5 Azs 103/2025- 54 - text
5 Azs 103/2025 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Z. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 963/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2025, č. j. 22 Az 4/2025-25,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobce (stěžovatel) podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti shora uvedenému rozsudku, jímž Krajský soud v Brně zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2025, č. j. OAM-1570/ZA-ZA11-D02-2024. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl, že žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v relevantním znění, řízení o žádosti podle § 25 písm. i) téhož zákona zastavil a určil, že podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, státem příslušným k posouzení podané žádosti je Spolková republika Německo.
[2] Dne 30. 7. 2025 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele, v němž uvádí, že jeho „žaloba není důvodná a podle § 47 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, žádám o zpětvzetí žaloby v plném rozsahu“. Zpětvzetí žaloby již není poté, co o ní Krajský soud v Brně rozhodl, možné (§ 37 odst. 4 s. ř. s.), nicméně z obsahu daného podání stěžovatele lze jednoznačně dovodit, že jeho skutečnou vůlí bylo vzít zpět kasační stížnost. Dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.
[3] V souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele.
[4] V posuzovaném případě obsah spisu nenasvědčuje tomu, že by stěžovatel vzal kasační stížnost zpět pro pozdější chování žalovaného, a nejedná se ani o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele ve smyslu § 60 odst. 3 ve spojení s § 62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tedy dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 31. července 2025
JUDr. Jakub Camrda předseda senátu