kacích a o změnách některých zákonů Jízdu do křižovatky couváním je třeba posuzovat podle $ 24 odstavce druhého až čtvrtého (otáčení a couvání) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých. zákonů, a nikoliv po- dle $ 22 tohoto zákona (jízda křižovatkou). Při couvání do křižovatky nemá řidič couvajícího vozidla přednost v jízdě, ale naopak nesmí ohrozit žádné- ho z ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích.
Krajský soud se v napadeném rozsud- ku zabýval námitkou nesprávného práv- ního posouzení věci a nedostatečného zjištění skutkového stavu. Na základě provedeného dokazování dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán I stupně i žalovaný zjistili úplný skutkový stav. Ač- koliv krajský soud oproti nim dospěl k závěru, že stěžovatel v dané situaci přednost neměl, kvalifikoval stěžovatelo- vo zaviněné jednání jako přestupek po- dle $ 22 odst. 1 písm. £) zákona o pře- stupcích, tedy dle stejného ustanovení jako žalovaný.
Právní závěry správních orgánů ne- jsou v rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Stěžovatel dne 4. 4. 2002 podal vysvětlení na Okresním ředitelství Poli- cie České republiky - Dopravním in- spektorátu v Šumperku a mimo jiné tam uvedl: „dále si myslím, že řidič (další účastník nehody, pozn. soudu) je! dosti rychle, avšak rychlost nedokážu odhad- nout“. V protokolu o ústním jednání na Okresním úřadu Šumperk, referátu do- 581 578 pravy, dne 4. 6. 2002 stěžovatel setrval na své výpovědi ze dne 4. 4.
2002 a dále uvedl, že „.. pan S. jel podstatně rychleji než udávaných 20 km/h (já jsem v době střetu viděl jen něco se mihnout)...“. Dal- ší účastník nehody Miroslav S. dne 4. 4. 2002 v protokolu-o podání vysvětle- ní mimo jiné uvedl: „jel jsem rychlostí z této pozemní komunikace žádné vozid- lo a pomalou jízdou jsem započal vjíž- dět do uvedené křižovatky, kterou jsem chtěl projíždět v přímém směru“. Rych- lost vozidel, která se střetla a která řídili účastníci dopravní nehody, tj. stěžovatel a Miroslav S., v době střetu nebyla zjiště- na.
Stěžovatelovo tvrzení, že druhý účast- ník dopravní nehody Miroslav S. v době střetu jel nepřiměřenou rychlostí, neby- lo prokázáno. Pro posouzení skutkové podstaty dopravního přestupku, které- ho se dopustil stěžovatel, je bez význa- mu, zda se dopravního přestupku do- pustil i další účastník dopravní nehody (Boh. A 10717/33). Podstatné a rozhodu- jící v této právní věci je, zda se stěžovatel dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, v daném případě podle $ 22 odst. 1 písm. £) záko- na o přestupcích, konkrétně porušením $ 24 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. Podle citovaných ustanovení nesmí řidič při couvání ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedo- statečný rozhled, musí řidič zajistit bez- pečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Při posuzování, zda se stěžovatel do- pustil přestupku, vycházel žalovaný (i správní orgán I. stupně) a krajský soud z tohoto skutkového stavu, který stěžo- vatel nezpochybnil (avšak zpochybnil je- ho právní hodnocení): dne 3. 4. 2002 ko- lem 15:50 hodin řídil stěžovatel osobní 582 automobil Škoda 125 L v obci B. S tímto automobilem couval z ulice Příční do ulice Krátké.
Křižovatka těchto ulic ve tvaru T (ulice Příční ústí do ulice Krát- ké) nebyla rozlišena dopravním znače- ním. Ve stejnou dobu řídil Miroslav S. osobní automobil Škoda 105 L a jel s ním v obci B. po ulici Krátké ve směru ke kři- žovatce ulic Krátká a Příční, přičemž uli- ce Příční se nacházela vpravo ve směru jeho jízdy. Ke střetu obou vozidel došlo v křižovatce. Postavení automobilů po nehodě zůstalo, podle obou účastníků nehody, stejné a zachycuje ho plánek do- pravní nehody, který je obsahem spisu Policie České republiky, Okresního ředi- telství DI - dopravní nehody Šumperk, stejně tak jako fotografie zachycující po- stavení obou automobilů po nehodě.
Stěžovatel vytýká žalovanému i kraj- skému soudu, že z uvedeného skutkové- ho stavu vyvodili nesprávný právní zá- věr, že stěžovatel porušil $ 24 odst.2a3 zákona č. 361/2000 Sb., a tím se dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulos- ti silničního provozu dle $ 22 odst. 1 písm. £) zákona o přestupcích. Žalobce má za to, že při couvání v obci B. z ulice Příční na ulici Krátkou, tedy v křižovatce těchto ulic nerozlišené dopravními značkami, přijížděl do křižovatky zprava ve směru jízdy dalšího účastníka doprav- ní nehody Miroslava S., a že tedy měl přednost v jízdě před vozidlem řízeným Miroslavem S., přičemž Miroslav S.
pravi- dlo o přednosti v jízdě automobilu při- jíždějícímu zprava nedodržel. Toto stě- žovatelovo © přesvědčení však není v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb. Zákon č. 361/2000 Sb. upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na po- zemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu, pravidla provozu na pozemních komunikacích... V části prv- ní hlavě II dílu 3 upravuje pravidla pro- vozu na pozemních komunikacích, v od- dílu 1 jízdu vozidly a v $ 13 - $ 24 jízdu ve zvláštních případech. V $ 22 upravuje jízdu křižovatkou a z odstavce druhého tohoto ustanovení vyvozuje stěžovatel svou přednost v jízdě při couvání z ulice Příční do ulice Krátké, tedy do křižovat- ky -těchto ulic neoznačených dopravní- mi značkami, do níž couval vpravo ve směru jízdy řidiče Miroslava S.
V $ 24 upravuje citovaný zákon otáčení a cou-- vání. V odstavci druhém stanoví, že při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komu- nikacích. Pro účely tohoto zákona zna- mená „nesmět ohrozit“ povinnost řidiče počínatsi tak, aby jinému účastníku pro- vozu na pozemích komunikacích ne- vzniklo žádné nebezpečí [$ 2 písm. ) ci- tovaného zákona]. Protože stěžovatel do křižovatky couval, nelze jeho jízdu cou- váním posuzovat pravidly stanovenými zákonem v $ 22, ale pravidly stanovený- mi v $ 24, a to v odstavcích druhém až čtvrtém.
Při couvání do křižovatky ne- měl stěžovatel přednost v jízdě, ale nao- pak nesměl ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, tedy ani vozidlo řízené řidičem Mirosla- vem S. přijíždějící po ulici Krátké ke kři- žovatce ulic Příční a Krátké. Pravidla provozu na pozemních komunikacích tedy stěžovatel při couvání nedodržel, ačkoliv je tato povinnost stanovena v $ 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. Dalšího účastníka silničního provozu Miroslava S. ohrozil. Pokud stěžovatel namítá, že jel jen velmi pomalou rychlostí při couvání do křižovatky, pak to zřejmě v situaci na vozovce nestačilo, neboť přijíždějící vo- zidlo řízené Miroslavem S.
neviděl a jak hi možná vidět přes roh domu č. p. 405, který se nachází vpravo (ve směru jeho jízdy couváním). Stěžovatel sice v proto- kolu o podání vysvětlení dne 4. 4. 2002 před Policií České republiky, dopravním inspektorátem v Šumperku prohlásil, že to nebylo poprvé, co takto vyjížděl, a že dle jeho úsudku nebylo zapotřebí zabez- pečit couvání na ulici Krátkou pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby; jak je však patrné, marně se spoléhal na to, že při couvání nikoho neohrozí. V obyd- lené části obce zastavěné domy nelze vy- loučit pohyb osob a automobilů ve vo- zovce.
Nemělli stěžovatel dostatečný rozhled při couvání pro polohu domu č. p. 405, bylo jeho povinností zajistit couvání do křižovatky pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Stěžovatel tak skutečně porušil i $ 24 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., protože si přes nedosta- tečný rozhled nezajistil couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (ale)
Ing. Lubomír H. v B. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje o uložení po-