Nejvyšší správní soud usnesení správní

5 As 258/2023

ze dne 2024-01-11
ECLI:CZ:NSS:2024:5.AS.258.2023.29

5 As 258/2023- 29 - text

 5 As 258/2023 - 30 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. K., zast. Mgr. Petrem Havrlíkem, advokátem se sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2023, č. j. 4 A 28/2023 27,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 7. 2023, č. j. MHMP 1540063/2023/Kou, ve věci dopravního přestupku stěžovatele. Městský soud v napadeném usnesení konstatoval, že stěžovatel brojil žalobou proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně v dané věci, ačkoli zároveň jako žalovaného označil Ministerstvo dopravy, tedy orgán, který je příslušný k rozhodnutí o odvolání proti danému prvostupňovému rozhodnutí.

Dle žaloby stěžovatel podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání ze dne 7. 8. 2023, které dokonce přiložil k žalobě, avšak nezmínil, že by o odvolání již bylo rozhodnuto. Městský soud konstatoval, že stěžovatel se v daném řízení domáhá přezkoumání rozhodnutí, kterým správní orgán rozhodl v prvním stupni, přičemž bylo zahájeno odvolací řízení, ve kterém dosud nebylo rozhodnuto. Žalobce je přitom podle § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s. povinen před podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nejprve vyčerpat řádné opravné prostředky ve správním řízení, jinak je žaloba nepřípustná (zásada subsidiarity soudního přezkoumání rozhodnutí správního orgánu).

Z uvedeného důvodu městský soud žalobu jako nepřípustnou dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. zamítl.

[2] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení o kasační stížnosti stěžovatele.

[3] Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[4] Nejvyšší správní soud ze správního spisu postoupeného žalovaným zjistil, že rozhodnutím žalovaného (Ministerstva dopravy) ze dne 27. 11. 2023, č. j. MD 39017/2023

160/6, bylo na základě zmiňovaného odvolání stěžovatele rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 7. 2023, č. j. MHMP 1540063/2023/Kou, které stěžovatel zároveň napadl žalobou v posuzované věci, zrušeno a věc byla správnímu orgánu I. stupně vrácena k novému projednání. Existence žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu je však nezbytnou podmínkou vedení řízení nejen o žalobě proti tomuto rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2012, č. j. 2 Aps 5/2011 153, ze dne 12.

4. 2007, č. j. 7 Afs 143/2006 95, či ze dne 28. 5. 2010, č. j. 2 Afs 125/2009 104, publ. pod č. 2207/2011 Sb. NSS; všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), ale i o kasační stížnosti v dané věci, nastane li zrušení či změna žalobou napadeného rozhodnutí až v řízení o kasační stížnosti (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 Ads 147/2015 24, ze dne 12. 9. 2018, č. j. 9 As 218/2018 72, nebo ze dne 26. 6. 2019, č. j.

8 Azs 4/2019 36).

[5] Jelikož ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, a tedy k odpadnutí předmětu řízení došlo v průběhu řízení o kasační stížnosti, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než dle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítnout.

[6] Zároveň tento důvod odmítnutí kasační stížnosti stěžovatele úzce souvisí s tím, proč byla městským soudem odmítnuta stěžovatelova žaloba. Stěžovatel podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně nejen odvolání, ale i žalobu, aniž by vyčkal rozhodnutí odvolacího orgánu. Zásada subsidiarity soudního přezkumu správních rozhodnutí dle § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s. slouží právě k tomu, aby se správní soudy zabývaly přezkoumáním správních rozhodnutí až poté, kdy účastník řízení (žalobce) neúspěšně vyčerpal řádné opravné prostředky ve správním řízení, tedy zpravidla až poté, kdy ve věci rozhodne odvolací orgán tak, že odvolání účastníka řízení (budoucího žalobce) zamítne nebo napadené prvostupňové rozhodnutí změní, čímž se rozhodnutí v dané věci stává pravomocným a zpravidla z hlediska správního řízení i konečným.

Žaloba podaná ve dvouměsíční lhůtě dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (nestanoví li zvláštní zákon lhůtu jinou) pak směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího orgánu, které tvoří s rozhodnutím správního orgánu I. stupně jeden celek, přičemž žalovaným je správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni (§ 69 s. ř. s.), tedy orgán odvolací. Tím soudní řád správní předchází situacím, která by v případě přípustnosti stěžovatelovy žaloby nastala v nyní posuzované věci, totiž že by se měl městský soud zabývat nepravomocným rozhodnutím správního orgánu I.

stupně, které mohlo být a také následně bylo odvolacím orgánem zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. I stěžovatel tedy bude mít v dané věci možnost v budoucnu napadnout žalobou konečná, pravomocná rozhodnutí správních orgánů v jeho věci.

[7] Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl, že stěžovatel dne 2. 1. 2024 požádal Nejvyšší správní soud o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti. Ovšem vzhledem k neodstranitelnému nedostatku podmínek řízení, pro který musí být kasační stížnost stěžovatele odmítnuta, by bylo nadbytečné stěžovatele vyzývat k doložení jeho tvrzení o nemajetnosti uvedených v žádosti a následně o této žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodovat.

[8] O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně 11. ledna 2024

JUDr. Jakub Camrda předseda senátu