Nejvyšší správní soud usnesení správní

5 As 226/2024

ze dne 2024-09-13
ECLI:CZ:NSS:2024:5.AS.226.2024.15

5 As 226/2024- 15 - text

 5 As 226/2024 - 16 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2024, č. j. 37 A 38/2024 11,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Žalobce (stěžovatel) se žalobou podanou dne 10. 7. 2024 ke Krajskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2024, č. j. MSP-472/2024-OSV-OSV/2, ve věci stěžovatelovy žádosti o informace podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Současně s podáním žaloby stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

[2] Krajský soud žalobu usnesením ze dne 23. 7. 2024, č. j. 37 A 38/2024 11, podle § 68 písm. f) ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl, neboť shledal, že je nepřípustná z důvodu zneužití práva, které spočívá v opakovaném podávání předem zcela zjevně neúspěšných podání, jež namísto ochrany veřejných subjektivních práv stěžovatele sledují vedení sporu pro spor samotný. Z žaloby nebylo zjevné, že jejím účelem je skutečně ochrana práv stěžovatele, a nikoli opakované a bezúčelné vedení sporu. Stěžovatel se opakovaně a bezdůvodně domáhá poskytnutí informací, které nemají bezprostřední dopad do jeho životní sféry. Krajský soud z důvodu odmítnutí žaloby nerozhodoval o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků ani o návrhu na ustanovení zástupce.

[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností.

[4] Dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[5] Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek za kasační stížnost, ke kasační stížnosti však připojil žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro toto řízení.

[6] Nejvyšší správní soud stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl usnesením ze dne 14. 8. 2024, č. j. 5 As 226/2024-5, z týchž důvodů, na které poukázal již krajský soud. Zdůraznil význam regulační funkce soudních poplatků mající za cíl omezit podávání neuvážených či svévolných (šikanózních) návrhů a poukázal na to, že i jemu je z jeho úřední databáze známo, že stěžovatel vedl či vede velké množství sporů (podal již přes 250 kasačních stížností, z toho přes 65 za poslední rok), z nichž se velká část (včetně nyní posuzované věci) týká jím podaných žádostí o informace. Stěžovatel však ani v tomto případě, i přes poučení, která mu soudy poskytly v jiných řízeních, neozřejmil, jak se jím požadované informace týkají podstatných okolností jeho životní sféry. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že s ohledem na povahu posuzované věci nebylo na místě osvobodit stěžovatele od soudních poplatků. Protože v posuzovaném případě nebyly splněny předpoklady pro osvobození stěžovatele od soudních poplatků, nevyhověl soud ani jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud tedy stěžovatele uvedeným usnesením také vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a doložil splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Současně ho řádně poučil o následcích nesplnění této výzvy.

[7] Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovateli doručeno dne 19. 8. 2024, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy marně uplynula v úterý dne 3. 9. 2024.

[8] Namísto zaplacení soudního poplatku stěžovatel na výzvu reagoval pouze podáním zaslaným krajskému soudu, jež bylo Nejvyššímu správnímu soudu postoupeno dne 23. 8. 2024 a v němž navrhl postup dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, podle něhož soud pro nezaplacení poplatku řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě k zaplacení soudního poplatku sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Stěžovatel ovšem v uvedeném podání poukazuje v této souvislosti opětovně pouze na svou nemajetnost, která však nemůže sama o sobě naplnit podmínky pro postup soudu dle citovaného ustanovení za situace, kdy stěžovatel nebyl z výše uvedených důvodů Nejvyšším správním soudem osvobozen od soudních poplatků, a to bez ohledu na svou případnou nemajetnost.

[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek za kasační stížnost neuhradil, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavit.

[10] Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 13. září 2024

JUDr. Jakub Camrda předseda senátu