5 As 387/2019- 17 - text
5 As 387/2019 - 18 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Ing. M. Š., proti žalovanému: Městský úřad Telč, se sídlem náměstí Zachariáše z Hradce 10, Telč, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2019, č. j. 33 A 65/2019 - 9,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 1. 11. 2019 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta žaloba stěžovatele proti vyrozumění žalovaného o odložení věci ze dne 24. 5. 2019, vedeného pod č. j. 31/2019, neboť napadené vyrozumění není rozhodnutím, jímž by mohl být stěžovatel dotčen ve své právní sféře ve smyslu § 65 s. ř. s.
[2] Předmětným vyrozuměním byl stěžovatel podle § 76 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), zpraven o tom, že dne 24. 5. 2019 došlo k vydání usnesení, kterým bylo odloženo jeho oznámení proti O. J., nar. X, bytem S. 36, okr. J., podezřelému z přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. Žalobu proti tomuto oznámení krajský soud odmítl s odůvodněním, že stěžovatel nemá postavení osoby, která by se mohla domáhat či jinak podmiňovala zahájení či vedení přestupkového řízení, pročež nemůže být odložením věci nijak dotčen ve své právní sféře.
[3] V kasační stížnosti stěžovatel proti těmto závěrům krajského soudu brojil, mj. odmítl, že by žaloba byla podána spekulativně za účelem snazšího vymáhání náhrady škody. Současně navrhl ustanovení zástupce z řad advokátů, který by měl důvody jeho kasační stížnosti podrobněji rozvést; k tomu doplnil, že nemá dostatek prostředků ani na zaplacení soudního poplatku. Tuto část kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 12. 2019, č. j. 5 As 387/2019 - 10, zamítl žádost o osvobození od soudních poplatků (výrok I.), jakož i návrh na ustanovení zástupce (výrok II.) z důvodu, že kasační stížnost stěžovatele je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Stěžovatele zároveň výrokem III. vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za podání kasační stížnosti ve výši 5000 Kč [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o „soudních poplatcích“), a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona]. Výrokem IV. jej pak vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení doložil povinné zastoupení advokátem, respektive prokázal, že sám má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb vhozením do jeho poštovní schránky dne 2. 1. 2020. Lhůta k zaplacení soudního poplatku tak uplynula v pátek 17. 1. 2020. Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek za kasační stížnost neuhradil. Dne 15. 1. 2020 Nejvyššímu správnímu soudu pouze doručil podání, v němž opětovně požádal Nejvyšší správní soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, kterou však nijak blíže neodůvodnil.
[6] Z ustálené judikatury sice vyplývá, že o žádosti o osvobození od soudních poplatků musí soud v zásadě rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má však své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 - 12 nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 - 32, či nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, bod 17). To však není stěžovatelův případ. V opakované žádosti stěžovatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti ke svým majetkovým poměrům a ani k posouzení jeho kasační stížnosti jako zjevně neúspěšného návrhu ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod k odchýlení se od svého dřívějšího stanoviska vyjádřeného ve výše citovaném usnesení.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek za podání kasační stížnosti, tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavit.
[8] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem IV. usnesení ze dne 13. 12. 2019, č. j. 5 As 387/2019 - 10, výslovně vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.), neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy (viz např. usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2017, č. j. 3 As 129/2017 - 35).
[9] Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 5. března 2020
JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu