Zamění-li krajský soud zcela obsah odůvodnění s jinou věcí a je-li tato va- da vytýkána v kasační stížnosti, nelze takto vzniklou situaci napravit postu- pem dle $-54 odst. 4 s. ř. s. a vydat opravné usnesení, jehož obsahem bude zcela nové a patřičné odůvodnění výroku rozhodnutí, a v důsledku takové- ho postupu soudu považovat kasační stížnost za nedůvodnou.
Zamění-li krajský soud zcela obsah odůvodnění s jinou věcí a je-li tato va- da vytýkána v kasační stížnosti, nelze takto vzniklou situaci napravit postu- pem dle $-54 odst. 4 s. ř. s. a vydat opravné usnesení, jehož obsahem bude zcela nové a patřičné odůvodnění výroku rozhodnutí, a v důsledku takové- ho postupu soudu považovat kasační stížnost za nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval stěžovatelovou námitkou týkají- cí se nesrozumitelnosti podaného roz- sudku. Z obsahu soudního spisu zjistil, že poté, kdy soud I. stupně vydal rozsu- dek, který byl posléze napaden kasační stížností ze dne 30. 7. 2003 podanou u soudu I. stupně dne 11. 8. 2003, bylo dne 3. 9. 2003 vydáno usnesení, kterým bylo opraveno odůvodnění, a to tak, že se týká konkrétně osoby žalobce. V odů- vodnění k opravnému usnesení je uve- deno, že „se v originálu rozsudku vyskyt- ly zjevné nesprávnosti | spočívající v záměně údajů o žalobci, když byly ne- správně použity údaje o žalující straně, a došlo tak z důvodu chybného opisu správně znějícího odůvodnění obsaže- ného v konceptu rozsudku založeného do soudního spisu k záměně žalobce za žalobkyni a její nezletilou dceru, a v souvislosti s touto změnou tak byly nad rámec odůvodněny zjevně nespráv- né údaje o jednom z dalších důvodů žá- dosti o azyl, který žalobce neuvedl, tj, snaha žít s manželem, který pobýval v ČR, a nesprávný údaj o spisové značce soudního spisu vedeného podepsaným soudem pod spisovou značkou týkající- ho se žaloby žalobcovy manželky paní Olhy N. a nezl. Adriany N., když byla chybně uvedena spisová značka. Skut- kové a právní závěry soudu obsažené v odůvodnění, o které se správně znějící výrok rozsudku opírá, se týkají překroče- ní mezí správního uvážení žalovaným v souvislosti s výrokem žalobou napade- ného rozhodnutí, v části týkající se neu- dělení azylu z humanitárních důvodů zřejmými nesprávnostmi dotčeny nebyly a o tom svědčí obsah kasační stížnosti, když v něm žalovaný jako stěžovatel uvedl podrobnou právní argumentaci, z níž lze zjistit, že tyto závěry jsou dosta- tečně srozumitelné“ Podle $ 54 odst. 4 s. ř. s. opraví před- seda senátu v rozsudku i bez návrhu chy- by v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může od- 389 837 V o ———— ložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Soud se plně ztotožňuje se stěžovate- lovým názorem, že rozsudek - tak, jak byl vyhotoven a doručen účastníkům řízení - nesplňuje nároky; které jsou na něj zá- konem kladeny, pokud jde o srozumitel nost takovéhoto rozhodnutí. Samotný rozsudek vskutku trpí nesrozumitelnos- tí, neboť se v obsahu odůvodnění vyjad- řuje k jiným osobám než k žalobci. Tento nedostatek stěží může napravit soud I stupně tzv. opravným usnesením, neboť předmětné ustanovení $ 54 odst. 4 s. ř. s. se dotýká jen skutečně zjevných nespráv- ností, které lze jednoduchým způsobem opravit; pokud jde o opravy odůvodnění, obvykle postačuje opravu provést jen na jednotlivých vyhotoveních daného roz- hodnutí. Pochopitelně lze opravu odů- vodnění rozhodnutí provést i opravným usnesením, ovšem zákon ani soudní pra- xe nemá na mysli takovou opravu, která ve své podstatě přepisuje celé znění odů- vodnění v rozsahu několika stran. V dané situaci nebylo vůbec na místě, aby soud L stupně za situace, kdy již byla podána kasační stížnost, takto chybu napravoval. Tím nepochybně ke srozumitelnosti roz- hodnutí nepřispěl, neboť z původního rozsudku platil toliko výrok a z druhého rozhodnutí - opravného - celé odůvod- nění. Za této situace je vskutku na místě, aby takovýto rozsudek byl zákonným způsobem zrušen. Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto postupoval dle ustanovení $ 110 odst. 2 s. ř. s. s tím, že soud I. stupně v dalším řízení především řádně odůvodní své rozhodnutí. Protože soud zrušil rozsudek I. stupně z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesro- zumitelnosti, nepovažoval za nutné, aby se vyjadřoval k problematice věcně. 837 Řízení před soudem: kompetenční výluka k $ 14 odst. 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči k$65a$ 75 odst. 2 soudního řádu správního I. Závazné stanovisko odboru státní památkové péče vydané podle $ 14 odst. 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je úkonem správ- ního orgánu, jímž zpravidla nedochází k založení, změně, zrušení či závaz- nému určení povinností a nestanoví se jím žádné konkrétní povinnosti, které by žalobce byl povinen respektovat. II. Ustanovení $ 75 odst. 2 s. ř. s. umožňuje při splnění zákonem stanove- ných podmínek přezkoumat i takový úkon správního orgánu, který byl závaz- ným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je možné přezkoumat i závazné stanovisko orgánu památkové péče vydané dle $ 14 odst. 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ovšem pou- ze v rámci přezkoumání stavebního povolení, tj. rozhodnutí, které je rozhod- nutím ve smyslu ustanovení $ 65 s. ř. s. Pokud vydané stavební povolení neby- lo napadeno samostatnou žalobou, nelze závazné stanovisko přezkoumat. 837
Mykhaylo N. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stíž- nosti žalovaného.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval námitkou stěžovatele týkající se nesrozumitelnosti podaného rozsudku. Z obsahu soudního spisu zjistil, že poté, kdy soud I. stupně vydal rozsudek, který posléze byl napaden kasační stížností dne 30. 7. 2003 a ta byla podána u soudu I. stupně dne 11. 8. 2003, bylo vydáno usnesení dne 3. 9. 2003 pod č. j. 52 Az 45/2003 – 43, kterým bylo opraveno odůvodnění, a to tak, že se týká konkrétně osoby žalobce. Toto odůvodnění je rozepsáno na č.l. 43 až 46 a dále na č. l. 47 je odůvodnění k tomuto vlastnímu usnesení a je v něm uvedeno, že „se v originálu rozsudku vyskytly zjevné nesprávnosti spočívající v záměně údajů o žalobci, když byly nesprávně použity údaje o žalující straně a došlo tak z důvodu chybného opisu správně znějícího odůvodnění obsaženého v konceptu rozsudku založeného do soudního spisu k záměně žalobce za žalobkyni a její nezletilou dceru a v souvislosti s touto změnou tak byly nad rámec odůvodněny zjevně nesprávné údaje o jednom z dalších důvodů žádosti o azyl, který žalobce neuvedl, tj. snaha žít s manželem, který pobýval v ČR a nesprávný údaj o spisové značce soudního spisu vedeného podepsaným soudem pod spisovou značkou týkajícího se žaloby manželky žalobce paní N. O.a nezl. N., když byla chybně uvedena spisová značka 52 Az 45/2003 namísto 52 Az 46/2003. Skutkové a právní závěry soudu obsažené v odůvodnění, o které se správně znějící výrok rozsudku opírá, se týkají překročení mezí správního uvážení žalovaným v souvislosti s výrokem žalobou napadeného rozhodnutí v části týkající se neudělení azylu z humanitárních důvodů zřejmými nesprávnostmi dotčeny nebyly a o tom svědčí obsah kasační stížnosti, když v něm žalovaný jako stěžovatel uvedl podrobnou právní argumentaci, z níž lze zjistit, že tyto závěry jsou dostatečně srozumitelné“.
Podle § 54 odst. 4 zák. č. 150/2002 Sb. s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Soud se plně ztotožňuje s názorem stěžovatele, že rozsudek tak, jak byl vyhotoven a doručen účastníkům řízení nesplňuje nároky, které jsou na něj zákonem kladeny, pokud jde o srozumitelnost takovéhoto rozhodnutí. Samotný rozsudek vskutku trpí nesrozumitelností, neboť se v obsahu odůvodnění vyjadřuje k jiným osobám, než k žalobci. Tento nedostatek stěží může napravit soud I. stupně, tzv. opravným usnesením, neboť předmětné ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. se dotýká jen skutečně zjevných nesprávností, které lze jednoduchým způsobem opravit; pokud jde o opravy odůvodnění obvykle postačuje opravu provést jen na jednotlivých vyhotoveních daného rozhodnutí. Pochopitelně lze opravu odůvodnění rozhodnutí provést i opravným usnesením, ovšem zákon ani soudní praxe nemá na mysli takovou opravu, která ve své podstatě přepisuje celé znění odůvodnění v rozsahu několika stran. V dané situaci nebylo vůbec na místě, aby soud I. stupně za situace, kdy již byla podána kasační stížnost, takto chybu napravoval. Tím nepochybně ke srozumitelnosti rozhodnutí nepřispěl, když z původního rozsudku platil toliko výrok a z druhého rozhodnutí – opravného - celé odůvodnění. Za této situace je vskutku namístě, aby takovýto rozsudek byl zákonným způsobem zrušen.
Ze shora uvedených důvodu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnosti je důvodná, a proto postupoval dle ust. § 110 odst. 2 s. ř. s. s tím, že v dalším řízení soud I. stupně především řádně své rozhodnutí odůvodní. Protože soud zrušoval rozsudek I. stupně z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti, nepovažoval za nutné, aby se vyjadřoval k problematice věcně.
O nákladech řízení kasační stížnosti pak rozhodne soud I. stupně podle ust. § 110 odst. 2 s. ř. s.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.)
V Brně dne 19. 7. 2004
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu