du (stavební zákon) Jestliže uživatelé stavby byli v dobré víře v právní stav kupované nemo- vitosti a nevyšly najevo žádné pochybnosti o tom, že stavba není zkolaudo- vána, chybí zavinění jako znak skutkové podstaty přestupku [$ 105 odst. 3 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona].
Stěžovatel podle názoru Nejvyššího správního soudu nepochybil, podřadilli zjištěný skutkový stav pod výše uvedená ustanovení stavebního zákona. Není to- tiž rozhodné, zda žalobci byli stavebníky či nikoli. Povinnost užívat stavbu v sou- ladu s právními předpisy, tzn. užívat stavbu zkolaudovanou, stíhá ve smyslu $ 105 odst. 1 písm. h) a $ 105 odst. 3 písm. b) stavebního zákona uživatele, a to bez ohledu na to, zda právní povinnost porušil původní stavebník. Protiprávní stav byl nepochybně zjištěn a nebylo o něm sporu.
Rovněž při stanovení poku- ty stěžovatel správně respektoval pravi- dla pro ukládání pokut při souběhu správních deliktů, když aplikoval ustano- vení $ 12 odst. 2 zákona o přestupcích. Rozhodnutí stěžovatele je tedy pře- zkoumatelné, a krajský soud se jím proto měl zabývat věcně. Kromě naplnění stránky skutkové, o které není ve věci sporu (i žalobci uznávají, že stavby nebyly zkolaudovány, resp. ohlášeny), je ovšem nutným před- pokladem pro závěr o spáchání přestup- ku rovněž naplnění stránky volní; tato otázka ale zůstala v úvahách krajského soudu zcela pominuta.
Jak Nejvyšší správní soud připomíná, je přestupkem protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem. V řízení o přestup- ku je rozhodováno o vině a trestu za po- rušení práva; je proto třeba zkoumat na- plnění obecných znaků přestupku, a to především zda jednání pachatele bylo v rozporu s právem, tj. zda byla porušena nebo nesplněna právní povinnost stano- vená zákonem, ale také zda je přítomno zavinění, jakož i naplnění předpokladů pro uložení sankce a její výše. Nejvyšší správní soud vycházel pře- devším ze zásad, na nichž je postaveno správní řízení, a zvláště pak oblast správ- ního trestání.
Zásadou, ve smyslu které 363 832 je třeba interpretovat příslušná ustanovení jednotlivých právních předpisů, jimiž je ří- zení ovládáno, je zásada materiální pravdy. Jejím konkrétním výrazem je pak povin- nost správního orgánu zjistit v rámci každé fáze správního řízení přesně a úplně sku- tečný stav věci a k tomu si opatřit potřeb- z $ 32 odst. 1 správního řádu. Pokud žalob- ci byli v dobré víře v právní stav kupované a poté užívané nemovitosti, přičemž nevy- šly najevo žádné pochybnosti o tom, že stavba, kterou koupili, není zkolaudována, nelze jim přičítat za vinu protiprávní jed- nání, přičemž je nutno konstatovat absen- né podklady pro rozhodnutí, jak vyplývá | ci zavinění v jakékoli formě.
832 Správní trestání: trvající jiný správní delikt Cenné papíry: povinnosti obchodníka s cennými papíry k $ 47b odst. 1 písm. a) a e) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve zně- ní zákona č. 15/1998 Sb.
I. Trvajícím jiným správním deliktem je takový správní delikt, jímž pa- chatel vyvolá protiprávní stav, který posléze udržuje, popřípadě jímž udr- žuje protiprávní stav, aniž jej vyvolal. Jednání, jímž pachatel udržuje proti- právní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do oka- mžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán do- zví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, tj. že stále nedošlo k ukončení trvajícího jiného správního deliktu, počne vždy běžet nová sub- jektivní lhůta k uložení pokuty, resp. k zahájení řízení o uložení pokuty.
II. Rizika, jimž obchodník s cennými papíry při obchodování vystavuje zákazníkův majetek, musí být přiměřená, rozumná a odůvodněná a zákaz- ník o nich musí být předem náležitě informován a vyslovit s jednáním, jež je těmito riziky doprovázeno, písemný souhlas [$ 47b odst. 1 písm.a) ae) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech].
MUDr. Jaroslav Š. a RNDr. Jana Š. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o ulo- žení pokuty podle stavebního zákona, o kasační stížnosti žalovaného.