k čl. 37 Listiny základních práv a svobod Pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým. Není povinností soudu zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka.
k čl. 37 Listiny základních práv a svobod Pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým. Není povinností soudu zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka.
Podle ustanovení $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Ize kasační stížnost podat z dů- vodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spo- čívající v nesrozumitelnosti nebo nedo- statku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle ustanovení $ 36 odst. 1 s. ř. s. mají účastníci v řízení rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a po- skytnout jim poučení o jejich proces- ních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu. Podle ustanovení $ 18 odst. 1 0. s. ř., který se použije pro řízení ve správ- ním soudnictví přiměřeně ve smyslu $ 64 s. ř. s., mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení, což zahrnuje mj. i jejich právo jednat před soudem ve své mateřštině, přičemž soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková po- 983 376 třeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastní- ku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Poučení o procesních právech ($ 36 odst. 1 s. ř. s.) je soud povinen poskyt nout účastníku v takové době, kdy je to- ho podle stavu řízení pro něj zapotřebí. O právu jednat ve své mateřštině ($ 18 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto soud po- učí účastníka tehdy, jestliže v průběhu řízení zjistí, že účastník neovládá jazyk, kterým se jednání vede. Ustanovení tlumočníka není automa- tickým úkonem soudu v řízení, jehož účastníkem je cizinec. Smyslem toho- to institutu je zajistit Cizinci zcela Či dostatečně neznalému českého jazyka srovnatelnou kvalitu komunikace se soudem, jakou by se vyznačovala komu- nikace soudu s osobami, které tento ja- zyk ovládají. Soud ustanoví tlumočníka účastníku pouze v těch případech, kdy by účastník řízení pro jazykovou barié- ru nemohl účinně obhajovat svá práva v řízení před soudem, přičemž potřeba tlumočníka musí být zcela zjevná a musí z řízení vyplynout sama; tedy bez toho, aby soud aktivně zjišťoval, zda jsou napl- něny podmínky stanovené v $ 18 odst. 2 o. s. ř. V daném případě nebyl naplněn požadavek $ 18 odst. 2 o. s. ř., neboť po- třeba tlumočníka v řízení nevyšla najevo, a to s ohledem na obsah spisu, z něhož je zřejmé, že znalost češtiny je u stěžova- telky na takové výši, která jí umožňuje porozumět textu sepsanému v češtině. Z obsahu spisu není patrno, že by stě- žovatelka český jazyk neovládala. Sama podání v češtině sepisovala a dokázala zareagovat adekvátním procesním úko- nem k ochraně svých práv, a to včetně podání kasační stížnosti. V českém jazy- ce sepsala jednak žalobu ke krajskému 984 soudu (ve které mimo jiné vyjádřila sou- hlas s tím, aby soud o věci rozhodl bez jednání ve smyslu $ 51 odst. 1 s. ř. s.), tak i kasační stížnost. Rovněž plná moc, udě- lená stěžovatelkou k jejímu zastupování v řízení o kasační stížnosti, byla sepsána V jazyce českém. Stěžovatelka opírá výše uvedenou kasační námitku o čl. 37 Listiny základ- ních práv a svobod. Ze zákonné dikce článku 37 Listiny, upravujícího právo toho, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, je patrné, že toto právo nemůže být prosazeno pouhou nečinností stěžo- vatelky, ale naopak uskutečnění toho- to práva je podmíněno jejím výslov- ným projevem vůle. V projednávaném případě však stěžovatelka nenaplnila požadavek na ustanovení tlumočníka podle čl. 37 odst. 4 Listiny, neboť ne- prohlásila, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání. : Z žádného právního předpisu ne- lze dovozovat povinnost soudu zasílat účastníkovi řízení překlad rozhodnutí do jiného jazyka, než v jakém byl vyho- toven. Pouze rozhodnutí soudu v čes- kém jazyce, jakožto projev svrchovanos- ti českých státních orgánů nad územím České republiky, je zněním autentic- kým a pro všechny dotčené subjekty závazným. Shora citované ustanovení občanského soudního řádu, stejně jako závazky plynoucí z Listiny základních práv a svobod či mezinárodních smluv, směřují především k situaci, kdy je na- řízeno ústní jednání (viz pravidelně se opakující slovní spojení „jednat před soudem“), a účastník neznalý jednacího jazyka. by tak nemohl bezprostředně reagovat na průběh jednání, nemohl by odpovídat na otázky kladené mu ze strany soudu apod. | 377 Nejvyšší správní soud neshledal na základě výše uvedeného stížnostní ná- mitku stěžovatelky opodstatněnou, ne- boť dospěl k závěru, že stěžovatelčina procesní práva v daném řízení nedozna- la žádné újmy. Krajský soud nepochy- bil, pokud napadený rozsudek vyhotovil a zaslal stěžovatelce pouze v českém ja- zyce; soudní řízení tedy nebylo stiženo vadou, kterou má na mysli $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř s. a která by mohla mít vliv na zákonnost předmětného rozhodnutí. (aty)
Phi Thi M. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o azyl,