5 As 63/2019- 19 - text
-!Syntax Error
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: L. K., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Valdice, se sídlem nám. Míru 55, Valdice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 2. 2019, č. j. 30 A 152/2017 – 85,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu (žalované) v řízení dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Nezákonný zásah spatřoval žalobce v tom, že žalovaná provedla podle rozhodnutí ředitele Věznice Valdice ze dne 14. 12. 2017 z peněžních prostředků odsouzeného P. K. srážku ve výši 1500 Kč, ačkoli toto rozhodnutí nebylo v právní moci a nebylo vykonatelné. V důsledku tohoto postupu byly strženy peněžní prostředky, které jsou postiženy výkonem rozhodnutí nařízeným vůči odsouzenému P. K. jako povinnému ve prospěch žalobce jako oprávněného usnesením Okresního soudu v Karviné, pobočkou v Havířově, ze dne 22. 7. 2015, č. j. 128 E 64/2015 - 34. Obdobný postup (srážka ve výši 1500 Kč) byl na základě rozhodnutí ředitele Věznice Valdice ze dne 14. 12. 2017 uplatněn také u odsouzeného J. T., vůči kterému má žalobce taktéž jakožto oprávněný na základě usnesení Okresního soudu v Pardubicích, ze dne 3. 3. 2017, č. j. 45 E 9/2017 - 18, vykonatelnou pohledávku.
[2] Krajský soud v Hradci Králové tuto žalobu shora uvedeným usnesením odmítl s odůvodněním, že žalobcem uvedené jednání nemůže být vzhledem ke své povaze zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., jelikož se žalobcem popsané zásahy dotýkaly primárně práv P. K. a J. T. Tvrzený zásah tedy není způsobilý zasáhnout přímo do veřejných subjektivních práv žalobce, jak to vyžaduje zákon.
[3] Dne 20. 3. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové spolu s návrhem na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost stěžovatele jako zjevně bezúspěšnou, jelikož ze samotného obsahu kasační stížnosti jednoznačně plynulo, že stěžovatel brojil proti postupu žalované, který zcela zjevně nebyl zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 27. 5. 2019, č. j. 5 As 63/2019
13, návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl a zároveň stěžovatele vyzval, aby ke splnění podmínky vyplývající z § 105 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud současně poučil stěžovatele o tom, že nebude-li splnění podmínky řízení o kasační stížnosti dle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě doloženo, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Zmiňované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 30. 5. 2019.
[5] Stěžovatel ovšem ve stanovené lhůtě ani později výzvě obsažené ve zmiňovaném usnesení nevyhověl, pouze dne 6. 6. 2019 se na Nejvyšší správní soud obrátil s opětovným návrhem na ustanovení zástupce. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, dostupný na www.nssoud.cz). Obdobný závěr platí i v případě podání opakovaného návrhu na ustanovení zástupce. Nový návrh stěžovatele však takové nové skutečnosti neobsahuje, přináší pouze polemiku s odůvodněním předchozího usnesení, jímž Nejvyšší správní soud zamítl první návrh stěžovatele na ustanovení zástupce. O tomto novém návrhu tedy již Nejvyšší správní soud nerozhodoval.
[6] Jelikož nedošlo ani přes výzvu soudu k odstranění nedostatku podmínky řízení o kasační stížnosti dle § 105 odst. 2 s. ř. s. spočívající v povinném zastoupení stěžovatele bez příslušného právního vzdělání advokátem, a pro tento nedostatek nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat, rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. o odmítnutí kasační stížnosti.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. června 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu