Nejvyšší správní soud usnesení správní

5 As 249/2020

ze dne 2020-10-08
ECLI:CZ:NSS:2020:5.AS.249.2020.23

5 As 249/2020- 23 - text

5 As 249/2020 - 24 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: M. M., proti žalovanému: Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. L., II) J. L., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2020, č. j. 22 A 72/2020 - 35,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Tato částka bude stěžovateli vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 3. 8. 2020 kasační stížnost žalobce (stěžovatele) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci námitky proti obsahu obnoveného operátu v katastrálním území Budišov nad Budišovkou.

[2] Vzhledem k tomu, že stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč ani nepředložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, vyzval ho Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 8. 2020, č. j. 5 As 249/2020 - 6, aby soudní poplatek zaplatil a plnou moc udělenou advokátovi předložil, resp. prokázal, že má právní vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to ve lhůtě patnácti dnů od doručení citovaného usnesení.

[3] Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 28. 8. 2020. Posledním dnem patnáctidenní lhůty k vyhovění výzvám bylo pondělí 14. 9. 2020. Stěžovatel zaplatil soudní poplatek za podanou kasační stížnost dne 3. 9. 2020, tedy včas. Do dnešního dne však nepředložil plnou moc udělenou advokátovi ani nedoložil, že má právnické vzdělání potřebné pro výkon advokacie.

[4] Dne 14. 9. 2020 (tedy v poslední den lhůty) Nejvyšší správní soud obdržel stěžovatelovo podání, ve kterém vysvětluje, proč plnou moc udělenou advokátovi nepředložil. Tvrdil, že oslovil 70 advokátů, kterým nabídl „exkluzivní podmínky jak finanční, tak z pohledu minimální náročnosti na čas advokáta“, ale žádný z nich nebyl ochoten jej zastupovat. Soudu předložil dopis, který advokátům údajně zaslal. Vyjádřil silnou nedůvěru v podstatě ke všem právníkům a svůj případ označil za „zločinné spolčení úřednické a právnické mafie“. Vzhledem k tomu, že povinné právní zastoupení podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), považuje za protiústavní, požádal Nejvyšší správní soud, aby navrhl Ústavnímu soudu jeho zrušení. V tomto ohledu uvedl několik dílčích argumentů, které vyplývaly převážně z jeho nedůvěry vůči právníkům. Jako přílohu přiložil též žádost o podporu zrušení povinného právního zastoupení, kterou dle svého tvrzení zaslal Parlamentu České republiky a ve které obsáhle rozvedl, jaké pozitivní dopady by mělo zrušení povinného právního zastoupení.

[5] Nejvyšší správní soud neshledal důvody, pro které by měl navrhnout Ústavnímu soudu zrušení § 105 odst. 2 s. ř. s. Souladem požadavku zastoupení účastníka advokátem s ústavním pořádkem se Ústavní soud zabýval již ve svém usnesení ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 43/2000, přičemž Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 28. 4. 2006, č. j. 8 As 4/2006 - 93, konstatoval, že přestože se uvedené usnesení Ústavního soudu týkalo § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje povinnost zastoupení dovolatele bez příslušného právního vzdělání advokátem v řízení o dovolání, lze v něm uvedené závěry vztáhnout i na povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právního vzdělání advokátem v řízení o kasační stížnosti (obdobně srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. III. ÚS 473/09).

[6] Stěžovatel tvrdil, že bez pozitivní odezvy odeslal nabídku spolupráce 70 advokátům. Toto tvrzení je však zcela nepodložené – stěžovatel pouze doložil text dopisu, který advokátům údajně zaslal. Z ničeho však nevyplývá, že jej skutečně některému advokátovi odeslal. Stejně tak není podložené stěžovatelovo tvrzení, že jej advokáti odmítli zastupovat. Nejvyššímu správnímu soudu není známo, že by v obecné rovině bylo obtížné zajistit si právní zastoupení. Pokud advokáti nepřijali stěžovatelovu nabídku spolupráce, při které, jak vyplývá z předložených podkladů, by neměli žádnou aktivní roli – zastupovali by jej čistě formálně a žádná podání by nevyhotovovali – nejedná se o objektivní překážku, pro kterou by stěžovatel skutečně neměl možnost splnit podmínky řízení, v důsledku čehož by mu byla odepřena spravedlnost. Ve své podstatě se jedná o překážku pramenící z nedůvěry stěžovatele v advokáty a jeho zcela subjektivního přesvědčení o tom, že osoba s právnickým vzděláním nebude schopna hájit jeho práva lépe, než by to svedl on sám.

[7] Stěžovatel sice ve stanovené lhůtě vysvětlil, proč nedoložil plnou moc udělenou jím advokátovi, uvedené důvody však neobstojí. Lze tedy uzavřít, že ani na výzvu neodstranil překážku v řízení spočívající v doložení povinného zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. V řízení tedy nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

[9] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud současně rozhodl podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení již zaplaceného soudního poplatku, a to ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 téhož zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. října 2020

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu