Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

5 Azs 153/2021

ze dne 2021-09-15
ECLI:CZ:NSS:2021:5.AZS.153.2021.39

5 Azs 153/2021- 39 - text

-!Syntax Error

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: X. P., zast. advokátem Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem, se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2021, č. j. 51 Az 1/2021 – 39,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna a náhrada hotových výdajů advokáta Mgr. et Bc. Filipa Schmidta se určují částkou 4114 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě ve věci mezinárodní ochrany dle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

[2] Krajský soud provedeným šetřením zjistil, že stěžovatelka je neznámého pobytu, neboť na posledně uvedené adrese se nezdržuje; místo pobytu se mu nepodařilo zjistit ani dotazy u Ministerstva vnitra, Správy uprchlických zařízení MV ani u Ředitelství cizinecké policie. K dotazu soudu nesdělila místo pobytu ani zástupkyně stěžovatelky, která jejím jménem žalobu podala - Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s. (OPU).

[3] Kasační stížnost podala za stěžovatelku OPU, která stěžovatelku zastupovala v řízení před krajským soudem, jménem stěžovatelky požádala k ochraně jejích práv o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.

[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 5 Azs 153/2021 - 8, žádosti vyhověl a ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti advokáta, jehož současně soud vyzval k doplnění náležitostí kasační stížnosti.

[5] Při předběžném posouzení věci se Nejvyšší správní soud zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro meritorní přezkum věci. Vzhledem k tomu, že ze soudního spisu vyplynulo, že ke dni vydání napadeného usnesení krajského soudu se stěžovatelka na místě hlášeného pobytu prokazatelně nezdržovala, přičemž její pobyt se nepodařilo zjistit, ověřoval Nejvyšší správní soud, zda je stěžovatelka nadále neznámého pobytu, nebo se zdržuje v České republice na jiném místě. K tomu učinil Nejvyšší správní soud dotaz u žalovaného, OPU i zástupce stěžovatelky. Z odpovědi žalovaného vyplynulo, že její pobyt není znám, poslední hlášený pobyt do 31. 3. 2021 potvrdil žalovaný na adrese G. t. X, H. K. Místo pobytu nesdělila ani OPU, která na žádost nereagovala vůbec. Zástupce stěžovatelky bez dalšího uvedl, že se stěžovatelka nadále zdržuje v České republice, ale z obav z dosavadního vývoje věci nebude komukoli sdělovat místo pobytu, tedy ani správním orgánům ani soudům.

[6] Nejvyšší správní soud ověřil, že stav, který zjistil krajský soud, nadále trvá, tedy, že stěžovatelka je neznámého pobytu, resp. místo pobytu nelze zjistit. Argumentaci zástupce stěžovatelky nemohl Nejvyšší správní soud akceptovat.

[7] Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (stěžovatelky). Jak správně upozornil již krajský soud, smyslem citovaného ustanovení je umožnit soudům, aby se meritorně nezabývaly azylovými žalobami těch žalobců, kteří již zmizeli ze zorného pole orgánů veřejné moci a kteří již pravděpodobně nejsou v dosahu jurisdikce České republiky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2004, č. j. 2 Azs 16/2004 - 45). Zastavení řízení v případě naplnění hypotézy § 33 písm. b) zákona o azylu je obligatorní a uplatní se obdobně v řízení o kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 – 66, též usnesení ze dne 2. 9. 2021, č. j. 9 Azs 156/2021 – 48).

[8] Nejvyšší správní soud v této věci učinil potřebné úkony ke zjištění aktuálního místa pobytu stěžovatelky, avšak bezúspěšně. Za této situace mu proto nezbylo než řízení o kasační stížnosti podle § 33 písm. b) zákona o azylu zastavit, neboť, jak správně uvedl i krajský soud a jak plyne i z výše citované judikatury, je povinností soudu za splnění podmínek daných § 33 zákona o azylu řízení zastavit, a to aniž by byla kasační stížnost (resp. žaloba), jakož i námitky v ní uplatněné, meritorně projednána.

[9] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

[10] V řízení o kasační stížnosti byla stěžovatelka zastoupena soudem ustanoveným zástupcem; náklady spojené se zastoupením, tj. hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování, hradí v takovém případě stát. Pro určení výše nákladů spojených s tímto zastoupením se použije v souladu s § 35 odst. 2 s. ř. s. vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Nejvyšší správní soud přiznal advokátovi odměnu za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení), za který náleží mimosmluvní odměna ve výši 3100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d), ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za tento úkon právní služby mu tedy náleží 3400 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka dle § 57 odst. 2 s. ř. s. o DPH ve výši 714 Kč; celkem tedy 4114 Kč. Uvedená částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. září 2021

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu