5 As 203/2024- 24 - text
5 As 203/2024 - 25 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: České přístavy, a.s., se sídlem Jankovcova 1627/16a, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, za účasti: I) České dráhy, a.s., se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, II) Správa železnic, státní organizace, se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha, III) CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha, IV) Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Sokolovská 42/217, Praha, V) Shell Czech Republic a.s., se sídlem Antala Staška 2027/77, Praha, VI) Technologie hlavního města Prahy, a.s., se sídlem Dělnická 213/12, Praha, VII) Městská část Praha 5, se sídlem nám.
14. října 1381/4, Praha, VIII) Quantcom, a.s., se sídlem Křižíkova 36a/237, Praha, zast. Mgr. Andreou Stachovou, advokátkou, se sídlem Valetinská 92/3, Praha, IX) Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 3178/8, Praha, X) Pražské vodovody a kanalizace, a.s., se sídlem Ke Kablu 971/1, Praha, XI) Arelion Czech Republic a.s., se sídlem K Červenému dvoru 3269/25a, Praha, zast. Mgr. Milanem Schagererem, advokátem, se sídlem Plzeňská 276/298, Praha, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2024, č. j. 18 A 11/2024 78,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2024, č. j. MD 27989/2022
930/7. Tímto rozhodnutím žalovaný částečně změnil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 6. 2022, č. j. MHMP 1048006/2022, o vydání společného povolení pro soubor staveb ke stavebnímu záměru „Cyklo A1 Nádražní – U Královské louky, Praha 5“ v rozsahu stavebních objektů SO 101 Komunikace a SO 401 Přeložka veřejného osvětlení na pozemcích parc. č. 566/1, 567/1, 4988, 4994/3, 5030/27, 5043/1, 5043/5, 5043/6, 5043/7, 5043/13 v k. ú. Smíchov a par. č. 574/2, 574/8 a 1753/17 v k. ú Hlubočepy. Změna rozhodnutí spočívala v doplnění podmínky pro umístění a provedení stavby, která se týkala povinností stavebníka v průběhu provádění stavby vůči stěžovatelce. Ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
[2] V kasační stížnosti stěžovatelka neuvedla, z jakých důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost podala, stejně jako neuvedla žádné konkrétní skutkové či právní důvody podřaditelné pod toto ustanovení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 26. 7. 2024, č. j. 5 As 203/2024 13, mj. vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost tak, že uvede důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu (§ 106 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Stěžovatelka byla zároveň poučena o tom, že pokud nedoplní kasační stížnost ve stanovené lhůtě a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno stěžovatelce do datové schránky dne 29. 7. 2024. Stěžovatelka na výzvu soudu do dnešního dne nijak nezareagovala.
[3] Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[4] Ústavní soud již v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, N 152/42 SbNU 237, uvedl, že „tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody, nelze činit závislou na právně nejisté a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.“ Soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení o kasační stížnosti, je li stěžovatel podle § 106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění kasační stížnosti. Uplatnit důvody dosud v kasační stížnosti neuplatněné tedy v takovém případě lze pouze v měsíční lhůtě stanovené usnesením soudu, kterou lze prodloužit pouze na včasnou žádost stěžovatele. K důvodům kasační stížnosti uplatněným po uplynutí uvedené lhůty nelze s ohledem na opožděnost takového doplnění kasační stížnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 28).
[5] V daném případě stěžovatelka podala blanketní kasační stížnost, kterou ve stanovené měsíční lhůtě nedoplnila (posledním dnem lhůty pro její doplnění byl čtvrtek 29. 8. 2024). Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 106 odst. 3 a § 120 s. ř. s. odmítl.
[6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
[7] Osobám zúčastněným na řízení nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jim vznikly náklady, a proto Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
[8] Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že stěžovatelce vrací soudní poplatek ve výši 5000 Kč ve lhůtě stanovené v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, bod 48).
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 13. září 2024
JUDr. Viktor Kučera předseda senátu