5 As 34/2010- 80 - text
č. j. 5 As 34/2010 - 84
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, soudkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudce JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: A.D., zast. JUDr. Janem Konečným, advokátem se sídlem Oldřichova 273/13, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2009, č. j. 11 Ca 201/2007 - 39,
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .
III. Odměna ustanovenému advokátovi JUDr. Janu Konečnému, se sídlem AK Oldřichova 273/13, Praha s e u r č u j e částkou 2400 Kč.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 10. 2006, č. j. S-MHMP 193410/2006; tímto bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Úřadu městské části Praha 2 ze dne 11. 5. 2006, č. j. 608/016584/2006, kterým bylo podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno správní řízení o žádosti stěžovatele o povolení změny jména a příjmení z dosud užívaného jména a příjmení pro nezaplacení správního poplatku.
V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že městský soud ignoruje Ústavu ČR, Listinu základních práv a svobod i zákon, když tvrdí, že neexistuje žádná možnost odpuštění či prominutí předmětného správního poplatku, ať již pro sociální nouzi či zmírnění zákona, neboť takový stav by zcela vylučoval právní koncept tohoto státu. Právní otázka stran možnosti prominutí správního poplatku byla dle stěžovatele městským soudem posouzena v rozporu se zákonem. Na základě výše uvedeného stěžovatel navrhuje rozsudek městského soudu v celém rozsahu zrušit a věc vrátit soudu k dalšímu řízení. Žalovaný své právo podat vyjádření ke kasační stížnosti nevyužil.
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice.
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví.
4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, která je státním občanem České republiky a současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, na podobu, jakou jí umožňuje užívat právo a tradice druhého členského státu. Zákon o správních poplatcích nedává pro případy spadající pod položku 11 sazebníku správnímu orgánu ani právo moderace, tzn.neumožňuje se popř. správní poplatek, nespadá-li věc pod osvobození, např. snížit. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že správní orgán pro případ placení a vybírání správního poplatku má nepochybně postavení správce daně, postupuje proto dle procesního předpisu, který upravuje vybírání a placení daní; v rozhodné době byl tímto předpisem zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který od 1. 1. 2011 nahradil zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (viz § 149 a násl. d. ř.). Poplatník, jakož i správní orgán, který vykonává správu daně v postavení správce daně dle ust. § 1 ve spojení s § 2 odst. 3 d. ř.jakožto správce daně, tak nepochybně může využít obecně přípustné instituty, které v rovině platební daňový řád nabízí, a to jak správci daně k zajištění splnění platební povinnosti poplatníkem (§ 167, § 170, resp. § 171 d.ř.) , tak i poplatníkovi, resp. daňovému dlužníku, např. v souvislosti s nemožností okamžité úhrady platby (např.§ 156 – posečkání s placením). Uvedené lze dovodit mimo jiné i z ust. § 5 odst. 6 zákona o správních poplatcích, který takovou možnost presumuje, když stanoví: „Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní, se neuplatňují.“ Stejné možnosti připouštěl i zákon č. 337/1992 Sb.; nutno však upozornit na to, že ust. § 55a cit. zákona, které upravovalo prominutí daně, by nebylo možno použít, neboť dané ustanovení se vztahovalo pouze na případy nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nikoli však na případy tvrdosti zákona z hlediska dopadů do finanční situace poplatníka (tj. sociální důvody). Lze proto shrnout, že u stěžovatele se zcela zjevně nejedná o žádný z výše uvedených případů, pro který by mu bylo lze správní poplatek prominout, resp. osvobodit jej od jeho placení, možnost jeho snížení není pro případ, pro který požaduje změnu jména v zákoně přitom připuštěna. Je tedy zákonnou povinností stěžovatele správní poplatek za požadovanou změnu jména a příjmení uhradit. Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, proto ji podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 1 ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému žádné náklady řízení přesahující rámec jeho běžné správní činnosti nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal. Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti před soudem ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Ustanovenému zástupci náleží v souladu s ust. § 11 písm. a) vyhl. č.177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) odměna za převzetí a přípravu zastoupení ve výši 2100 Kč a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 300 Kč za jeden úkon podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem tedy 2400 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. prosince 2011 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu