5 Azs 147/2024- 24 - text
5 Azs 147/2024 - 25 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Viktora Kučery ve věci žalobce: V. S., zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 9, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2024, č. j. 32 Az 1/2024-41,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
III. Odměna ustanoveného advokáta, JUDr. Ing. Jiřího Špeldy, se určuje částkou 4 114 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobce (stěžovatel) pochází z Kazachstánu a je ruské národnosti. V roce 2022 podal první žádost o mezinárodní ochranu. Toto řízení bylo zastaveno, neboť stěžovatel odcestoval do Německa. V roce 2023 podal druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Jako důvod uvedl utlačování ruské národnostní menšiny v Kazachstánu.
[2] Žalovaný stěžovateli mezinárodní ochranu neudělil. Neshledal, že by stěžovatel byl v Kazachstánu pronásledován pro svou národnost ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Neshledal ani jiné důvody pro udělení mezinárodní ochrany.
[3] Krajský soud v Hradci Králové žalobu stěžovatele zamítl. Plně se ztotožnil s rozhodnutím žalovaného. Byť stěžovatel, jako příslušník národnostní menšiny, mohl mít nějaké obtíže, nedosáhly intenzity pronásledování podle zákona o azylu. Z informací o zemi původu nevyplývá žádné systematické porušování práv ruské menšiny. Rusové v Kazachstánu tvoří významnou a dobře integrovanou menšinu. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Stěžovatel se proti rozsudku krajského soudu bránil kasační stížností. Rozsudek považuje za nezákonný. V kasační stížnosti zopakoval důvody, pro které žádal mezinárodní ochranu. Zejména po revoluci v roce 2022 jsou příslušníci ruské národnosti v Kazachstánu objektem slovního napadání a nemohou získat práci. Manželce někdo rozbil auto, což však policie neprošetřila.
[5] Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl nebo zamítl. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud se nejdříve ve smyslu § 104a soudního řádu správního zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Výklad zákonného pojmu „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, provedl Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS. O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto usnesení může jednat v následujících typových případech: 1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu.
2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního soudu.
3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon, tj. Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.
4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[7] Stěžovatel v tomto případě výslovně neuvedl, proč by jeho stížnost měla být přijatelná. Nejvyšší správní soud žádný z právě uvedených důvodů přijatelnosti neshledal.
[8] Stěžovatel v kasační stížnosti pouze opakuje důvody pro udělení mezinárodní ochrany, které uváděl v azylovém řízení. S těmi se již podrobně vypořádali jak žalovaný, tak krajský soud. Stěžovatel neuvádí, proč by jejich závěry měly být chybné. Pouze s nimi nesouhlasí.
[9] Nejvyšší správní soud tak především poukazuje na odůvodnění těchto rozhodnutí, se kterými se ztotožňuje. Ze shromážděných důkazů ve správním spise je patrné, že osoby ruské národnosti nejsou v Kazachstánu předmětem žádné systematické diskriminace. Stěžovatel nepřednesl žádné relevantní důvody a důkazy, že v jeho případě by závěr měl být odlišný.
[10] Žalobcem tvrzený liknavý postoj kazašských úřadů ohledně rozbitého auta jeho manželky nepředstavuje relevantní azylový důvod. Předně stěžovatel nevysvětlil, proč a kým mělo být auto manželky zničeno. V každém případě tento ojedinělý incident by nepředstavoval vážnou újmu podle § 14a odst. 2 zákona o azylu nebo pronásledování ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o azylu. Není tedy již ani nutné posuzovat reakci úřadů.
[11] Nicméně lze poznamenat, že Nejvyšší správní soud v minulosti již opakovaně posuzoval otázku možného udělení mezinárodní ochrany v případě porušování práv ze strany soukromých osob. To přichází v úvahu, pokud stát není schopen nebo ochoten odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou ze strany nestátního původce (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č.j. 1 Azs 86/2008-101; či nedávno usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2024, č.j. 4 Azs 110/2024-26). Žalovaný se dostatečně touto otázkou zabýval a řádně zdůvodnil, že byť kazašská policie nepožívá velkou důvěru ze strany společnosti, v případě běžné kriminality policie poskytuje obětem ochranu.
[12] Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že kasační stížnost svým významem nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Dosavadní judikatura poskytuje dostatečné řešení otázek předestřených v kasační stížnosti, nejde o právní otázky, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně, není dána potřeba učinit judikaturní odklon ani nebylo shledáno zásadní pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost ve smyslu § 104a soudního řádu správního jako nepřijatelnou odmítl.
[13] Odmítnutí pro nepřijatelnost představuje zjednodušený meritorní přezkum (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020
33, č. 4170/2021 Sb. NSS), výrok o náhradě nákladů řízení se proto opírá o § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 soudního řádu správního. Žalovaný měl ve věci úspěch, Nejvyšší správní soud mu však náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu podle obsahu spisu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
[14] Krajský soud usnesením ze dne 23. 2. 2024 ustanovil stěžovateli zástupcem advokáta JUDr. Ing. Jiřího Špeldu, jehož odměnu v tomto případě platí stát (§ 35 odst. 10 soudního řádu správního). Ustanovený advokát učinil ve věci jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V souladu s § 7 a 9 advokátního tarifu činí běžně odměna za takový úkon 3 100 Kč. Dále mu Nejvyšší správní soud přiznal náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Zástupce je plátcem DPH, proto se jeho odměna zvyšuje o 714 Kč. Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů tedy činí celkem 4 114 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. října 2024
JUDr. Jakub Camrda předseda senátu