvislosti. Slovní prvek napadené ochranné známky „Lučanka“ a slovní prvek namítaných ochranných zná- mek „LUČINA“ a „Lučina“ má shodných spolu pět písmen, tj. počáteční písmena L-U-Č, pís- meno -N- a koncové písmeno -A. Shodný počá- tek obou označení může u spotřebitelů evoko- vat spojitost nebo souvislost s loukou, a i když se úplné znění obou označení liší, je v přiroze- nosti spotřebitelů, že jim v paměti utkví větši- nou pouze určitá výrazná a dominující část ta- kového označení. Žalobce má za to, že první shodná slabika obou označení je takovou do- minantní částí, kterou si průměrný spotřebitel lehce zapamatuje, přičemž shodnost této části 651 1247 „Luč“ a celková významová podobnost obou označení zvyšuje u spotřebitelů pravděpodob- nost jejich záměny. Shodnost dalších dvou pís- men rovněž přispívá ke zvýšení pravděpodob- nosti záměny obou označení z významového hlediska. Žalobce nesouhlasí s názorem žalo- vaného, že spotřebitel může výraz „Lučanka“ vnímat jako slovo fantazijní bez konkrétního obsahu, a naopak tvrdí, že spotřebitel může to- to slovo vnímat jako odvozeninu ze slov „lou- ka“ nebo „lučina“. Tyto okolnosti způsobují, že celkový dojem, jakým tyto ochranné známky působí na průměrného spotřebitele, je podob- ný a zaměnitelný. Při porovnávání podobnosti výrobků a služeb u obou označení žalovaný uvedl, že mléko a mléčné výrobky ve třídě 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb jsou výrobky stejného druhu jako sýry, pro něž jsou zapsány v téže třídě namítané ochranné znám- ky. V této souvislosti žalobce poukázal na roz- hodnutí Evropského soudního dvora ze dne 29. 9. 1998 ve věci C-39/97, Canon, Recucil, s. 15507, ve kterém soud jasně uvedl, že pro po- souzení zaměnitelnosti dvou označení nelze hodnotit označení nebo výrobky na straně jed- né, a služby, pro které jsou zapsány, na straně druhé, samostatně, ale ve vzájemné souvislosti a propojení. Žalovaný tento aspekt vůbec ne- vzal v úvahu, ale pouze zhodnotil, že výše cito- vané výrobky jsou stejné s výrobky, pro které jsou zapsány namítané ochranné známky, při- čemž z toho nevyvodil žádné důsledky, tj. že k zaměnitelnosti v tomto případě postačí nižší míra podobnosti označení. Žalobce závěrem poukázal rovněž na pochybení žalovaného, který v napadeném rozhodnutí rozebírá fakt, že napadená ochranná známka se pro svého vlastníka stala příznačnou, ovšem činí tak bez ohledu na časovou prioritu podání namíta- ných ochranných známek žalobce a vznik jejich všeobecné známosti, respektive získání dobrého jména podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), na území České republiky. Tímto postupem žalovaný porušil jednu ze zásad správního říze- ní, kterou je zásada, že rozhodnutí musí vychá- zet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, jelikož se v rozhodnutí nezabýval otázkou dobrého jména namítaných ochranných známek, resp. tuto otázku opomenul. 652 Žalovaný ve vyjádření k žalobě mimo jiné konstatoval, že posuzování možnosti záměny přihlašovaného označení a starší ochranné známky je vždy prováděno z hlediska průmět- ného spotřebitele, přičemž průměrnými spo- třebiteli jsou osoby, pro které jsou dané výrob- ky či služby určeny. Pro možnost záměny ochranných známek a označení je obecně roz- hodující, zda je ochranná známka nebo přihla- šované označení natolik podobné starší ochranné známce nebo přihlašovanému ozna- čení, že může spotřebitele uvést v omyl co do původu shodných nebo podobných výrobků a služeb různých výrobců či poskytovatelů. Stupeň podobnosti posuzovaných označení vyvolávající nebezpečí záměny zákon neuvádí, a je proto na úřadu, aby posoudil, zda v daném případě nebezpečí záměny existuje, Žalovaný tak musí každý jednotlivý případ komplexně posoudit, přičemž musí brát v úvahu řadu hle- disek. Při porovnání kombinované ochranné známky „Lučanka“ s namítanými ochrannými známkami, tj. slovní ochrannou známkou „LU- ČINA“ a kombinovanou ochranou známkou „Lučina“, obsahujícími slovní prvek „Lučina“, bylo zjištěno, že slovní prvek „Lučina“ obsaže- ný v namítaných ochranných známkách se skládá ze šesti písmen a tří slabik. Napadená ochranná známka „Lučanka“ se skládá ze se- dmi písmen a tří slabik; jak napadená ochran- ná známka, tak namítané ochranné známky začínají třemi stejnými písmeny L-U-Č, rozho- dujícím rozlišovacím prvkem je zde však roz- dílná délka prostřední slabiky, která je u napa- deného označení delší. Z tohoto faktu vyplývá, že ochranná známka „Lučanka“ bude spotřebi- teli vyslovována výrazně jinak než namítané ochranné známky. Napadená ochranná znám- ka tak bude vyslovována dlouze jako Lu-čan-ka, oproti krátké výslovnosti namítané ochranné známky Lu-či-na. Kromě zřejmé fonetické od- lišnosti posuzovaných ochranných známek úřad zkoumal i jejich vizuální podobnost. Při- tom bylo zjištěno, že pro namítanou ochran- nou kombinovanou známku bylo použito vý- razně grafických prvků (motýl, svislé pruhy), které jsou způsobilé jednoznačně tuto ochran- nou známku odlišit od napadené ochranné známky. Pokud jde o posouzení ochranných známek ze sémantického hlediska, žalovaný TU, 1247 uvedl, že namítané označení „Lučina“ je kniž- ním výrazem odvozeným od slova louka a v tomto smyslu je nepochybně vnímáno. Na- padená ochranná známka „Lučanka“ je podle jejího vlastníka odvozena od kmene Lučanů, kteří obývali území v povodí řeky Ohře, tedy oblasti, kde má sídlo vlastník napadené ochranné známky. Známost této skutečnosti dokládá vlastník napadené ochranné známky i tím, že v daném regionu vychází regionální časopis „Lučan“. Žalovaný se neztotožnil s tím, že by tato skutečnost byla známa i průměrné- mu spotřebiteli z jiného regionu, a uznal, že oba posuzované výrazy mohou ve spotřebiteli vyvolat představu louky, zároveň však uvedl, že výraz „Lučanka“ může být chápan jako výraz čistě fantazijní. Označení „Lučanka“ užívá jeho vlastník od roku 1993. Toto označení se tak sta- lo pro vlastníka napadené ochranné známky vžitým a u spotřebitelské veřejnosti pro tohoto vlastníka a dané mléčné výrobky příznačným. Napadená ochranná známka je tak spotřebiteli výlučně spojována s jejím vlastníkem a nedo- chází u nich k nebezpečí záměny s namítanými ochrannými známkami. Nejsou tak splněny podmínky obsažené v $ 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 441/2003 Sb. pro prohlášení ochran- né známky za neplatnou. Rozdílnost posuzova- ných ochranných známek je dostatečná, jak již žalovaný prokázal ve svém napadeném rozhod- nutí. Napadené označení „Lučanka“ je tak způ- sobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby jiné. Žalobce v replice, kterou podal k vyjádření žalovaného, zopakoval svoji žalobní argumen- taci. Dodal, že i když se obě posuzovaná ozna- čení liší v druhé slabice z vizuálního a fonetic- kého hlediska, je nutno vzít v úvahu podobnost obou označení ze sémantického hlediska a skutečnost, že žalobce již dříve užíval své za- psané označení „Lučina“ pro sýry, a proto si spotřebitelé vytvořili mezi tímto označením, které asociuje louku, ve spojení s výrobky ža- lobce vzájemnou souvislost. Jelikož pak žalova- ný hodnotil označení „Lučina“ pro sýry jako fantazijní, jde o slovní prvek originální a výji- mečný, což zvyšuje schopnost průměrného spotřebitele zapamatovat si toto označení. Pro- to existence později zapsaného označení „Lu- čanka“, které rovněž označuje sýry, resp.výrob- ky z mléka, a které asociuje ve vědomí spotře- bitele louku, může způsobit záměnu obou označení na straně spotřebitele. V daném pří- padě vyplývá pravděpodobnost záměny mezi označeními „Lučina“ a „Lučanka“ mimo jiné ze- jména i z toho, že obě označení budou spotře- biteli asociována vzhledem k jejich podobné- mu sémantickému obsahu. Průměrnému spotřebiteli utkví při vnímání určité známky v paměti zejména slovní prvky, které jsou hlav- ními nositeli distinktivity kombinované známky, zatímco grafické a jiné prvky v porovnání se slovními prvky ustupují do pozadí. Zákon č. 441/2003 Sb. rozlišuje v $ 7 odst. lav $ 32 mezi dvěma eventualitami: pravděpodobností záměny včetně pravděpodobnosti asociace se starší ochrannou známkou na straně jedné a nepoctivým těžením z rozlišovací způsobilos- ti nebo dobrého jména starší ochranné znám- ky s dobrým jménem na straně druhé, přičemž návrh na prohlášení neplatnosti je třeba po- soudit podle názoru žalobce z obou dvou těch- to důvodů. Obsah hypotézy té které právní nor- my je v daném případě odlišný. V případě ochranné známky s dobrým jménem není pod- mínkou pro poskytnutí ochrany existence pravděpodobnosti záměny, není tudíž třeba existenci pravděpodobnosti záměny mezi obě- ma známkami zjišťovat a samozřejmě také ne- Ize návrh na prohlášení neplatnosti zamítnout z toho důvodu, že mezi známkami neexistuje pravděpodobnost záměny. Zákon neumožňuje vlastníku starší ochranné známky shodné ane- bo podobné s mladší známkou domáhat se pro- hlášení neplatnosti mladší ochranné známky, jež je zapsána pro výrobky a služby, které ne- musí být podobné těm, pro které je zapsána starší ochranná známka, pokud starší ochran- ná známka má v České republice dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by nepocti- vě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobré- ho jména starší ochranné známky nebo jim by- lo na újmu. V daném případě má označení „Lučina“ v České republice dobré jméno v dů- sledku mimořádně rozsáhlého a dlouhodobé- ho užívání tohoto označení pro označování sýrů. Z toho vyplývá mimořádně vysoká rozli- šovací způsobilost tohoto označení pro žalob- ce. Pokud vlastník ochranné známky s označe- 653 1247 ním „Lučanka“ registroval a začal užívat ozna- čení, které je od starší ochranné známky žalob- cový odvozeno, resp. je odvozeno ze stejného sémantického základu a stejného slovního ko- řenu, hrozí rozmělnění rozlišovací způsobilosti žalobcovy ochranné známky, neboť tato znám- ka ztrácí tu část své distinktivity, která spočívá v její sémantické hodnotě. Rozlišovací způsobi- lost označení „Lučina“ nevyplývá pouze z urči- tého sledu hlásek nebo písmen, nýbrž z toho, že průměrnému spotřebiteli asociuje předsta- vu louky, lučiny jako místa, odkud zprostředko- vaně pochází jím kupovaný výrobek. Pokud ji- ný soutěžitel bude užívat ochrannou známku, která je založená na stejném sémantickém kon- ceptu, respektive jejíž rozlišovací způsobilost je rovněž dána stejným sémantickým obsahem, zbavuje tím žalobcovu ochrannou známku podstatné části její rozlišovací způsobilosti, tak- že dochází k rozmělnění její rozlišovací způso- bilosti ve smyslu $ 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. Dochází tak k nepoctivému tě- žení z rozlišovací způsobilosti a dobrého jména žalobcovy starší ochranné známky. Současně je užívání ochranné známky vlastníkem označení „Lučanka“ na újmu jak rozlišovací způsobilosti, tak i dobrému jménu ochranné známky žalobce, neboť spotřebitelé nejenže mohou asociovat obě ochranné známky a spojovat je obě dvě s před- stavou louky a lučiny, a tím asociovat oba dva výrobce, nýbrž — a to pokud by k přímé asocia- ci mezi ochrannými známkami nedocházelo -— budou chápat označení „Lučanka“ jako označe- ní asociující louku, lučinu, tedy připisovat mu stejný sémantický obsah jako žalobcově ochranné známce, v důsledku čehož bude pod- statně snížena výjimečnost, neotřelost, průraz- nost této ochranné známky, jak vyplývá z jejího sémantického obsahu, a tato známka se stane pouhou víceméně slovní známkou. Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k další- mu řízení. ů Z odůvodnění: C... Pro rozhodnutí o návrhu na výmaz z rejstříku ochranných známek, stejně jako o námitkách uplatněných podle $ 7 zákona č. 441/2003 Sb., je rozhodující zjištění, zda je 654 zveřejněné označení či zapsaná ochranná známka ve vztahu k prioritně starší namítané ochranné známce shodná nebo podobná a zda je přihlášena pro stejné nebo podobné výrob- ky nebo služby, pro které je zapsána namítaná ochranná známka, přičemž je pravděpodobná záměna či asociace ze strany veřejnosti. Při posuzování pravděpodobnosti zámě- ny je třeba zohlednit hledisko podobnosti fo- netické, vizuální či sémantické, přičemž roz- hodující pro konstatování pravděpodobnosti záměny může být i podobnost v jediném aspektu, respektive označení je nutno pojí- mat vcelku a současně z hlediska jejich jed- notlivých prvků a není možno vyzdvihovat či naopak potlačit jeden z jejich prvků a posu- zovat jej odděleně od ostatních, bez ohledu na působení ochranné známky, respektive označení, jako celku. Při vlastním porovnání napadené ochran- né známky „Lučanka“ s namítanými ochran- nými známkami „Lučina“ bylo shledáno, že porovnávaná označení jsou složená z jediné- ho slovního prvku, v úvodní části se napade- ná ochranná známka s namítanými ochranný- mi známkami shoduje v označení „LUČ“, dále v koncovém „A“ a ve stejném počtu slabik. Po- souzením uvedených označení lze proto do- spět k závěru, že jsou založena na shodném známkovém motivu. Známkovým motivem se rozumí rozhodující složky porovnávaných označení, které jsou při celkovém posuzová- ní výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení. V případě předmět- ných označení je zřejmé, že základním a nos- ným známkovým motivem je v obou přípa- dech slovní prvek „luční, louka“, přičemž v daném případě vedoucí známkový motiv všech označení je natolik podobný a postřeh- nutelný, že jejich užití může vést k záměně a na trhu může vyvolat u spotřebitele mylný dojem, že takto označené výrobky pocházejí od jediného subjektu. Odlišnosti porovnáva- ných označení nepředstavují jak při vizuál ním a fonetickém vjemu, tak i z hlediska sémantického takovou změnu, která by u prů- měrného spotřebitele vyloučila možnost zá- měny napadeného označení s namítanými ochrannými známkami, respektive záměny výrobků takto označených na trhu. Spotřebi- telská veřejnost by rovněž mohla nabýt do- jmu, že vlastník namítaných ochranných zná- mek si napadeným označením pouze rozšiřuje svoji známkovou řadu. Podle názoru soudu z uvedeného vyplývá, že napadená ochranná známka „Lučanka“ představuje pro průměrného spotřebitele označení, které je podobné starším namíta- ným ochranným známkám ve znění „Lučina“. Pokud jde o posouzení shodnosti či podob- nosti dotčených výrobků a výrobků, pro kte- ré jsou zapsány starší namítané ochranné známky, je třeba uvést, že stejnými či podob- nými výrobky a službami jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky, a v dů- sledku toho mohou vyvolat u průměrného spotřebitele představu o tom, že pocházejí od jednoho a téhož výrobce či poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze proto podobné vý- robky a služby zařadit do jedné skupiny ob- lasti spotřeby. Mezinárodní třídění výrobků a služeb bylo vytvořeno pro administrativní účely zatřiďování výrobků a služeb. Z tohoto důvodu nemůže být při posuzování shodnosti či podobnosti výrobku rozhodující, zda jsou či nejsou řazeny do shodných či odlišných tříd. Porovnáváním napadených výrobků s výrob- ky, pro něž jsou zapsány namítané ochranné známky, bylo zjištěno, že napadená ochranná známka ve znění „Lučanka“ je podána mimo ji- né pro výrobky, jež jsou shodné a podobné s výrobky chráněnými namítanými ochranný- mi známkami s dřívějším právem přednosti. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ve shromážděném spisovém ma- teriálu nemají oporu závěry žalovaného správního orgánu o tom, že podobnost částí výrobků není důvodem pro prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou pro tyto shodné nebo podobné výrobky, neboť ochranná známka není s namítanými ochran- nými známkami podobná, a zásah do zákonem chráněných starších práv žalobce v důsledku toho, že na straně veřejnosti by mohlo docházet k jejich záměně, je vyloučen, stejně jako o tom, že v důsledku odlišností ochranných známek nedochází k tomu, že by užívání napadené ochranné známky těžilo nepoctivě z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starších ochranných známek nebo by jim bylo na újmu. Zjištění správního orgánu soustředěná ve správním spise prokazují, že napadená ochranná známka je podobná uvedeným na- mítaným ochranným známkám a že část vý- robků, pro které je napadená známka přihlá- šena, je v porovnání s výrobky a službami chráněnými ochrannými známkami shodná a podobná. Existuje tedy pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti a zamítnutím ná- vrhu žalobce na výmaz napadené známky „Lučanka“ z rejstříku ochranných známek do- chází k zásahu do zákonem chráněných star- ších práv namítajícího. Výše uvedený odlišný závěr soudu není v rozporu se zásadou volného hodnocení dů- kazů správním orgánem, a to ani v daném pří- padě, kde se jedná o volnou úvahu správního orgánu. Správní orgán je vždy povinen vychá- zet ze skutkových tvrzení, která účastník správního řízení správnímu orgánu poskyt- ne, a uvážení správního orgánu se řídí obec- nými právními i společenskými principy a je- ho obsah musí být z odůvodnění rozhodnutí patrný. Městský soud v Praze má za to, že Ža- lobou napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu trpí vadou, když žalovaný správní úřad shodnost či podobnost spor- ných ochranných známek nehodnotil dosta- tečně v souvislosti se shodností a podobností výrobků a služeb, které označují ochranné známky starší s právem přednosti. V daném případě existence obou ochranných známek ve znění „Lučina“ a „Lučanka“ nedostatečně naplňuje základní funkce ochranné známky, tedy funkci rozlišovací, soutěžní a ochran- nou. Žalobou napadené rozhodnutí nevychá- zí ze spolehlivě zjištěného stavu věci, neboť se žalovaný v rozhodnutí nezabýval otázkou dobrého jména namítaných ochranných zná- mek tak, jak vyžaduje zákon č. 441/2003 Sb. V této části je žalobní námitka uplatněná ža- lobcem podána důvodně. 655 1248 1248 Náhrada za znárodněný majetek k dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků Ministerstvo financí nelze v současné době považovat za správní orgán, který by měl povinnost vydat rozhodnutí o náhradě za znárodněný majetek ve smyslu de- kretu č. 100/1945 Sb.
Prejudikatura: srov. č. 899/2006 Sb. NSS. Věc: Akciová společnost P. proti Úřadu průmyslového vlastnictví o výmaz ochranné známky. Do rejstříku ochranných známek byla dne 27. 1. 2003 zapsána kombinovaná ochranná známka ve znění „Lučanka“, jejímž vlastníkem je společnost s ručením omezeným L. Návrhem ze dne 21. 11. 2003 se žalobce domáhal výmazu této ochranné známky z rej- stříku podle $ 25 odst. 2 a odst. 3 tehdy plat- ného zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, a to s odůvodněním, že napadená ochranná známka je po všech stránkách za- měnitelná s jeho ochrannou známkou ve zně- ní „LUČINA“, která je známkou všeobecně známou v České republice ve smyslu článku 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a s jeho kombinovanou ochran- nou známkou ve znění „Lučina“ s dřívějším 650 právem přednosti, přičemž uvedené kolizní ochranné známky jsou ve třídě 29 meziná- rodního třídění výrobků a služeb zapsány pro výrobky shodné či podobné. Dne 30. 6. 2004 žalovaný zamítl návrh na prohlášení napadené ochranné známky „Lu- čanka“ za neplatnou (jako takový byl totiž ve smyslu přechodného ustanovení $ 52 odst. 4 zá- kona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, projednán návrh na výmaz ochranné známky) s odůvodněním, že přes shodné prvky se ochranné známky jako celek foneticky dosta- tečně liší, neboť s výjimkou první slabiky jsou tato slova tvořena foneticky odlišnými slabika- mi a v případě tříslabičných označení je rozdíl- nost dvou slabik postačující k odlišení těchto -+ — 1247 slov při sluchovém vjemu. Po vizuální stránce jsou tato označení vzhledem k rozdílným pís- menům a rozdílné délce a grafické úpravě rov- něž dostatečně odlišná. Konstatoval dále, že fo- neticky nejsou srovnávaná označení podobná, stejně tak i ve vizuální podobě je rozdíl mezi ni- mi patrný, a jejich celkový dojem na spotřebite- le je proto rozdílný. K významové stránce uvedl, že byť mohou obě označení spotřebiteli evoko- vat vzhledem ke shodnému začátku louku či lu- činu, nejedná se o tak významnou a silnou aso- ciaci, aby spotřebitel tato označení zaměnil. Proto je nutno konstatovat, že srovnávané ochranné známky nejsou podobné, a i v přípa- dě, že by jimi byly označovány shodné či po- dobné výrobky či služby, neexistuje na straně spotřebitele - veřejnosti pravděpodobnost je- jich záměny. Při posuzování podobnosti výrobků a služeb je dále třeba vzít v úvahu řadu aspektů včetně povahy výrobků a služeb, jejich určení, ob- vyklého původu a způsobu prodeje. Podobnost výrobků, popřípadě služeb, není nutně podmíně- na příslušností do téže známkové třídy, neboť me- zinárodní třídění bylo vytvořeno pro administ- rativní účely a při posuzování shodnosti a podobnosti výrobků má pouze pomocný vý- znam. Namítané ochranné známky jsou zapsá- ny pro sýry, což jsou mléčné výrobky stejně jako výrobky, pro něž je ve třídě 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb zapsána napadená ochranná známka. Jedná se tedy o výrobky shodné či podobné, Ostatní napadené výrobky a služby se od namítaných výrobků z hlediska podstaty a účelu liší a nelze je považovat za shodné ani podobné. Podobnost části výrobků však není důvodem pro prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou pro tyto shod- né nebo podobné výrobky, neboť tato ochran- ná známka není s namítanými ochrannými známkami podobná, a zásah do zákonem chrá- něných starších práv navrhovatele v důsledku toho, že na straně veřejnosti by mohlo docházet k jejich záměně, je tedy vyloučen. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalob- ce rozklad, který předseda žalovaného dne 16. 8. 2005 zamítl. Rozhodnutí předsedy žalovaného posléze žalobce napadl žalobou, ve které mimo jiné konstatoval, že žalovaný při rozhodování ne- správně posoudil otázku, zda existuje pravdě- podobnost záměny ochranné známky „Lučan- ka“ a ochranných známek „LUČINA“ a „Luči- na“, jichž je žalobce vlastníkem. Žalovaný byl povinen soudit pravděpodobnost záměny předmětných ochranných známek na straně veřejnosti, přičemž žalovaný nesprávně po- soudil otázku dobrého jména ochranných zná- mek žalobce, Pouze žalobce má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrob- ky nebo službami, pro něž je chráněna, a bez souhlasu vlastníka ochranné známky nikdo nesmí užívat označení, u něhož z důvodů jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrob- ků nebo služeb označených ochrannou znám- kou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpo- dobnosti asociace mezi označením a ochran- nou známkou. Ochranná známka je pokládána za schopnou vyvolat pravděpodobnost zámě- ny, jestliže je natolik podobná ochranné znám- ce s dřívějším právem přednosti, užívané pro označování stejných nebo podobných výrob- ků nebo služeb, že spotřebitel může být uvá- děn v omyl, pokud jde o původ těchto výrob- ků nebo služeb. Ochranné známky musejí být posuzovány z hlediska jejich jednotlivých prv- ků, ale zejména z hlediska jejich působení jako celku na průměrného spotřebitele. Při porov- návání ochranných známek je dále třeba posu- zovat i podobnost chráněných, resp. přihlašo- vaných, výrobků a služeb. Shodnost nebo podobnost ochranných známek nelze hodno- tit odděleně od shodnosti nebo podobnosti výrobků a služeb, které označují tyto ochran- né známky, ale ve vzájemné souvislosti. Slovní prvek napadené ochranné známky „Lučanka“ a slovní prvek namítaných ochranných zná- mek „LUČINA“ a „Lučina“ má shodných spolu pět písmen, tj. počáteční písmena L-U-Č, pís- meno -N- a koncové písmeno -A. Shodný počá- tek obou označení může u spotřebitelů evoko- vat spojitost nebo souvislost s loukou, a i když se úplné znění obou označení liší, je v přiroze- nosti spotřebitelů, že jim v paměti utkví větši- nou pouze určitá výrazná a dominující část ta- kového označení. Žalobce má za to, že první shodná slabika obou označení je takovou do- minantní částí, kterou si průměrný spotřebitel lehce zapamatuje, přičemž shodnost této části 651 1247 „Luč“ a celková významová podobnost obou označení zvyšuje u spotřebitelů pravděpodob- nost jejich záměny. Shodnost dalších dvou pís- men rovněž přispívá ke zvýšení pravděpodob- nosti záměny obou označení z významového hlediska. Žalobce nesouhlasí s názorem žalo- vaného, že spotřebitel může výraz „Lučanka“ vnímat jako slovo fantazijní bez konkrétního obsahu, a naopak tvrdí, že spotřebitel může to- to slovo vnímat jako odvozeninu ze slov „lou- ka“ nebo „lučina“. Tyto okolnosti způsobují, že celkový dojem, jakým tyto ochranné známky působí na průměrného spotřebitele, je podob- ný a zaměnitelný. Při porovnávání podobnosti výrobků a služeb u obou označení žalovaný uvedl, že mléko a mléčné výrobky ve třídě 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb jsou výrobky stejného druhu jako sýry, pro něž jsou zapsány v téže třídě namítané ochranné znám- ky. V této souvislosti žalobce poukázal na roz- hodnutí Evropského soudního dvora ze dne 29. 9. 1998 ve věci C-39/97, Canon, Recucil, s. 15507, ve kterém soud jasně uvedl, že pro po- souzení zaměnitelnosti dvou označení nelze hodnotit označení nebo výrobky na straně jed- né, a služby, pro které jsou zapsány, na straně druhé, samostatně, ale ve vzájemné souvislosti a propojení. Žalovaný tento aspekt vůbec ne- vzal v úvahu, ale pouze zhodnotil, že výše cito- vané výrobky jsou stejné s výrobky, pro které jsou zapsány namítané ochranné známky, při- čemž z toho nevyvodil žádné důsledky, tj. že k zaměnitelnosti v tomto případě postačí nižší míra podobnosti označení. Žalobce závěrem poukázal rovněž na pochybení žalovaného, který v napadeném rozhodnutí rozebírá fakt, že napadená ochranná známka se pro svého vlastníka stala příznačnou, ovšem činí tak bez ohledu na časovou prioritu podání namíta- ných ochranných známek žalobce a vznik jejich všeobecné známosti, respektive získání dobrého jména podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), na území České republiky. Tímto postupem žalovaný porušil jednu ze zásad správního říze- ní, kterou je zásada, že rozhodnutí musí vychá- zet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, jelikož se v rozhodnutí nezabýval otázkou dobrého jména namítaných ochranných známek, resp. tuto otázku opomenul. 652 Žalovaný ve vyjádření k žalobě mimo jiné konstatoval, že posuzování možnosti záměny přihlašovaného označení a starší ochranné známky je vždy prováděno z hlediska průmět- ného spotřebitele, přičemž průměrnými spo- třebiteli jsou osoby, pro které jsou dané výrob- ky či služby určeny. Pro možnost záměny ochranných známek a označení je obecně roz- hodující, zda je ochranná známka nebo přihla- šované označení natolik podobné starší ochranné známce nebo přihlašovanému ozna- čení, že může spotřebitele uvést v omyl co do původu shodných nebo podobných výrobků a služeb různých výrobců či poskytovatelů. Stupeň podobnosti posuzovaných označení vyvolávající nebezpečí záměny zákon neuvádí, a je proto na úřadu, aby posoudil, zda v daném případě nebezpečí záměny existuje, Žalovaný tak musí každý jednotlivý případ komplexně posoudit, přičemž musí brát v úvahu řadu hle- disek. Při porovnání kombinované ochranné známky „Lučanka“ s namítanými ochrannými známkami, tj. slovní ochrannou známkou „LU- ČINA“ a kombinovanou ochranou známkou „Lučina“, obsahujícími slovní prvek „Lučina“, bylo zjištěno, že slovní prvek „Lučina“ obsaže- ný v namítaných ochranných známkách se skládá ze šesti písmen a tří slabik. Napadená ochranná známka „Lučanka“ se skládá ze se- dmi písmen a tří slabik; jak napadená ochran- ná známka, tak namítané ochranné známky začínají třemi stejnými písmeny L-U-Č, rozho- dujícím rozlišovacím prvkem je zde však roz- dílná délka prostřední slabiky, která je u napa- deného označení delší. Z tohoto faktu vyplývá, že ochranná známka „Lučanka“ bude spotřebi- teli vyslovována výrazně jinak než namítané ochranné známky. Napadená ochranná znám- ka tak bude vyslovována dlouze jako Lu-čan-ka, oproti krátké výslovnosti namítané ochranné známky Lu-či-na. Kromě zřejmé fonetické od- lišnosti posuzovaných ochranných známek úřad zkoumal i jejich vizuální podobnost. Při- tom bylo zjištěno, že pro namítanou ochran- nou kombinovanou známku bylo použito vý- razně grafických prvků (motýl, svislé pruhy), které jsou způsobilé jednoznačně tuto ochran- nou známku odlišit od napadené ochranné známky. Pokud jde o posouzení ochranných známek ze sémantického hlediska, žalovaný TU, 1247 uvedl, že namítané označení „Lučina“ je kniž- ním výrazem odvozeným od slova louka a v tomto smyslu je nepochybně vnímáno. Na- padená ochranná známka „Lučanka“ je podle jejího vlastníka odvozena od kmene Lučanů, kteří obývali území v povodí řeky Ohře, tedy oblasti, kde má sídlo vlastník napadené ochranné známky. Známost této skutečnosti dokládá vlastník napadené ochranné známky i tím, že v daném regionu vychází regionální časopis „Lučan“. Žalovaný se neztotožnil s tím, že by tato skutečnost byla známa i průměrné- mu spotřebiteli z jiného regionu, a uznal, že oba posuzované výrazy mohou ve spotřebiteli vyvolat představu louky, zároveň však uvedl, že výraz „Lučanka“ může být chápan jako výraz čistě fantazijní. Označení „Lučanka“ užívá jeho vlastník od roku 1993. Toto označení se tak sta- lo pro vlastníka napadené ochranné známky vžitým a u spotřebitelské veřejnosti pro tohoto vlastníka a dané mléčné výrobky příznačným. Napadená ochranná známka je tak spotřebiteli výlučně spojována s jejím vlastníkem a nedo- chází u nich k nebezpečí záměny s namítanými ochrannými známkami. Nejsou tak splněny podmínky obsažené v $ 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 441/2003 Sb. pro prohlášení ochran- né známky za neplatnou. Rozdílnost posuzova- ných ochranných známek je dostatečná, jak již žalovaný prokázal ve svém napadeném rozhod- nutí. Napadené označení „Lučanka“ je tak způ- sobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby jiné. Žalobce v replice, kterou podal k vyjádření žalovaného, zopakoval svoji žalobní argumen- taci. Dodal, že i když se obě posuzovaná ozna- čení liší v druhé slabice z vizuálního a fonetic- kého hlediska, je nutno vzít v úvahu podobnost obou označení ze sémantického hlediska a skutečnost, že žalobce již dříve užíval své za- psané označení „Lučina“ pro sýry, a proto si spotřebitelé vytvořili mezi tímto označením, které asociuje louku, ve spojení s výrobky ža- lobce vzájemnou souvislost. Jelikož pak žalova- ný hodnotil označení „Lučina“ pro sýry jako fantazijní, jde o slovní prvek originální a výji- mečný, což zvyšuje schopnost průměrného spotřebitele zapamatovat si toto označení. Pro- to existence později zapsaného označení „Lu- čanka“, které rovněž označuje sýry, resp.výrob- ky z mléka, a které asociuje ve vědomí spotře- bitele louku, může způsobit záměnu obou označení na straně spotřebitele. V daném pří- padě vyplývá pravděpodobnost záměny mezi označeními „Lučina“ a „Lučanka“ mimo jiné ze- jména i z toho, že obě označení budou spotře- biteli asociována vzhledem k jejich podobné- mu sémantickému obsahu. Průměrnému spotřebiteli utkví při vnímání určité známky v paměti zejména slovní prvky, které jsou hlav- ními nositeli distinktivity kombinované známky, zatímco grafické a jiné prvky v porovnání se slovními prvky ustupují do pozadí. Zákon č. 441/2003 Sb. rozlišuje v $ 7 odst. lav $ 32 mezi dvěma eventualitami: pravděpodobností záměny včetně pravděpodobnosti asociace se starší ochrannou známkou na straně jedné a nepoctivým těžením z rozlišovací způsobilos- ti nebo dobrého jména starší ochranné znám- ky s dobrým jménem na straně druhé, přičemž návrh na prohlášení neplatnosti je třeba po- soudit podle názoru žalobce z obou dvou těch- to důvodů. Obsah hypotézy té které právní nor- my je v daném případě odlišný. V případě ochranné známky s dobrým jménem není pod- mínkou pro poskytnutí ochrany existence pravděpodobnosti záměny, není tudíž třeba existenci pravděpodobnosti záměny mezi obě- ma známkami zjišťovat a samozřejmě také ne- Ize návrh na prohlášení neplatnosti zamítnout z toho důvodu, že mezi známkami neexistuje pravděpodobnost záměny. Zákon neumožňuje vlastníku starší ochranné známky shodné ane- bo podobné s mladší známkou domáhat se pro- hlášení neplatnosti mladší ochranné známky, jež je zapsána pro výrobky a služby, které ne- musí být podobné těm, pro které je zapsána starší ochranná známka, pokud starší ochran- ná známka má v České republice dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by nepocti- vě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobré- ho jména starší ochranné známky nebo jim by- lo na újmu. V daném případě má označení „Lučina“ v České republice dobré jméno v dů- sledku mimořádně rozsáhlého a dlouhodobé- ho užívání tohoto označení pro označování sýrů. Z toho vyplývá mimořádně vysoká rozli- šovací způsobilost tohoto označení pro žalob- ce. Pokud vlastník ochranné známky s označe- 653 1247 ním „Lučanka“ registroval a začal užívat ozna- čení, které je od starší ochranné známky žalob- cový odvozeno, resp. je odvozeno ze stejného sémantického základu a stejného slovního ko- řenu, hrozí rozmělnění rozlišovací způsobilosti žalobcovy ochranné známky, neboť tato znám- ka ztrácí tu část své distinktivity, která spočívá v její sémantické hodnotě. Rozlišovací způsobi- lost označení „Lučina“ nevyplývá pouze z urči- tého sledu hlásek nebo písmen, nýbrž z toho, že průměrnému spotřebiteli asociuje předsta- vu louky, lučiny jako místa, odkud zprostředko- vaně pochází jím kupovaný výrobek. Pokud ji- ný soutěžitel bude užívat ochrannou známku, která je založená na stejném sémantickém kon- ceptu, respektive jejíž rozlišovací způsobilost je rovněž dána stejným sémantickým obsahem, zbavuje tím žalobcovu ochrannou známku podstatné části její rozlišovací způsobilosti, tak- že dochází k rozmělnění její rozlišovací způso- bilosti ve smyslu $ 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. Dochází tak k nepoctivému tě- žení z rozlišovací způsobilosti a dobrého jména žalobcovy starší ochranné známky. Současně je užívání ochranné známky vlastníkem označení „Lučanka“ na újmu jak rozlišovací způsobilosti, tak i dobrému jménu ochranné známky žalobce, neboť spotřebitelé nejenže mohou asociovat obě ochranné známky a spojovat je obě dvě s před- stavou louky a lučiny, a tím asociovat oba dva výrobce, nýbrž — a to pokud by k přímé asocia- ci mezi ochrannými známkami nedocházelo -— budou chápat označení „Lučanka“ jako označe- ní asociující louku, lučinu, tedy připisovat mu stejný sémantický obsah jako žalobcově ochranné známce, v důsledku čehož bude pod- statně snížena výjimečnost, neotřelost, průraz- nost této ochranné známky, jak vyplývá z jejího sémantického obsahu, a tato známka se stane pouhou víceméně slovní známkou. Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k další- mu řízení. ů Z odůvodnění: C... Pro rozhodnutí o návrhu na výmaz z rejstříku ochranných známek, stejně jako o námitkách uplatněných podle $ 7 zákona č. 441/2003 Sb., je rozhodující zjištění, zda je 654 zveřejněné označení či zapsaná ochranná známka ve vztahu k prioritně starší namítané ochranné známce shodná nebo podobná a zda je přihlášena pro stejné nebo podobné výrob- ky nebo služby, pro které je zapsána namítaná ochranná známka, přičemž je pravděpodobná záměna či asociace ze strany veřejnosti. Při posuzování pravděpodobnosti zámě- ny je třeba zohlednit hledisko podobnosti fo- netické, vizuální či sémantické, přičemž roz- hodující pro konstatování pravděpodobnosti záměny může být i podobnost v jediném aspektu, respektive označení je nutno pojí- mat vcelku a současně z hlediska jejich jed- notlivých prvků a není možno vyzdvihovat či naopak potlačit jeden z jejich prvků a posu- zovat jej odděleně od ostatních, bez ohledu na působení ochranné známky, respektive označení, jako celku. Při vlastním porovnání napadené ochran- né známky „Lučanka“ s namítanými ochran- nými známkami „Lučina“ bylo shledáno, že porovnávaná označení jsou složená z jediné- ho slovního prvku, v úvodní části se napade- ná ochranná známka s namítanými ochranný- mi známkami shoduje v označení „LUČ“, dále v koncovém „A“ a ve stejném počtu slabik. Po- souzením uvedených označení lze proto do- spět k závěru, že jsou založena na shodném známkovém motivu. Známkovým motivem se rozumí rozhodující složky porovnávaných označení, které jsou při celkovém posuzová- ní výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení. V případě předmět- ných označení je zřejmé, že základním a nos- ným známkovým motivem je v obou přípa- dech slovní prvek „luční, louka“, přičemž v daném případě vedoucí známkový motiv všech označení je natolik podobný a postřeh- nutelný, že jejich užití může vést k záměně a na trhu může vyvolat u spotřebitele mylný dojem, že takto označené výrobky pocházejí od jediného subjektu. Odlišnosti porovnáva- ných označení nepředstavují jak při vizuál ním a fonetickém vjemu, tak i z hlediska sémantického takovou změnu, která by u prů- měrného spotřebitele vyloučila možnost zá- měny napadeného označení s namítanými ochrannými známkami, respektive záměny výrobků takto označených na trhu. Spotřebi- telská veřejnost by rovněž mohla nabýt do- jmu, že vlastník namítaných ochranných zná- mek si napadeným označením pouze rozšiřuje svoji známkovou řadu. Podle názoru soudu z uvedeného vyplývá, že napadená ochranná známka „Lučanka“ představuje pro průměrného spotřebitele označení, které je podobné starším namíta- ným ochranným známkám ve znění „Lučina“. Pokud jde o posouzení shodnosti či podob- nosti dotčených výrobků a výrobků, pro kte- ré jsou zapsány starší namítané ochranné známky, je třeba uvést, že stejnými či podob- nými výrobky a službami jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky, a v dů- sledku toho mohou vyvolat u průměrného spotřebitele představu o tom, že pocházejí od jednoho a téhož výrobce či poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze proto podobné vý- robky a služby zařadit do jedné skupiny ob- lasti spotřeby. Mezinárodní třídění výrobků a služeb bylo vytvořeno pro administrativní účely zatřiďování výrobků a služeb. Z tohoto důvodu nemůže být při posuzování shodnosti či podobnosti výrobku rozhodující, zda jsou či nejsou řazeny do shodných či odlišných tříd. Porovnáváním napadených výrobků s výrob- ky, pro něž jsou zapsány namítané ochranné známky, bylo zjištěno, že napadená ochranná známka ve znění „Lučanka“ je podána mimo ji- né pro výrobky, jež jsou shodné a podobné s výrobky chráněnými namítanými ochranný- mi známkami s dřívějším právem přednosti. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ve shromážděném spisovém ma- teriálu nemají oporu závěry žalovaného správního orgánu o tom, že podobnost částí výrobků není důvodem pro prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou pro tyto shodné nebo podobné výrobky, neboť ochranná známka není s namítanými ochran- nými známkami podobná, a zásah do zákonem chráněných starších práv žalobce v důsledku toho, že na straně veřejnosti by mohlo docházet k jejich záměně, je vyloučen, stejně jako o tom, že v důsledku odlišností ochranných známek nedochází k tomu, že by užívání napadené ochranné známky těžilo nepoctivě z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starších ochranných známek nebo by jim bylo na újmu. Zjištění správního orgánu soustředěná ve správním spise prokazují, že napadená ochranná známka je podobná uvedeným na- mítaným ochranným známkám a že část vý- robků, pro které je napadená známka přihlá- šena, je v porovnání s výrobky a službami chráněnými ochrannými známkami shodná a podobná. Existuje tedy pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti a zamítnutím ná- vrhu žalobce na výmaz napadené známky „Lučanka“ z rejstříku ochranných známek do- chází k zásahu do zákonem chráněných star- ších práv namítajícího. Výše uvedený odlišný závěr soudu není v rozporu se zásadou volného hodnocení dů- kazů správním orgánem, a to ani v daném pří- padě, kde se jedná o volnou úvahu správního orgánu. Správní orgán je vždy povinen vychá- zet ze skutkových tvrzení, která účastník správního řízení správnímu orgánu poskyt- ne, a uvážení správního orgánu se řídí obec- nými právními i společenskými principy a je- ho obsah musí být z odůvodnění rozhodnutí patrný. Městský soud v Praze má za to, že Ža- lobou napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu trpí vadou, když žalovaný správní úřad shodnost či podobnost spor- ných ochranných známek nehodnotil dosta- tečně v souvislosti se shodností a podobností výrobků a služeb, které označují ochranné známky starší s právem přednosti. V daném případě existence obou ochranných známek ve znění „Lučina“ a „Lučanka“ nedostatečně naplňuje základní funkce ochranné známky, tedy funkci rozlišovací, soutěžní a ochran- nou. Žalobou napadené rozhodnutí nevychá- zí ze spolehlivě zjištěného stavu věci, neboť se žalovaný v rozhodnutí nezabýval otázkou dobrého jména namítaných ochranných zná- mek tak, jak vyžaduje zákon č. 441/2003 Sb. V této části je žalobní námitka uplatněná ža- lobcem podána důvodně. 655 1248 1248 Náhrada za znárodněný majetek k dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků Ministerstvo financí nelze v současné době považovat za správní orgán, který by měl povinnost vydat rozhodnutí o náhradě za znárodněný majetek ve smyslu de- kretu č. 100/1945 Sb.
Podle $ 79 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vy- čerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno roz- hodnutí o určitém obsahu, nebo jiný právní důsledek. Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Nejvyšší správní soud se především zabý- val otázkou, zda je oprávněný požadavek stě- žovatelů ve smyslu citovaného paragrafu, totiž aby právě žalované ministerstvo postupovalo podle dekretu č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ji- nými slovy, zda je nečinné, ačkoli mělo po- vinnost konat. Podle $ 8 uvedeného dekretu, účinného od 27. 10. 1945, pokud není stanoveno jinak, přísluší za znárodněný majetek náhrada. Pro určení náhrady je rozhodný stav znárodněné- ho podniku v den převzetí národním podni- kem a závazků k němu v tento den náležejí- cích. Náhrada se rovná obecné ceně majetku, vypočtené podle úředních cen ke dni vyhlá- šení dekretu, a není-li těchto cen, zjištěné úředním odhadem, po odečtení pasiv. Podle $ 9 odst. 1 dekretu se náhrada po- skytuje v cenných papírech, v hotovosti či v jiných hodnotách. Cenné papíry vydá Fond národního hospodářství, o jejich použití roz- hoduje vláda, přičemž jejich zúročení a umo- ření je zaručeno státem. Ustanovením $ 9 odst. 2 dekretu byl zří- zen Fond národního majetku pro hospodář- ství se sídlem v Praze (dále jen „Fond“), který je samostatnou právnickou osobou. Podle $ 10 odst. 1 dekretu o náhradě a způsobu placení rozhodne ministr průmýs- lu v dohodě s ministrem financí. Ustanovení $ 10 odst. 2 dekretu stanoví, že náhrada je splatná do 6 měsíců od doruče- ní výměru o náhradě, přičemž pro toto řízení platí dle odst. 3 ustanovení vládního nařízení č. 8/1928 Sb. (správní řízení). Zákonem č. 114/1948 Sb. byly mimo jiné změněny některé části dekretu č. 100/1945 Sb. 657 1248 týkající se náhrady za znárodnění, z nichž nej- důležitější jsou změny u nároku na náhradu v $8odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb. a dále u vý- še náhrady v $ 8 odst. 2 dekretu 100/1945 Sb. K zákonu č. 114/1948 Sb., kterým byl dekret č. 100/1945 Sb. novelizován, je třeba uvést, že ke znárodnění (a tedy i přechodu vlastnického práva) dochází k datu uvedenému v přísluš- ném právním předpise. Nelze sice opome- nout, že výše uvedený výměr Ministerstva prů- myslu vycházel již ze zákona č. 114/1948 Sb., avšak tato skutečnost by byla rozhodující teh- dy, pokud by znárodnění příslušného majetku umožňoval až tento zákon. V takovém případě by k přechodu věci na stát docházelo nejdříve ke dni 28. 4. 1948, tj. v rozhodném období. Zákonem č. 106/1950 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění dolů a ně- kterých průmyslových podniků a který je účinný od 1. 7. 1950, byl dekret č. 100/1945 Sb. změněn tak, že náhrada za znárodněný maje- tek se poskytuje: a) plněním obdobným dáv- kám z národního pojištění (poskytnutí upra- ví vládní nařízení); b) v cenných papírech, k jejichž poskytnutí vydá Fond cenné papíry, které budou zúrokovány a umořeny z pro- středků Fondu, přičemž jejich zúročení a umoření je zaručeno státem; c) v hotovosti (zásady poskytnutí upraví vládní nařízení); d) v jiných hodnotách (zásady poskytnutí upraví vládní nařízení). Zákon č. 106/1950 Sb. dále svěřil pravo- moc rozhodnout o náhradě a způsobu po- skytnutí náhrady ministrovi financí v dohodě s věcně příslušným ministrem. Vládním nařízením č. 253/1948 Sb. o Fondu znárodněného hospodářství, vyda- ným podle $ 9 odst. 5 dekretu č. 100/1945 Sb. a zák. č. 51/1948 Sb., účinným od 1. 12. 1948 do 1. 1. 1952, bylo mj. stanoveno, že Fond provádí náhradovou službu podle dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění čl. II zákona č. 114/1948 Sb., jakož i podle čl. I zák. č. 114/1948 Sb., přičemž současně určuje je- ho statutární orgán s tím, že Fond právně za- stupuje finanční prokuratura. Výdaje Fondu mj. tvoří výplaty na náhrady v hotovosti a v ji- ných hodnotách dle $ 9 odst. 1 písm. b), c) dekretu č. 100/1945 Sb. 658 Vládní nařízení č. 253/1948 Sb. bylo zruše- no zákonem č. 106/1951 Sb., o úpravě finan- cování národních a komunálních podniků. Zákon č. 106/1951 Sb., s výjimkou $ 14 odst. 2 věty první a druhé, jakož i vládní nařízení č. 107/1951 Sb., kterým se provádí tento zákon, zrušil s účinností od 1. 1. 1959 zákon č. 83/1958 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že dekret č. 100/1945 Sb. neobsahoval jako podmínku nabytí vlastnictví intabulaci, není pro oka- mžik přechodu vlastnického práva rozhodné, kdy došlo k zápisu do pozemkové knihy. K otázkám povahy dekretu presidenta re- publíky se v plénu obsáhle vyjádřil Ústavní soud ČR nálezem č. 55/1995 Sb., jehož závěry Ize nepochybně vztáhnout i na případ dekre- tu č. 100/1945 Sb.; proto i tento soud v po- drobnostech na něj plně odkazuje. Nejvyšší správní soud rovněž poukazuje na stanovisko Ústavního soudu, které zaujal ve věci sp. zn. IL. ÚS 14/03, že totiž exilové zákonodárství, ja- kož i bezprostředně poválečné zákonodárství osvobozeného československého státu, před- stavuje ve své podstatě dnes již uzavřený okruh problémů a otázek úzce souvisejících s válečnými událostmi a hospodářskou obno- vou země. Normativní akty z této doby splni- ly tak svůj účel a z hlediska současnosti jsou již bez aktuálního významu a postrádají nadále konstitutivní charakter. Dekret č. 100/1945 Sb. splnil svůj účel a po dobu více než čtyř dese- tiletí nezakládá právní vztahy a nemá již na- dále konstitutivní charakter. Žalované Minis- terstvo financí v současné době není zjevně oprávněno podle tohoto dekretu postupovat, a tak ani nemůže rozhodovat o náhradě za znárodněný majetek podle $ 7 a násl., nehle- dě na absenci prováděcího předpisu ve smys- lu $ 9 odst. 2 cit. dekretu a neexistenci Fondu národního hospodářství dle jeho $ 10. Náhra- da byla v daném případě poskytnuta podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních reha- bilitacích, a proto bylo zcela na místě, jestliže se návrhem stěžovatelů Ministerstvo financí odmítlo zabývat, neboť je v současné době nelze považovat za orgán moci výkonné, kte- rý by měl povinnost vydat rozhodnutí o ná- hradě za znárodněný majetek ve smyslu de- kretu č. 100/1945 Sb. E 1249-1251 II. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 1249 Řízení před soudem: podklady pro rozhodnutí; nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu k $ 103 odst. I písm. d) a $ 109 odst. 3 soudního řádu správního Pokud krajský soud opírá své zrušující rozhodnutí 0 to, že cena dovezeného zbo- ží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, ačkoliv u žádného z dovozů nic takového tvrzeno a zjišťováno nebylo a otázka ceny zboží nebyla vůbec předmětem řízení, opírá soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťo- vané a nezjištěné a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
a) Marcela J., b) Jan P., c) Mgr. Jiří P., d) Karel R. P. a e) Josef P. proti Ministerstvu financí o náhradu za znárodněný majetek, o kasační stížnosti žalobců.