č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění Miu4 pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (ka- Musí tastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška) Oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému ka- tastrálnímu území dle $ 19 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb. bylo možné jen tehdy, pokud dosavadní hranice katastrálního území dělila nemovitost vedenou v katastru nemovitostí a hranice obou dotčených katastrálních území se nacházela uvnitř území jedné obce. Změna hranice katastrálního území, která zároveň tvoří hranici obcí, byla dle $ 20 odst. 6 uvedené vyhlášky možná jen na základě dohody zú- častněných obcí o změně hranic jejich území ve smyslu $ 26 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení [v současné době platí obdobná úprava dle $ 22 odst. 1 písm. b) a $ 23 odst. 5 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb.].
Především je třeba připomenout, že řízení, o které v dané věci jde, bylo řízením o změně hranic katastrálního území ve smyslu $ 19 a násl. vyhlášky č. 190/1996 Sb. (obdobnou úpravu v současné době obsahují ustano- vení $ 22 až 27 nové katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., jež s účinností od 1. 3. 2007 nahradila vyhlášku č. 190/1996 Sb.). Toto ří- zení mohlo mít dvě různé varianty v závislos- ti na tom, zda hranice katastrálního území, o jejíž změnu se jednalo, byla shodná s hrani- cí obce, či nikoliv.
Pokud hranice katastrálního území s hra- nicí obce shodná nebyla, postupovalo se po- dle $ 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Z odstavce prvního písm. b) uvedeného ustanovení pak vyplývalo, že oddělení části jednoho katast- rálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území bylo možné jen tehdy, pokud dosavadní hranice katastrálního úze- mí dělila nemovitost vedenou v katastru. Uvedená úprava tedy mířila na situace, kdy území obce tvoří vícero katastrálních území a byl dán zájem na tom, aby nemovitost rozdě- lená hranicí těchto katastrálních území uvnitř jedné obce byla vedena toliko v jednom katast- rálním území.
Stěžovatel se domáhal změny katastrálního území spočívající v přičlenění rozsáhlého území tvořícího významnou část rozlohy stávajícího katastrálního území Mu- šov. Již z této skutečnosti je zřejmé, že změny hranice katastrálního území nebylo možné do- sáhnout postupem dle uvedeného ustanovení. V daném případě však navíc postup dle $ 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb. vůbec nepřipa- dal v úvahu, neboť je nesporné, že hranice ka- tastrálního území, jejíž změny se stěžovatel domáhal, je zároveň i hranicí obce.
Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, upravoval postup při změně takové hranice $ 20 citované vyhlášky, dle něhož by- la důsledkem změny hranice obce také změ- na hranice katastrálního území. Změna hrani- ce katastrálního území tedy v případě, že šlo o hranici shodnou s hranicí obce, nikdy ne- mohla obstát sama o sobě, nýbrž byla pouze nezbytným důsledkem změny hranice obce. Dle $ 20 odst. 6 citované vyhlášky se změna hranice obce v katastru prováděla na základě dohod obcí (podle zákona o obcích) a s ní se prováděla související změna hranice katast- rálního území podle pravomocného rozhod- nutí katastrálního úřadu.
Die $ 18 obecního zřízení, ve znění poz- dějších předpisů, je každá část území České republiky součástí území některé obce, ne- stanoví-li zvláštní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území. Zvláštním zá- konem je zde zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťo- vání obrany České republiky, a týká se území vojenských újezdů, což se na daný případ ne- vztahuje. (...) Dle $ 26 obecního zřízení se změny hra- nic obcí, při nichž nedochází ke sloučení ob- cí, připojení obce nebo oddělení části obce, uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrál- ním úřadem.
Dle čl. 5 Evropské charty místní samo- správy platné pro Českou republiku od 1. 9. 1999 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.) nelze hranice místních správních jednotek měnit bez předchozí kon- zultace s obyvatelstvem dotčených jednotek, provedené pokud možno referendem, kde zákon referendum umožňuje. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá zcela nepochybně legitimní požadavek, aby při změně hranice katastrálního území, která je zároveň hranicí obce, došlo k dohodě zů- častněných obcí.
Stěžovatel poukazuje na to, že taková dohoda nemohla být předložena, neboť zde není obec, se kterou by taková do- hoda mohla být uzavřena, vzhledem k tomu; že obec Pasohlávky je v katastru nemovitostí nesprávně uvedena jako obec, do jejíhož území katastrální území Mušov náleží. S tímto názorem se Nejvyšší správní soud neztotož- ňuje. (...) Je třeba konstatovat, že ve vyhlášce Fede- rálního statistického úřadu a Federálního mi- nisterstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci in- formací (dále jen „vyhláška č. 120/1979 Sb.“), která nabyla účinnosti rovněž dne 1.
1. 1980 a účinnosti pozbyla až dne 1. 1. 2007, bylo uvedeno katastrální území Mušov jako katast- rální území náležející obci Pasohlávky. V sou- časné době není zcela zřejmé, na základě jakých skutečností došlo ve vyhlášce č. 120/1979 Sb. k přiřazení katastrálního území Mušov k obci Pasohlávky, nicméně není sporu o tom, že usnesením plenárního zasedání ONV Břeclav ze dne 22. 4. 1976 bylo dle $ 9 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v tehdy platném znění, schváleno vytvoření společ- ného místního národního výboru obcí Paso- hlávky a Mušov se sídlem v Pasohlávkách a usnesením plenárního zasedání ONV- Břec- lav ze dne 13.
9. 1979 byl vydán dle $ 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění stá- tu, v tehdy platném znění (dále jen „zákon o územním členění státu“), souhlas se zruše- ním obce Mušov s účinností od 1. 1. 1980. Zákon o územním členění státu tedy na jednu stranu připouštěl možnost zrušení ob- ce, aniž by došlo k jejímu sloučení s jinou ob- cí, na straně druhé tento zákon ani jiný tehdy platný právní předpis explicitně neřešil otáz- ku, co se stane s katastrálním územím po za- niklé obci. Tehdejší právní předpisy upravující evidenci nemovitostí, tedy zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a jeho prováděcí vy- hláška č. 23/1964 Sb. ovšem obdobně jako současné předpisy nepočítaly s tím, že by mohlo existovat katastrální území mimo úze- mí obce.
Podle $ 1 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb. se evidence nemovitostí vedla pro každou obec podle katastrálních území. Katastrální území bylo obdobně jako dnes definováno ja- ko technická jednotka, kterou tvoří místopis- ně uzavřený soubor nemovitostí společně 429 1550 evidovaný, přičemž obvod katastrálního úze- mí byl zpravidla totožný s územním obvodem obce, avšak jedna obec mohla obsahovat dvě i více katastrálních území. Podle názoru Nej- vyššího správního soudu lze tedy mít za to, že zákonným důsledkem zrušení a zániku obce dle $ 16 odst. 1 zákona o územním členění stá- tu muselo být rovněž přičlenění katastrálního území bývalé obce k jiné obci, jejíž orgány vy- konávaly ke dni zániku obce na tomto území v tehdejším pojetí veřejnou správu, což byla v daném případě na základě výše uvedeného rozhodnutí o vytvoření společného místního národního výboru obec Pasohlávky.
I pokud by však přetrvávaly pochybnosti o zařazení předmětného katastrálního území ve vyhlášce č. 120/1979 Sb., je třeba konstato- vat, že katastrální úřad ani žalovaný nejsou oprávněni toto zařazení v katastru nemovi- tostí měnit, neboť údaje z tohoto obecně zá- vazného předpisu byly do dnešního katastru nemovitostí pouze převzaty a v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí byly vedeny jakožto povinný údaj ve smyslu $ 6 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 190/1996 Sb., jak správně poukázal již krajský soud. Lze souhlasit i s tím, že předpisy upravující způsob vedení katastru nemovitostí nepřipouštějí možnost evidovat nemovitosti a katastrální území bez příslušnosti k určité obci.
V úvahu zde nepřipa- dalo ani provedení opravy chyby v katastrálním operátu ve smyslu $ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (ka- tastrální zákon), ve znění pozdějších předpi- sů. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozhod- nutí ze dne 11. 6. 2007, čj. 4 Ans 1/2006-74 (dostupné na www.nssoud.cz), institut opra- vy chyb v katastrálním operátu je prostřed- kem k opravě chybných údajů vzniklých zřej- mým omylem při vedení a obnově katastru, nepřesnostmi nebo nesprávnostmi v listi- nách, které tvořily podklad pro zápis do ka- tastru.
Chybami v údajích katastru ve smyslu $ 8 katastrálního zákona jsou pak zejména zá- pis v katastru provedený v rozporu s obsa- hem listiny nebo jiného podkladu pro změnu údajů katastru, zápis provedený na základě listiny, která není podkladem pro změnu úda- jů v katastru, zápis provedený bez potřebné 430 listiny, chyba vzniklá při měření v terénu, chyba vzniklá při výpočtu souřadnic, chyba vzniklá při zakreslení zaměřovaného před- mětu do katastrálních map, chyba vzniklá při výpočtu výměry souřadnic.
V daném případě je však zápis v katastru nemovitostí s vyhláš- kou č. 120/1979 Sb. v souladu, přičemž není v pravomoci katastrálního úřadu obsah této vyhlášky v rámci opravy chyb v katastrálním operátu či na základě jiného postupu pře- zkoumávat. (...) Nelze připustit, aby bylo dosaženo stavu, kdy by katastrální území Mušov nenáleželo vůbec k žádné obci. Taková situace by vedla k vytvoření „území nikoho“, kde by nebylo možné uplatňovat celou řadu právních před- pisů, neboť by chyběl místě příslušný správní orgán.
Vlastníci nemovitostí nacházejících se na tomto katastrálním území i další osoby, které by měly k tomuto území nejrůznější vazby, by tak nemohli realizovat řadu svých zákonem či dokonce ústavním pořádkem za- ručených práv. Taková situace by byla v ex- trémním rozporu s principy demokratického právního státu, k nimž se Česká republika hlásí (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Záměry stěžovate- le směřují nejen k připuštění této protiústav- ní situace, ale k následné svévolné „uzurpaci“ části katastrálního území Mušov, a to té Části, kterou si stěžovatel, opět zcela dle své vlastní úvahy, vytyčil s poukazem na „nejbližší práv- ní i faktické vztahy“ k tomuto území.
Takové hledisko samozřejmě právní řád ČR, pokud jde o řešení předmětné otázky, neobsahuje, je tedy zcela irelevantní, nemluvě již o tom, že katastrální území Mušov sousedí s územím dalších obcí, s jejichž názorem stěžovatel zřej- mě vůbec nepočítá. Nejvyšší správní soud konečně uzavírá rovněž shodně s názorem krajského soudu, že otázka, která obec je oprávněna vykonávat samostatnou a přenesenou působnost na ka- tastrálním území Mušov, není předmětem po- suzování a rozhodování katastrálního úřadu.
Ten je ve věci rozhodování o návrhu na změ- nu hranic katastrálního území oprávněn po: suzovat pouze důvodnost a náležitosti návr- hu požadované změny hranic, a to ve vztahu k obsahu katastru. Nelze souhlasit se stěžova- < ————— 79 ———————— telem, že měl katastrální úřad řízení přerušit a signalizovat problém katastrálního území Mušov příslušnému orgánu. Katastrální úřad měl dostatek podkladů pro to, aby rozhodl v zákonných lhůtách o otázce, kterou měl posoudit - totiž o tom, zda lze schválit na- vrhovanou změnu hranice katastrálního úze- mí.
(...) Mezinárodní ochrana: účinná ochrana v jiné části státu, jehož je cizinec občanem k $ 16 odst. 1 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Poli- cii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 350/2005 Sb. a č. 136/2006 Sb“ L Vnitřní ochranu (nyní $ 2 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) žadatele o udě- lení mezinárodní ochrany nelze spatřovat v jeho možnosti přesunout se do jiného státu, neboť v takovém případě se jedná o opuštění země původu, a nikoli o přesíd- lení a vyhledání bezpečného útočiště v rámci hranic země původu.
II. Při posuzování možnosti vnitřní ochrany je nezbytné zhodnotit především reálnost (faktickou i právní), přiměřenost, rozumnost a smysluplnost tohoto řeše- ní. Je třeba se zabývat zejména její dostupností, celkovými poměry panujícími v ze- mi původu, osobními poměry žadatele (např. pohlaví, etnická příslušnost, rodinné vazby, zdravotní stav, věk a ekonomická situace), účinností vnitřní ochrany a posta- ss vením žadatele po jeho přesunu z hlediska respektování a zajištění základních lid- ských práv v místě vnitřní ochrany. Rovněž je třeba zvážit bezpečnost žadatele, a to jak při přesunu do cílové části země, tak po jeho přesídlení.
Obec Ivaň proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně o změnu hranice katastrálního území, o kasační stížnosti žalobce.